Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Astrofyzik Jiří Grygar obdržel čestné občanství města Litomyšl

Astrofyzik Jiří Grygar obdržel čestné občanství města Litomyšl

Jiří Grygar obdržel čestné občanství města Litomyšle.
Autor: Archív města Litomyšl.

Čestný předseda České astronomické společnosti, astrofyzik a pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR  Dr. Jiří Grygar obdržel 20. října 2016 čestné občanství města Litomyšl, a to za vynikající celoživotní vědeckou práci, občanské postoje a mimořádný vztah k městu Litomyšl. 

Společná tisková zpráva ČAS a města Litomyšl ze dne 21. října 2016

O udělení čestného občanství města Litomyšle astrofyzikovi RNDr. Jiřímu Grygarovi, CSc. rozhodli zastupitelé města v září. Slavnostní akt se uskutečnil 20. října v zámecké jízdárně v Litomyšli. „Za 25 let, které uplynuly od mé první návštěvy, jsem sledoval proměnu Litomyšle v českou perlu mezi městy. Když mám možnost, tak cizincům říkám, že Praha je prima, ale na druhé straně musí jet do Litomyšle,“ sdělil při předávání ceny Jiří Grygar, který při děkovné řeči několikrát vzpomněl na litomyšlského rodáka a světové známého astrofyzika Zdeňka Kopala.

Jiří Grygar letos v březnu oslavil osmdesáté narozeniny. Dlouhodobě patří mezi přední české astronomy a astrofyziky, je také významným popularizátorem vědy a člověkem zabývajícím se vztahem náboženství a vědy. Za svou činnost získal řadu prestižních ocenění, mezi kterými nechybí například cena UNESCO Kalinga. Při svých cestách v minulosti často zamířil  do  Litomyšle.  Zde  se  mimo  jiné  zúčastnil  oslav  stého výročí narození astronoma a litomyšlského rodáka Zdeňka Kopala. Letos v zimě také navštívil regionální muzeum, kde přednášel při příležitosti vernisáže výstavy věnované tradicím astronomického bádání v Pardubickém kraji.

RNDr. Jiří Grygar CSc. se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích v Polsku (tehdy Heinersdorf = Pruský Jindřichov, Německo). V roce 1954 maturoval na jedenáctiletce v Brně-Husovicích. V letech 1954 až 1957 vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně a v letech 1957 až 1959 absolvoval studium astronomie na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací „Fotografická fotometrie difusních objektů“. V letech 1959 až 1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu v astrofyzice na Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově s disertací „Okrajové ztemnění raných složek zákrytových dvojhvězd“. V roce 1959 tak získal titul promovaný fyzik (MFF UK Praha), v roce 1963 kandidát fyz.-mat. věd (ČSAV, Praha) a v roce 1967 RNDr. (MFF UK Praha).

Jiří Grygar je autorem nebo spoluautorem 122 původních vědeckých prací, 59 knih, nespočetného množství článků v popularizačních časopisech, rozhovorů a přednášek - viz přehled na http://www.astronom.cz/grygar/publikacni-aktivity.htm. V současnosti je Jiří Grygar čestným předsedou České astronomické společnosti a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků a Slovenské astronomické společnosti. Jsou za ním významné funkce jako např. předseda Rady České televize, předseda Učené společnosti ČR nebo předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009. Je držitelem mnoha významných ocenění. 

Popularizace vědy je nejviditelnějším dílem Dr. Grygara. Stojí za ním fenomenální úspěch televizního seriálu Okna vesmíru dokořán a série ročních přehledů světové astronomie „Žeň objevů“, které je nejrozsáhlejším dílem tohoto druhu na světě. 

Mezi koníčky Jiřího Grygara patří především cyklistika, ostatně je polním hejtmanem cyklo astronomického spolku EBICYKL. Dále je to vážná hudba, je také příznivcem Járy Cimrmana. Po Jiřím Grygarovi je pojmenovaná planetka (3336) Grygar.

Na společné fotografii jsou zleva: starosta Radomil Kašpar, páter František Beneš, Jiří Grygar, Josef Čejka a místostarosta Michal Kortyš. Pánové Beneš a Čejka dostali ceny města Litomyšle. Autor: Archív města Litomyšl.
Na společné fotografii jsou zleva: starosta Radomil Kašpar, páter František Beneš, Jiří Grygar, Josef Čejka a místostarosta Michal Kortyš. Pánové Beneš a Čejka dostali ceny města Litomyšle.
Autor: Archív města Litomyšl.

Klíč od města Litomyšl Jiřímu Grygarovi. Autor: Archív města Litomyšl.
Klíč od města Litomyšl Jiřímu Grygarovi.
Autor: Archív města Litomyšl.

Kontakty:

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
Email: suchan@astro.cz
Tel: 737 322 815

Michele Vojáček
Vedoucí tiskového oddělení města Litomyšl
Email: michele.vojacek@litomysl.cz
Tel: 724 917 054
Web: www.litomysl.cz, www.facebook.com/litomysl.lilie

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti

Převzato: Město Litomyšl



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Jiří Grygar, Litomyšl, Tisková zpráva


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »