Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Planetka (6263) pojmenována po českém profesoru Druckmüllerovi

Planetka (6263) pojmenována po českém profesoru Druckmüllerovi

Planetka (6263) byla pojmenována po prof. Druckmüllerovi.
Autor: ČAS.

Mezinárodní astronomická unie schválila návrh na pojmenování planetky (6263) po českém profesoru Miloslavu Druckmüllerovi z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, který je české veřejnosti dobře znám jako průkopník ve zpracování fotografií úplných slunečních zatmění. Planetku objevila 6. srpna 1980 astronomka Zdeňka Vávrová na observatoři na Kleti a o pojmenování informoval oběžník Minor Planet Center číslo 110621 z 11. července 2018. Ke gratulacím se přidává i celá Česká astronomická společnost.

O prof. Miloslavu Druckmüllerovi

Prof. Miloslav Druckmüller (nar. 1954) je český matematik, fotograf a profesor na fakultě Strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Zabývá se především matematickými metodami ve zpracování digitální fotografie, v čemž dosahuje světových úspěchů. Jeho nejznámějším přínosem jsou revoluční snímky sluneční koróny při úplných zatměních Slunce. Prof. Druckmüller je rovněž nositelem dvou významných ocenění České astronomické společnosti – Astrofotograf roku (2006), čestné Kopalovy přednášky (2010), Ceny Jindřicha Zemana (2017) a od soboty 1. dubna 2017 je také jejím čestným členem. Ve světě se dočkal několika významných uznání: vyjma zasloužených úspěchů ve vědecké komunitě bylo rovněž několik jeho snímků publikováno NASA jako prestižní Astronomický snímek dne. Jeho posledním významným přínosem bylo vytvoření algoritmu NAFE pro doostření obrazů Slunce z dat pořízených družicí Solar Dynamic Observatory NASA. Více o prof. Druckmüllerovi v síni slávy Astro.cz a další snímky a videa najdete na jeho webových stránkách: www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/.

Zatmění Slunce 20. března 2015 nad Špicberky. Autor: Miloslav Druckmüller
Zatmění Slunce 20. března 2015 nad Špicberky.
Autor: Miloslav Druckmüller

Planetka (6263) Druckmüller

Planetka byla objevena astronomkou Zdeňkou Vávrovou ve středu 6. srpna 1980 na kleťské observatoři a až do letošního léta neměla jiné označení než katalogové (6263) = 1980 PX = 1990 VR1. V době objevu se nacházela v souhvězdí Kozoroha s jasností 16,6 magnitudy. Planetku pozorovala celkem 7 nocí mezi 6. srpnem a 3. zářím 1980, pak se ale na dlouhých 10 let těleso ztratilo z dohledu. Až v roce 1990 se planetka dostala opět do vhodné pozorovatelské pozice na obloze a jako "nový objekt" ji našli astronomové na observatoři Okutama v Japonsku (tehdy dostala ono označení 1990 VR1). Až při pozorováních v letech 1993 a 1995 se podařilo její dráhu dostatečně spočítat a zjistit, že jde o objekt z roku 1980. Po soustavném pozorování se ukázalo, že jde o těleso o velikosti zhruba 4 kilometry, s periodou oběhu 3,23 roku. Přísluní planetky leží 1,665 astronomické jednotky (249 milionů km) od Slunce, což ji řadí do kategorie křižič Marsu (tam dle NASA JPL spadají planetky, které mají přisluní v rozmezí 1,3 až 1,666 astronomických jednotek od Slunce). K dnešnímu dni je známo 13 654 křižičů Marsu. 

Poloha planetky (6263) Druckmüller vůči planetám ve Sluneční soustavě 17. července 2018. Autor: Minor Planet Center.
Poloha planetky (6263) Druckmüller vůči planetám ve Sluneční soustavě 17. července 2018.
Autor: Minor Planet Center.

Citace k planetce

Každá pojmenovaná planetka (pojmenování většinou navrhuje objevitel) má přiřazenou citaci, která popisuje původ schváleného názvu. V tomto případě tedy jméno prof. Druckmüllera. Citace zní v originále takto:

Miloslav Druckmüller (b. 1954) is a Czech mathematician, astronomy popularizer and photographer, who developed an innovative method to visualize the solar corona during total eclipses of the Sun. He has stretched the limits of scientific astrophotography, leading to a variety of discoveries.

V češtině tedy:

Miloslav Druckmüller (narozen v roce 1954) je český matematik, popularizátor astronomie a fotograf, který vyvinul inovativní metodu k vizualizaci sluneční koróny během úplných zatmění Slunce. Rozšířil hranice vědecké astrofotografie, což vedlo k různým objevům.

Nutno podotknout, že ve vývoji zmíněné inovativní metody prof. Druckmüllerovi velice významně pomáhala jeho dcera Hana.

Za celou českou i slovenskou astronomickou obec hluboce gratulujeme prof. Druckmüllerovi k zaslouženému uznání!

Připomeňte si...

Miloslav Druckmüller v Hyde Parku Civilizace, Česká televize

Miloslav Druckmüller v pořadu Hlubinami vesmíru, TV Noe

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Elementy dráhy planetky (6263) Druckmuller
[2] Cirkulář MPC 07/2018 s oznámením nových jmen pro planetky
[3] Planetka v databázi MPC
[4] Stránky a fotografie Miloslava Druckmüllera
[5] Miloslav Druckmüller v Síni slávy ČAS
[6] Miloslav Druckmüller v HydeParku Civilizace České televize
[7] Miloslav Druckmüller v Hlubinách vesmíru (1. díl), TV Noe



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: 6263 Druckmüller, 1980 PX Druckmüller, Planetka, Miloslav Druckmüller


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »