Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Video: Přechod Merkuru ostrozrakem družice SDO

Video: Přechod Merkuru ostrozrakem družice SDO

Opravdu nevšední pohled na přechod Merkuru přes Slunce, který se odehrál 9. května, nabídla družice Solar Dynamics Observatory (SDO). Tato automatická observatoř sleduje Slunce v ultrafialové oblasti elektromagnetického spektra. Za přispění speciálních algoritmů na zpracování obrazu Slunce od prof. Miloslava Druckmüllera, vytvořil tento unikátní videozáznam Pavel Karas z Hvězdárny a planetária Brno.

Pavel Karas stáhl z archivu NASA snímky pořízené ve třech kanálech (na vlnových délkách 17,1, 21,1 a 30,4 nanometru) a zpracoval je speciálními matematickými metodami pro zvýraznění i těch nejjemnějších detailů ve sluneční atmosféře. Není bez zajímavosti, že tyto algoritmy navrhl Miloslav Druckmüller, profesor Vysokého učení technického v Brně a světově uznávaný odborník na zpracování fotografií Slunce.

Výsledkem analýzy téměř 2100 snímků, které zabralo na výkonném počítači celý den a noc, je unikátní astro-klip. Barvy, kterými Slunce ve videu hýří, jsou pochopitelně umělé, dodané při zpracování, ale volba barevné palety nebyla náhodná. Pokud by citlivost lidského oka byla posunuta do ultrafialové oblasti, vnímali bychom naši hvězdu zhruba nějak takto. Samotný Merkur je na těchto záběrech jen nepatrný černý kotouček, což jen dokazuje, jak diametrální rozdíl je mezi velikostí Slunce a ostatních těles Sluneční soustavy.

Solar Dynamics Observatory od roku 2010 nepřetržitě monitoruje dění na Slunci. Hlavním cílem je porozumět jeho vlivům na naší planetu, vč. předpovědí zvýšené sluneční aktivity. Observatoř v reálném čase pořizuje obrovské množství záběrů v řadě vlnových délek, denně generuje okolo 1,5 terabytů dat. Datový tok je stejný, jako kdybychom každý den stahovali na čtyři sta filmů ve vysokém rozlišení.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Český matematik ukazuje světu nejostřejší Slunce!
[2] Neuvěřitelné Slunce - pořad brněnské hvězdárny
[3] Program NAFE - algoritmus prof. Druckmüllera
[4] Mezinárodní tým vědců zachytil při zatmění Slunce nejostřejší letící stíny
[5] Aktuální smímky Slunce z družice SDO
[6] Fotogalerie: Přechod Merkuru před Sluncem 2016

Převzato: Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: SDO (Solar Dynamic Observatory, Hvězdárna a planetárium Brno


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »