Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Video: Lukáš Grygar převzal cenu Littera Astronomica 2018

Video: Lukáš Grygar převzal cenu Littera Astronomica 2018

Lukáš Grygar
Autor: Kryštof Macek / Jihlavská astronomická společnost

V pořadí již 17. cenu Littera Astronica na 28. Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě převzal Lukáš Grygar. Cena byla udělena za překladatelský opus díla Stephena a Lucy Hawkingových. V roce 2008 vyšel první díl Jirkův tajný klíč k vesmíru, o rok později Jirkův vesmírný lov pokladů a v roce 2011 Jirka a velký třesk. Všechny tyto knihy se dočkaly druhého vydání v roce 2015. Na konci roku 2016 pak v Grygarově překladu vyšla zatím poslední kniha Jirka a neprolomitelná šifra. 

Cena Littera Astronomica byla Lukáši Grygarovi předána 5. října 2018 v rámci 28. Pozdimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureát převzal cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky 28. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě Markéty Hejkalové, emeritního předsedy České astronomické společnosti Štěpána Kováře a zástupce Výkoného výboru České astronomické společnosti Miloše Podařila.

Knižní série o galaktických dobrodružstvích malého kluka Jirky je též pozoruhodná nejen chytlavým příběhem, který Grygarovým překladem neztratil nic ze své původní verze, ba naopak, ale také tzv. infoboxy. Zde se Hawkingovi snaží dětem přiblížit klíčové otázky moderní vědy. Přestože Lukáš Grygar nikdy astrofyziku nestudoval, projevil v těchto pasážích velkou míru teoretických znalostí doplněných o perfektní schopnost srozumitelné popularizace. I to je potřeba v předkládaném návrhu vyzdvihnout. Je zřejmé, že zde zúročil svoji publicistickou aktivitu, kdy stál v roce 2014 u zrodu populárně naučného webu Nedd.cz, pro který napsal na 250 článků z oboru astronomie, astrofyziky a kosmonautiky.

U příležitosti překladu poslední knihy pro magazín Aktualne.cz v roce 2017 uvedl:

Nakladatelství, které celou sérii vydávalo, napadlo, že by se pěkně rýmovalo, když knihu psala dcera s pomocí otce astrofyzika, že by ji v Česku přeložil syn ve spolupráci s otcem astrofyzikem. Probíhalo to tak, že jsem dokončil celý překlad, poslalo se to tátovi a on překontroloval tu faktografickou část knihy. Ale líbilo se mi, že si přečetl i samotný příběh a nešel jen po odborných infoboxech. Podobně probíhala spolupráce u Hawkingových - dcera knihu sepsala, otec si ji přečetl a připomínkoval.”

28. Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě

Astronomický stan při 28. Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě Autor: Kryštof Macek / Jihlavská astronomická společnost
Astronomický stan při 28. Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě
Autor: Kryštof Macek / Jihlavská astronomická společnost
Česká astronomická společnost se v letošním roce Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě účastnila již po sedmnácté. Účastníci veletrhu (v roce 2018 se veletrh navštívilo přibližně 17 000 lidí) mohli krom slavnostního předávání ceny Littera Astronomica navštívit informační a prodejní stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran. Po celou dobu konání veletrhu také byl k dispozici venkovní astronomický stan Jihlavské astronomické společnosti a Pobočky Vysočina České astronomické společnosti

Příští ročník Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě proběhne v pátek 11. a v sobotu 12. října 2019 v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Lukáš Grygar
[2] Littera Astronomica
[3] Fotogalerie z předávání Ceny
[4] Fotogalerie z 28. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě



Fotogalerie

O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: Lukáš Grygar, Littera astronomica


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »