Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Na unikátním snímku dne NASA se podíleli dva Češi

Na unikátním snímku dne NASA se podíleli dva Češi

Astronomický snímek dne NASA 5. února 2020 - Perspektivy měsíčního zatmění.
Autor: F. Pichardo, G. Hogan, P. Horálek, F. Hemmerich, S. Schraebler, L. Hašpl, R. Eder, M. Tangmatitham.

Ve středu 5. února 2020 publikovala NASA Astronomický snímek dne s názvem „Lunar Eclipse Perspectives“ (Perspektivy měsíčního zatmění nebo Perspektivy zatmění Měsíce) vyobrazující polohy Měsíce mezi hvězdami během jeho zatmění v lednu 2019. Snímky Měsíce v mozaice vznikly na 7 různých místech světa včetně České republiky.  Mozaika je unikátní v tom, že všechny snímky byly pořízeny 7 fotografy nezávisle na sobě v jeden konkrétní a velmi vzácný moment – když do zatmělého Měsíce narazil asteroid. Všech 7 šťastných fotografů tento dopad kosmického tělesa na měsíční povrch zachytilo v dostatečné kvalitě na to, aby byli vědci následně schopni velmi přesně vypočítat rozměry dopadnuvšího tělesa. Mezi 7 úspěšnými fotografy byli i dva Češi – Libor Hašpl a Petr Horálek.

Během úplného zatmění Měsíce 21. ledna 2019 ráno, konkrétně v 5 hodin 41 minut a 38 sekund středoevropského času, zasáhlo Měsíc kosmické těleso. Událost jako taková není tak vzácná, Měsíc zasahují velké počty vesmírných projektilů denně (neboť Měsíc nemá atmosféru), nicméně v tomto případě samotný dopad zachytily desítky pozorovatelů z celého světa. Důvod, proč se podařilo záblesk při dopadu tělesa na Měsíc zachytit tak početně, je pochopitelný – jinak oslnivý měsíční úplněk byl v době zatmění velmi tmavý, úkaz totiž nastal před počátkem úplného měsíčního zatmění. Díky tomu byl v tom čase Měsíc velmi hojně fotografován. Dále napomohl fakt, že zatmění bylo pozorovatelné (za dobrého počasí) z velké plochy Evropy a USA, což jsou oblasti v tuto chvíli disponující největším počtem nadšených i profesionálních astrofotografů, hvězdáren, které úkaz přenášely živě přes internet, a dalších subjektů zaznamenávajících úkaz ve vysoké kvalitě. Neposledně se na úspěchu podepsala skutečnost, že Měsíc byl během úkazu poblíž přízemí (na své eliptické dráze blíž k Zemi) a tedy na obloze větší, což usnadnilo zaznamenat dopad asteroidu i na běžně dostupnou techniku.

Polohy jednotlivých pozorovatelů na Zeměkouli v době dopadu meteoroidu na Měsíc 21. ledna 2019. Autor: NASA/Fourmilab/John Walker/Petr Horálek.
Polohy jednotlivých pozorovatelů na Zeměkouli v době dopadu meteoroidu na Měsíc 21. ledna 2019.
Autor: NASA/Fourmilab/John Walker/Petr Horálek.
Samotný dopad asteroidu na Měsíc nebyl nijak dramatický, naopak šlo o jev velmi prchavý. Při pohledu ze Země byl pozorovatelný jen jako slabý bodový záblesk o jasnosti zhruba 6,7 magnitudy (jas hvězd těsně pod prahem viditelností pouhýma očima na tmavé obloze) a trval jen zlomek sekundy. Fotografové, kteří právě v ten okamžik Měsíc exponovali, mohli při následném prohlížení svých dat objevit světlou skvrnku u tmavého okraje Měsíce, v oblasti skupiny kráterů Lagrange. Mezi těmi úspěšnými byli Fritz Pichardo (Santo Domingo, Dominikánská republika), Gregory Hogan (Kathleen, Georgia, USA), Fritz Helmut Hemmerich (Tenerife, Kanárské ostrovy), Sighard Schräbler (Karben, Německo), Robert Eder (Vídeň, Rakousko) a dva Češi – Libor Hašpl (fotil z Velkého Oseku v České Republice) a Petr Horálek (byl na kapverdském ostrově Boa Vista). Jejich snímky pak využil mezinárodní tým vědců pod vedením profesora Jorge I. Zuluagy na detailní analýzu jevu.

Den po zatmění jsem přes sociální síť facebook zachytil několik alertů, že během úkazu bylo možné zaznamenat dopad asteroidu na Měsíc,“ vzpomíná český fotograf Libor Hašpl, který fotil přes svůj osmipalcový teleskop typu Newton. „Začal jsem listovat 260 snímky, které jsem toho rána pořídil, a fotografie s pořadovým číslem 6A1A0447 v čase 5:41:38 měla cosi světlého na kraji měsíčního kotouče. Zvětšil jsem ji a nevěřil jsem svým očím. To je ono, žádné vadné pixely, prostě je tam ten dopad. Ještě jsem provedl kontrolu na zahraničním webu, kde byl záznam z kamery, která tento záblesk nahrála. Místo souhlasilo! Byla to pecka!

Záznam dopadu asteroidu na Měsíc 21. ledna 2019 z Česka. Autor: Libor Hašpl.
Záznam dopadu asteroidu na Měsíc 21. ledna 2019 z Česka.
Autor: Libor Hašpl.

Velké štěstí měl i druhý z českých spoluautorů, astrofotograf Petr Horálek. Ten jev pozoroval s přáteli na kapverdském ostrově Boa Vista. „Během fáze částečného zatmění se honily mraky a byla otázka, kolik z úkazu opravdu uvidíme. Když už se schylovalo k úplnému zatmění, zatáhlo se úplně, ale přesto jsem nechal fotoaparát sekvenčně snímat. A udělal jsem dobře,“ popisuje nadšeně Horálek. Jemu se totiž obloha projasnila jen pouhou minutu před dopadem asteroidu. „Podobně jako Libor jsem se i já o celé události dozvěděl přes sociální sítě až po úkazu. Shodou okolností jsem právě inkriminovaný snímek upravoval a bílé skvrnky na měsíčním povrchu jsem si všiml. Považoval jsem ji za vadný pixel a nejdřív jsem ji proto vyretušoval. Až bližší pohled na surový obrázek mě přesvědčil, že ona bílá skvrnka má mnohem úžasnější původ!“ Právě tuto fotografii, kterou 25. ledna 2019 publikovala jako Snímek dne NASA s názvem „Zásah Měsíce“, považuje Horálek za jednu z těch nejhodnotnějších.

Měsíc během zatmění 21. ledna 2019 zasáhl malý asteroid. Autor: Petr Horálek.
Měsíc během zatmění 21. ledna 2019 zasáhl malý asteroid.
Autor: Petr Horálek.

vědecké práce, jejímž spoluautorem je Matipon Tangmatitham, thajský student Michiganské Technické Univerzity (MTU) – hlavní autor kompozitního snímku na webu NASA [1] - vyplývá, že kosmické těleso mělo před dopadem na měsíční povrch průměr 29 centimetrů (zhruba velikost basketbalového míče), hmotnost 27 kilogramů a do Měsíce narazilo rychlostí přibližně 14 km/s (více jak 50 000 km/h). Ačkoliv z kosmického hlediska dopadová rychlost nijak závratná (samotná Země se na své oběžné dráze pohybuje dvakrát rychleji), vědci odhadují, že uvolněná energie vytvořila na povrchu Měsíce kráter o průměru přibližně 9 metrů.

Astronomický snímek dne NASA z 5. února 2020 nezobrazuje primárně samotný dopad asteroidu (světlé skvrnky označené „L1-21J“), nýbrž polohy zatmělého Měsíce v době dopadu asteroidu vůči hvězdám, jak jej zachytilo zmíněných 7 nezávislých pozorovatelů na Zeměkouli. Měsíc se totiž vlivem perspektivy promítá v jeden okamžik na různých místech na Zemi pod odlišným úhlem vůči hvězdnému pozadí (odborně je tento jev nazýván paralaxa). Dále je patrné, že kotoučky Měsíce v mozaice nejsou stejně veliké, za čímž stojí různá vzdálenost pozorovatelů od Měsíce v době focení z důvodu nezanedbatelného poloměru Země (ty, kteří měli Měsíc nejblíže k nadhlavníku, dělila od něj nejmenší vzdálenost a Měsíc se jim jevil úhlově největší – rozdíly ve vzdálenostech pozorovatelů od Měsíce činily řádově tisíce kilometrů). Neposledně je také v mozaice znát, že se Měsíc z různých na Zemi míst jevil odlišně natočený (tzv. librace). Z různých zeměpisných délek a šířek se pozorovatelé dívali na Měsíc pod jiným úhlem podobně jako dva lidé stojící dál od sebe a sledující horkovzdušný balón s nápisem. Zatímco jednomu z pozorovatelů se nápis jeví celý na okraji balónu, tomu druhému se už kus nápisu schovává za okraj. Zajímavostí také je, že průvodní text k tomuto astronomickému snímku dne poprvé od roku 1995 nenapsal ani jeden ze zakládajících editorů, nýbrž právě Matipon Tangmatitham, student MTU a žák Roberta Nemiroffa – spoluzakladatele APODu [2].

Astronomický snímek dne NASA 5. února 2020 - Perspektivy měsíčního zatmění (s popiskami). Autor: F. Pichardo, G. Hogan, P. Horálek, F. Hemmerich, S. Schraebler, L. Hašpl, R. Eder, M. Tangmatitham.
Astronomický snímek dne NASA 5. února 2020 - Perspektivy měsíčního zatmění (s popiskami).
Autor: F. Pichardo, G. Hogan, P. Horálek, F. Hemmerich, S. Schraebler, L. Hašpl, R. Eder, M. Tangmatitham.

Poznámky

[1] Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vznikl v roce 1958 a od počátku své činnosti informoval širokou veřejnost o svých aktivitách. Počátkem 80. let vzniklo pravidelné vysílání televizního kanálu NASA, které je v dnešní době dostupné všem prostřednictvím internetu. Internet samotný začal být v devadesátých letech dvacátého století využíván širokou veřejností a tak není divu, že NASA začala provozovat své veřejné webové stránky. Archívy NASA i dalších výzkumných organizací jsou plné dat, interpretace těchto dat je ovšem většinou doménou úzké skupiny vědců. Pokud se jedná o data obrazová, tak takové obrázky kromě své vědecké hodnoty mohou být krásné, informativní i inspirující pro širokou veřejnost.

[2] Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři prof. Jerry Bonnell (z Michiganské Technologiské Univerzity) a prof. Robert Nemiroff (z Univerzity v Marylandu), spolupracovníci NASA. Astronomové a spolupracovníci NASA. Projekt byl spuštěn už v roce 1995 a jeho autoři za svou soustavnou činnost byli několikrát ocenění (včetně prestižní ceny Hubble Award v roce 2013). V době zahájení projektu byly snímky nekvalitní a bylo jich pomálu (projekt se spustil jen 5 let po spuštění prvního serveru World Wide Web). Dnes vybírají ze stovek obrázků denně. Mottem APODu  je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků a na sociálních sítích je APOD sledován stamilióny návštěvníků denně. Český překlad existuje od 1. dubna 1999 a stará se o něj Josef Chlachula z České astronomické společnosti. Právě na jejím webu můžete každý den nový Snímek dne NASA s českým překladem najít, konkrétně na adrese www.astro.cz/apod.

Kontakty

Libor Hašpl
Astrofotograf
Email: libor.haspl@gmail.com
GSM: +420 602 232 838

Petr Horálek
Fotograf a popularizátor astronomie
Email: horalek.peter@gmail.com
GSM: +420 732 826 853

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
Email: suchan@astro.cz
GSM: +420 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Snímek dne NASA 5. února 2020 – česky
[2] Měsíc při zatmění zasáhl asteroid, ze Země to nafotili i Češi
[3] Vědecká práce o dopadu meteoritu na Měsíc 21. ledna 2019
[4] Český fotograf již po dvacáté uspěl v NASA
[5] Webové stránky Libora Hašpla
[6] Webové stránky Petra Horálka



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Asteroid, Apod, Zatmění měsíce 21. ledna 2019


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »