Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Světově unikátní dílo Jiřího Grygara Žeň objevů na webu a zdarma

Světově unikátní dílo Jiřího Grygara Žeň objevů na webu a zdarma

RNDr. Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru
Autor: TV Noe

RNDr. Jiří Grygar CSc. se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích v Polsku (tehdy Heinersdorf = Pruský Jindřichov, Německo). Dnes tedy slaví narozeniny. A my plníme jedno z jeho přání, s úctou k číslu 16 000. To je totiž počet hodin, které strávil sestavením tohoto obřího díla. Přednášky Žeň objevů každoročně po celé republice navštívilo mnoho set, možná tisíců posluchačů. Nyní jsme zprovoznili web, který Žně objevů zpřístupňuje každému a zdarma.

V posledních několika desítkách let roste rozsah i hloubka našeho poznání velmi rychlým, někdy až neuvěřitelným tempem. Avšak vývoj málokterého oboru je nějakým relevantním způsobem zachycen v delším časovém měřítku. Jednou z výjimek je světově naprosto unikátní projekt Dr. Jiřího Grygara, který již od roku 1966 pravidelně připravuje a zveřejňuje přehled událostí a nových poznatků v astronomii a astrofyzice za předchozí rok. V posledních letech s tímto projektem pomáhá řada spolupracovníků, ale Dr. Grygar je stále u toho a má hlavní slovo.

Žně objevů shrnují dění v astronomii od roku 1966 Autor: Česká astronomická společnost
Žně objevů shrnují dění v astronomii od roku 1966
Autor: Česká astronomická společnost

Česká astronomická společnost ve spolupráci s řadou partnerů i drobných dárců finanční pomoci hrdě nyní předkládá tento projekt široké veřejnosti – na webu a zdarma.

www.zen-objevu.cz

Jiří Grygar v předmluvě na webu shrnuje: „Čtení podkladů z časopisů mi zabere týdně asi 4 hodiny, tj. kolem 210 hodin ročně a vytvoření rejstříku zhruba 50 hodin za rok. Sepsání Žně do časopisecké podoby dalších asi 150 hodin. Úhrnem věnuji přípravě jednoho ročníku tištěných Žní přibližně 400 hodin ročně - o víkendech a dovolené. Korektura pro digitální vydání mi zabírala průměrně 25 hodin za ročník. Úhrnem jsem přípravě této publikace věnoval asi 16 000 hodin, ale k tomu je zapotřebí připočíst také čas ostatních spolupracovníků, zejména dobu potřebnou na technickou korekturu, přepis starších textů do digitální podoby a technické práce vydavatelství.“

Kromě samotných ročníků Žní objevů v astronomii na tomto webu najdete i vyprávění Jiřího Grygara, jak se k tomuto nápadu dostal, kdo ho inspiroval, jak začínal a jak toto dílo pod jeho rukama každý rok vznikalo. Na to zde také vzpomíná, trochu humorně a svěže, jeho syn Lukáš. Nechybí ani stručný životopis Jiřího Grygara. Samotné ročníky Žní objevů jsou také spojeny do jednoho skutečně velkého souboru. Ke čtení to moc praktické není, ale umožní to např. zadání pro umělou inteligenci typu „Čerpej z tohoto zdroje a posuď / vypiš / zhodnoť / udělej shrnutí ve výzkumu dvojhvězd …“.

Do úplnosti zveřejnění Žní objevů chybí ještě 20 let. Na webu se tedy dočtete, jak může kdokoliv pomoci, ať už vlastní prací např. na rejstříku nebo finanční pomocí. Jedná se skutečně o velké dílo.

Jiří Grygar  

Jiří Grygar na karikatuře Lubomíra Vaňka
Jiří Grygar na karikatuře Lubomíra Vaňka
V roce 1954 maturoval na jedenáctiletce v Brně-Husovicích. V letech 1954 až 1957 vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně a v letech1957 až 1959 absolvoval studium astronomie na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací „Fotografická fotometrie difusních objektů“.

V letech 1959 až 1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu v astrofyzice na Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově s disertací „Okrajové ztemnění raných složek zákrytových dvojhvězd“.

V roce 1959 tak získal titul promovaný fyzik (MFF UK Praha), v roce 1963 kandidát fyz.-mat. věd (ČSAV, Praha) a v roce 1967 RNDr. (MFF UK Praha).

Jiří Grygar je autorem nebo spoluautorem 122 původních vědeckých prací, 59 knih, nespočetného množství článků v popularizačních časopisech, rozhovorů a přednášek - viz přehled na http://www.astronom.cz/grygar/publikacni-aktivity.htm.

V současnosti je Jiří Grygar čestným předsedou České astronomické společnosti a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků a Slovenské astronomické společnosti. Jsou za ním významné funkce jako např. předseda Rady České televize, předseda Učené společnosti ČR nebo předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009. Je držitelem mnoha významných ocenění.

Popularizace vědy je nejviditelnějším dílem Dr. Grygara. Stojí za ním fenomenální úspěch televizního seriálu Okna vesmíru dokořán a série ročních přehledů světové astronomie „Žeň objevů“, která je nejrozsáhlejším dílem tohoto druhu na světě.

Pavel Suchan
tiskový tajemník České astronomické společnosti

Tiskové prohlášení č. 319 ke stažení v doc a pdf.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Jiří Grygar, Žně objevů


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »