Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Planetka (6263) pojmenována po českém profesoru Druckmüllerovi

Planetka (6263) pojmenována po českém profesoru Druckmüllerovi

Planetka (6263) byla pojmenována po prof. Druckmüllerovi.
Autor: ČAS.

Mezinárodní astronomická unie schválila návrh na pojmenování planetky (6263) po českém profesoru Miloslavu Druckmüllerovi z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, který je české veřejnosti dobře znám jako průkopník ve zpracování fotografií úplných slunečních zatmění. Planetku objevila 6. srpna 1980 astronomka Zdeňka Vávrová na observatoři na Kleti a o pojmenování informoval oběžník Minor Planet Center číslo 110621 z 11. července 2018. Ke gratulacím se přidává i celá Česká astronomická společnost.

O prof. Miloslavu Druckmüllerovi

Prof. Miloslav Druckmüller (nar. 1954) je český matematik, fotograf a profesor na fakultě Strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Zabývá se především matematickými metodami ve zpracování digitální fotografie, v čemž dosahuje světových úspěchů. Jeho nejznámějším přínosem jsou revoluční snímky sluneční koróny při úplných zatměních Slunce. Prof. Druckmüller je rovněž nositelem dvou významných ocenění České astronomické společnosti – Astrofotograf roku (2006), čestné Kopalovy přednášky (2010), Ceny Jindřicha Zemana (2017) a od soboty 1. dubna 2017 je také jejím čestným členem. Ve světě se dočkal několika významných uznání: vyjma zasloužených úspěchů ve vědecké komunitě bylo rovněž několik jeho snímků publikováno NASA jako prestižní Astronomický snímek dne. Jeho posledním významným přínosem bylo vytvoření algoritmu NAFE pro doostření obrazů Slunce z dat pořízených družicí Solar Dynamic Observatory NASA. Více o prof. Druckmüllerovi v síni slávy Astro.cz a další snímky a videa najdete na jeho webových stránkách: www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/.

Zatmění Slunce 20. března 2015 nad Špicberky. Autor: Miloslav Druckmüller
Zatmění Slunce 20. března 2015 nad Špicberky.
Autor: Miloslav Druckmüller

Planetka (6263) Druckmüller

Planetka byla objevena astronomkou Zdeňkou Vávrovou ve středu 6. srpna 1980 na kleťské observatoři a až do letošního léta neměla jiné označení než katalogové (6263) = 1980 PX = 1990 VR1. V době objevu se nacházela v souhvězdí Kozoroha s jasností 16,6 magnitudy. Planetku pozorovala celkem 7 nocí mezi 6. srpnem a 3. zářím 1980, pak se ale na dlouhých 10 let těleso ztratilo z dohledu. Až v roce 1990 se planetka dostala opět do vhodné pozorovatelské pozice na obloze a jako "nový objekt" ji našli astronomové na observatoři Okutama v Japonsku (tehdy dostala ono označení 1990 VR1). Až při pozorováních v letech 1993 a 1995 se podařilo její dráhu dostatečně spočítat a zjistit, že jde o objekt z roku 1980. Po soustavném pozorování se ukázalo, že jde o těleso o velikosti zhruba 4 kilometry, s periodou oběhu 3,23 roku. Přísluní planetky leží 1,665 astronomické jednotky (249 milionů km) od Slunce, což ji řadí do kategorie křižič Marsu (tam dle NASA JPL spadají planetky, které mají přisluní v rozmezí 1,3 až 1,666 astronomických jednotek od Slunce). K dnešnímu dni je známo 13 654 křižičů Marsu. 

Poloha planetky (6263) Druckmüller vůči planetám ve Sluneční soustavě 17. července 2018. Autor: Minor Planet Center.
Poloha planetky (6263) Druckmüller vůči planetám ve Sluneční soustavě 17. července 2018.
Autor: Minor Planet Center.

Citace k planetce

Každá pojmenovaná planetka (pojmenování většinou navrhuje objevitel) má přiřazenou citaci, která popisuje původ schváleného názvu. V tomto případě tedy jméno prof. Druckmüllera. Citace zní v originále takto:

Miloslav Druckmüller (b. 1954) is a Czech mathematician, astronomy popularizer and photographer, who developed an innovative method to visualize the solar corona during total eclipses of the Sun. He has stretched the limits of scientific astrophotography, leading to a variety of discoveries.

V češtině tedy:

Miloslav Druckmüller (narozen v roce 1954) je český matematik, popularizátor astronomie a fotograf, který vyvinul inovativní metodu k vizualizaci sluneční koróny během úplných zatmění Slunce. Rozšířil hranice vědecké astrofotografie, což vedlo k různým objevům.

Nutno podotknout, že ve vývoji zmíněné inovativní metody prof. Druckmüllerovi velice významně pomáhala jeho dcera Hana.

Za celou českou i slovenskou astronomickou obec hluboce gratulujeme prof. Druckmüllerovi k zaslouženému uznání!

Připomeňte si...

Miloslav Druckmüller v Hyde Parku Civilizace, Česká televize

Miloslav Druckmüller v pořadu Hlubinami vesmíru, TV Noe

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Elementy dráhy planetky (6263) Druckmuller
[2] Cirkulář MPC 07/2018 s oznámením nových jmen pro planetky
[3] Planetka v databázi MPC
[4] Stránky a fotografie Miloslava Druckmüllera
[5] Miloslav Druckmüller v Síni slávy ČAS
[6] Miloslav Druckmüller v HydeParku Civilizace České televize
[7] Miloslav Druckmüller v Hlubinách vesmíru (1. díl), TV Noe



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: 6263 Druckmüller, 1980 PX Druckmüller, Planetka, Miloslav Druckmüller


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »