Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vychází kniha Tajemná zatmění s předmluvou Jiřího Grygara

Vychází kniha Tajemná zatmění s předmluvou Jiřího Grygara

Vychází kniha Tajemná zatmění s předmluvou Jiřího Grygara.
Autor: Albatros Media.

"V minulosti se jich lidé obávali. Brali je jako zlá znamení. Doba se však změnila..." Těmito řádky začínala kniha Tajemná zatmění, která spatřila světlo světa a oči dychtivých čtenářů na jaře roku 2015. Na 248 stranách se pokusila prostřednictvím pestrých faktů, fantastických obrázků (především z dílny legendárního prof. Miloslava Druckmüllera) i cestopisných zážitků zprostředkovat takřka nepopsatelnou krásu měsíčních a slunečních zatmění. Nyní vychází její zbrusu nové, rozšířené a aktualizované vydání, které navíc okořenil velice lidskou a svojskou předmluvou sám dr. Jiří Grygar.

Sluneční a měsíční zatmění bezpochyby patří mezi nejkrásnější přírodní úkazy vůbec. Není tedy divu, že se k nim již mnohokrát obraceli i autoři nejrůznějších knih - žánrově od prózy či poezie, historie až k populárně naučnému faktu. Tajemná zatmění patří k tomu poslednímu zmíněnému, ale snaží se prostřednictvím mnoha zážitkových odboček čtenáři zprostředkovat co nejlidštější dojem z těchto úchvatných nebeských "divů". Druhé vydání knihy, které vychází 23. července 2018 (v týdnu, který přinese pozorovatelům na mnoha místech světa včetně střední Evropy to nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století), je rozšířeno o tři další zajímavé kapitoly, tedy o plných 16 stran navíc. Stávající obsah je navíc v mnohém opraven a aktualizován. Nesmírnou poctou je, že počátek knížky patří předmluvě renomovaného popularizátora astronomie, dr. Jiřího Grygara.

Video: Upoutávka ke knize Tajemná zatmění

Devítiletá cesta od filmu ke knize

Původní vydání knihy v roce 2015 vznikalo 9 let. Zážitková kapitola "Vzpomínky na zemi Mustafy" (viz videa na konci článku) je vlastně přepisem deníkových záznamů z nezapomenutelné expedice pardubické hvězdárny do Turecka. Kniha samotná má ovšem ještě zajímavější vývoj - jejím prapůvodním zárodkem byl totiž scénář ke stejnojmennému dokumentárnímu filmu, který skutečně vznikl a dodnes jej můžete spatřit jako náhradní program při návštěvních hodinách zmíněné hvězdárny v Pardubicích. Film se začal natáčet v roce 2007 a jeho součástí byly i videorozhovory s největšími ikonami své (ale i dnešní) doby, pokud jde o popularizátory měsíčních a slunečních zatmění. Jmenovitě s Pavlem Gabzdylem, nositelem ceny Littera astronomica za popularizaci měsíční astronomie, dr. Evou Markovou, sluneční fyzičkou, jež uspořádala několik vědeckých expedic za zatměními po světě, a pochopitelně dnes uznávaným matematikem, prof. Miloslavem Druckmüllerem a jeho dcerou Hanou, kteří přinesli světu patrně nejlepší snímky úplných slunečních zatmění vůbec. Film byl slavnostně uveden na Mezinárodní rok astronomie 2009 v Pardubicích a právě ty rozhovory se později staly jedním z nosných podkladů pro toto knižní vydání. Mimo zmíněných se v korekturní rovině na knížce podíleli i takové osobnosti jako sluneční fyzik Michal Švanda, nositel ocenění nadace Neuron, dr. Pavel Spurný, vedoucí vědeckého oddělení s největším úspěchem na poli hledání meteoritů s rodokmenem, nebo Jan Vondrák, předseda České astronomické společnosti mezi lety 2010 a 2017. Knížka je tedy mnohem víc než jen přehled nejrůznějších faktů a zážitkových perliček. Je to odkaz mladým generacím s obří úctou k těm, kteří nás svým věděním posunuli či posouvají dále.

Video: Trailer k filmu Tajemná zatmění z roku 2009

 

Video: Pasáž z filmu Tajemná zatmění
(V knize kapitola "Zatmění Slunce: Dech beroucí nebeské představení")

Podrobné přehledy zatmění v následujících dekádách

Film Tajemná zatmění, resp. jeho scénář, byl ovšem jen jedním z pilířů později vytvořeného knižního díla. Tím druhým a z hlediska pracnosti nejnáročněším byl přehled všech slunečních a měsíčních zatmění, na která se můžete těšit v tuzemsku (v případě úplných zatmění ve světě) až do roku 2060. Zárodek této sekce knihy byl podmíněn zase úplně jinak. V březnu roku 2007 mělo nastat jedno z nejlépe pozorovatelných měsíčních zatmění v České republice, ale bohužel počasí absolutně zhatilo jeho viditelnost. I přes impulzivní výjezd za jasnem v Německu jsme fázi úplného zatmění s kamarádem Daliborem Hanžlem nestihli, české silnice nás zradily a já si tak začal zoufat, kdy a jestli vůbec u nás ještě někdy tak dobře měsíční zatmění uvidíme. Skutečně jsem to zjistil, ale to datum mě dosti vyděsilo: až v noci 20./21. prosince 2029! Ano, až tehdy bude úplné měsíční zatmění viditelné zrovna v době, kdy Měsíc bude ležet nejvýše nad jižním horizontem kolem místní půlnoci.

Než jsem se ale k tomutu datu dokousal, stálo to mnoho námahy a studia, hledání na několika webových serverech, čímž jsem záhy do mého tehdy ještě mladého mozku nastřádal jako vedlejší produkt data všech zatmění, jaká v tuzemsku spatříme až do roku 2030. Dalibor byl ovšem pragmatik a jediná jeho reakce na můj smutek byla "Tenhle tvůj přehled, co jsi mi poslal, by si zasloužil zviditelnit". A tak vznikl historicky první zevrubný český web s přehledy slunečních a měsíčních zatmění viditelných nad naším územím pod správou Expresních astronomických informací. O dva roky později, v roce 2010, se tento přehled stal nedílnou součástí serveru České astronomické společnosti Astro.cz, v sekci "Úkazy", kde je navíc každé zatmění velice podrobně popsáno a opatřeno přehledovými mapkami daného úkazu. I tyto roky práce se nakonec bohatě zužitkovaly jako nedílná součást knihy Tajemná zatmění.

Aktualizovaná, rozsáhlejší, pestřejší

Je mi velkou ctí, že po 12 letech od vzniku prvních řádek tvořících obsah knihy se Tajemná zatmění dostávají zase o stupínek výše - k druhému vydání (v nakl. Albatros CPress, najdete ji tak na pultech všech větších českých a slovenských knihkupectví). Jak již bylo zmíněno, vydání je obsahově rozšířené. Ovšem nejen to. Za ty tři roky jsem pečlivě sbíral podněty pozorných čtenářů, takže bylo poopraveno i mnoho faktických chyb. V tomto směru bych rád poděkoval zejména Janě Sátorové, Robertu Kratochvílovi a Martě Betušové, třema čtenářům, kteří vzali mou prosbu o pomoc s hledáním chyb více než zodpovědně a díky nimž je mnoho faktů oproti původnímu vydání uvedeno skutečně správně. Dále, ač to zní neuvěřitelně, se za ty tři roky zpřesnily i metody výpočtů průběhů zatměňových úkazů, takže jejich časové údaje jsou v novém vydání vskutku preciznější.

Knížka je vskutku rozsáhlejší obsahem, o což se stará jednak příjemná předmluva dr. Jiřího Grygara a dále třeba další kapitola ze soudku dobrodružných i strastipných výprav za zatměními Slunce po světě. Jedním z naprostých unikátů je pak pozoruhodný vědecký snímek slunečního zatmění 21. srpna 2017 v USA, který zobrazuje úkaz ve speciálních úzkopásmových filtrech iontů železa. Vůbec poprvé na celém světě je tento obrázek publikován knižně a je mu věnovaná celá nová kapitola. Proč je obrázek unikátní a jaké vědě přínosné informace v sobě skrývá, se dozvíte právě v knížce.

Unikátní snímek slunečního zatmění 21. srpna 2017 vzniklý kombinací dat viditelné sluneční koróny s daty kamer snímajících přes úzkopásmové filtry. Autor: Miloslav Druckmüller, Peter Aniol, Shadia Habbal, Pavel Štarha, Judd Johnson, Jana Hoderová
Unikátní snímek slunečního zatmění 21. srpna 2017 vzniklý kombinací dat viditelné sluneční koróny s daty kamer snímajících přes úzkopásmové filtry.
Autor: Miloslav Druckmüller, Peter Aniol, Shadia Habbal, Pavel Štarha, Judd Johnson, Jana Hoderová

Fantastické fotografie

Především je ale kniha přehlídkou překrásných snímků těchto dech beroucích úkazů. Vedle fantastických záběrů vytvořených komplikovanými matematickými metodami renomovaného prof. Miloslava Druckmüllera, jemuž právem toto knižní dílo vzdává hold, zde najdete díla i dalších autorů zvučných jmen. Z tuzemska například Martina Myslivce, nositele několika významných ocenění České astrofotografie měsíce, ze zahraničí pak třeba tureckého fotografa Tunçe Tezela, patrně nejčetněji publikovaného ve výběru Astronomického snímku dne NASA. Nechybí však ale ani mé fotografie, které jsou mnohdy bezprostředně spojeny s nějakým cestovatelským zážitkem. Zkrátka s velkými díky všem, kteří se na knížce nějak podíleli, věřím, že si druhé vydání Tajemných zatmění získá oblibu, možná i obdiv, ale především spousty nadšenců, kteří podlehnou kouzlu těchto nesporně nejkrásnějších nebeských úkazů, které si s trochou štěstí může každý pozemšťan užít i několikrát za život. Přeji vám všem mnoho radosti i inspirace!

OCHUTNÁVKY...

Úryvek: Diamantový prsten

V davech se ztrácíte, nevíte, ke komu se připojit. Lidé ukazují prsty k nebesům, smějí se, vyjadřují úžas tisíci způsoby. Nestačí slova, prostě jen pokřikují. Před úkazem málokdo ví, co čekat. Zvyšují jinak klidné hlasy. Tepny a srdce vám buší tak citelně, jako byste právě něco vyhráli. Omezujete se jen na kratší věty. Hesla. To stupňování napětí je někdy neukojitelné.V hrdle vás tlačí vzrušivé šimrání. A jak to přijde, nevíte, jestli se smát, anebo brečet. Nevíte, na co se dívat nejdříve. Všechno je tak rychlé, tak ohromující, tak mystické, překotné, neznámé, překrásné i mírně děsivé. Všechny ty emoce vás svírají až do morku kostí, podlamují se i kolena. Je to úžasné! Vnímáte ty rozsáhlé davy, šťastné křiky, aplaus, pískot, neustálý potlesk z různých stran. Nebe mění pomalu odstín i tmavost. Můžou vám jet kamery, cvakat foťáky, můžete si to zkusit zaznamenat na mikrofon. Ale vězte, že nikdy, skutečně nikdy a při ničem jiném si nebudete moc tyto pocity prožít znovu. A stejně tak se nikdy nikomu nepodaří všechno to okolo zaznamenat tak, abyste to již nemuseli spatřit na vlastní oči a pocítit na vlastní kůži. Čili ještě jednou: Když neuvidíte, nepochopíte. Když uvidíte, totálně vás to pohltí…

Kdybyste si kdykoli snažili vybavit zážitek z úplného zatmění Slunce, které jste spatřili, byl by to dozajista zejména jeden strhující a zároveň takřka posvátný okamžik. Právě v ten moment, kdy se všechno láme a začíná ta pravá podívaná, odstín oblohy se dynamicky mění, tisíce nebo desetitisíce párů očí zří záhy zjevující se tmavý Měsíc obklopený zjasňujícími vlákénky sluneční koróny a tenčící srpek jinak oslnivé fotosféry problikává jasným modrobílým svitem. Nastává jev po známý po staletí jako diamantový prsten. V tento moment na jinak přezářené denní obloze neviditelný disk měsíčního kotouče náhle prozrazen jako silueta před Sluncem, odstín oblohy se dynamicky mění, koróna je nepřehlédnutelná. Na celém úplném zatmění Slunce není snad dramatičtějšího, ale i nejvíce svazujícího momentu. Trvá jen maximálně desítky sekund a obvykle je provázen tím nejhlučnějším burácením davů za celou dobu úkazu. Ať už je to očekávaný začátek líbezné nebeské show, nebo mnohdy nechtěný závěr tajuplné podívané. V obou případech je diamantový prsten tím, co by každý měl vidět, a v průběhu celé podívané by se každý měl rozhodně dívat ke Slunci. Předtím i potom lze pozornost obrátit ke všemu tomu bohatému dění okolo, ale diamantový prsten prostě musíte vidět.

 

Video: Z expedice do Turecka
(V knize kapitola "2006: Vzpomínky na zemi Mustafy")

 

Video: Lidé podmaněni zatměním v Novosibirsku
(V knize kapitola "2008: Černé Slunce nad sibiřskou metropolí")

 

Video: Černé Slunce v Číně a v Tibetu
(V knize kapitola "2009: Den, kdy drak opět udeřil")

 

Video: Ve stínu Země...
(V knize kapitola "Tajemný duch v Karpatech")

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tajemná zatmění na webu Albatros Media
[2] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce - Expresní astronomické informace
[3] Nejdelší zatmění Měsíce v tomto století nastane v pátek 27. července 2018
[4] Stránky a fotogalerie Petra Horálka
[5] Stránky prof. Miloslava Druckmüllera



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »