Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zemřel slavný český astronom Luboš Kohoutek

Zemřel slavný český astronom Luboš Kohoutek

Luboš Kohoutek přebírá Nušlovu cenu za rok 2010
Autor: Miloš Podařil

Celosvětově uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety, zemřel ve věku 88 let v sobotu 30. prosince 2023 v německém Bergedorfu. Je to velká ztráta jednoho z nejpracovitějších a nejpečlivějších českých astronomů 20. století, který strávil rekordních 290 směn u dalekohledu Evropské jižní observatoře na La Silla. Připomeňme si jeho život a dílo.

RNDr. Luboš Kohoutek, CSc. se narodil 29. ledna 1935 v Zábřehu na Moravě v rodině středoškolského učitele. Už  během  středoškolských  studií  v   Brně   se   začal   aktivně   zabývat   astronomií   jako   jeden z nejmladších členů tehdejší Československé astronomické společnosti.   Po maturitě na Gymnáziu v Brně-Husovicích studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1953-56) a posléze astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1956-58), kde studium ukončil státními zkouškami a obhajobou diplomové práce.

Nadšený student

Už během studií v Brně  se stal spoluzakladatelem tradice čs. expedicí k pozorování meteorů, které organizoval prostřednictvím meteorické sekce Lidové hvězdárny v Brně a téže sekce Československé astronomické společnosti od r. 1953. Zasloužil se rozhodující měrou o to, že výsledky těchto pozorování byly publikovány v mezinárodních vědeckých časopisech. Jeho práce z r. 1958 o efektech ovlivňujících pozorování teleskopických meteorů získala I. cenu v celostátní soutěži vysokoškolských vědeckých prací. Zabýval se dále sledováním pravidelných meteorických rojů vizuálně, fotograficky, teleskopicky i radarem, přičemž objevil mimořádný meteorický roj alfa-Lyrid. Jeho originálním příspěvkem bylo též nalezení všech meteorů, jež byly mimovolně zaznamenány v rozsáhlé Palomarské fotografické přehlídce oblohy (POSS). 

Jako    vynikající   student    nastoupil    ihned    po    promoci    do    interní   vědecké   aspirantury v Astronomickém ústavu ČSAV v Praze, kde se jeho školitelem stal tehdejší vedoucí stelárního odd. Doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., Dr. h.c. Po získání vědecké hodnosti CSc. v oboru matematicko-fyzikálních věd na základě výzkumu planetárních mlhovin pracoval pak v témže ústavu od r. 1962 jako vědecký pracovník. Se svým školitelem publikovali v r. 1967 první  generální Katalog planetárních mlhovin, který vzbudil velkou pozornost v celém světě a je dosud vůbec nejcitovanějším dílem českých astronomů (k roku 2010 měla 649 citací). 

Dr. Kohoutek na tomto základě navázal pracovní kontakty zejména s observatoří v Hamburku, kde byla tehdy instalována největší Schmidtova komora v Evropě, potřebná pro pořizování  přehlídkových snímků planetárních mlhovin. Po sovětské invazi se v  r. 1970  nevrátil z dlouhodobé stáže v Hamburku do vlasti a získal ihned stálé místo vědeckého pracovníka na této prestižní německé observatoři. 

Kohoutkova mlhovina 4-55
Kohoutkova mlhovina 4-55
Od  r. 1959  se  věnoval  především  výzkumu  planetárních  mlhovin,  mj.  proto,  že  jde o jasné a  tedy snadno pozorovatelné objekty prakticky napříč naší Galaxií, takže slouží jako milníky při určování vzdáleností a tím i struktury Mléčné dráhy. Z toho důvodu vypracoval původní metodu určování vzdáleností těchto mlhovin a přispěl také k objevu, že jádra planetárních mlhovin jsou velmi často těsnými dvojhvězdami. Planetární mlhoviny ostatně patří k nejfotogeničtějším objektům, které dokáže zobrazit Hubbleův kosmický teleskop. Jako poslední snímek, který pořídila kamera WFPC2 HST 4. května 2009 před skončením své zdařilé 16tileté činnosti, byla vybrána fotogenická planetární mlhovina Kohoutek 4-55 (Cyg, vzdálenost 1,4 kpc), kterou dr. Kohoutek při svých systematických přehlídkách objevil.           

Slavná kometa

Při své hlavní činnosti - objevování a systematické klasifikaci planetárních mlhovin, určování jejich vzdáleností  a  fyzikálních  parametrů - objevil na širokoúhlých  snímcích  díky své pečlivosti a vytrvalosti navíc 75 planetek a 5 komet, z nichž kometa Kohoutek 1973 E1 mu přinesla světovou proslulost. Nalezl ji plných 9 měsíců před průchodem přísluním a astronomové proto měli možnost se na tuto událost přístrojově dobře připravit. Byla to také první kometa zkoumaná z kosmu astronauty americké kosmické laboratoře Skylab, která se zároveň stala jednou z nejjasnějších komet XX. stol., takže znamenala přelom v kometárním výzkumu. 

Luboš Kohoutek telefonuje ve středisku NASA s astronauty na stanici Skylab
Luboš Kohoutek telefonuje ve středisku NASA s astronauty na stanici Skylab
V druhé polovině r. 1973 a po celý rok 1974 se tak L. Kohoutek stal mezinárodní mediální hvězdou, což mělo pozoruhodný důsledek, že mu tehdejší čs. režim povolil opět soukromě navštěvovat Československo, i když za podmínky, že nebude vystupovat veřejně. (Těžko odmítat někoho, po němž třeba slavná hudební skupina R.E.M. pojmenovala svou píseň.)

Jeho  objev  pěti  komet  nepřišel  náhodou,   ale  právě  díky  mimořádné  pečlivosti  a  vytrvalosti v pozorování a ve využití všech údajů zaznamenaných na snímcích. Dr. Kohoutek využil  znamenitě práva objevitele navrhnout pojmenování planetek, neboť díky jeho mezinárodní autoritě se zcela výjimečně dostala na oblohu jména českých osobností z politické sféry: Masaryk (planetka č. 1841) a Palach (1834). Kohoutek též pojmenoval např. planetky Hus (1840), Komensky (1861), Neruda (1875),  Capek (1931), Smetana (2047), Dvorak (2055), Janacek (2073), Martinuboh (3081) Lubos Perek (2900), Moravia (1901), atd. (viz též internetová adresa: planetky.astro.cz ).

Legendární katalog mlhovin

Stanice Skylab sleduje kometu Kohoutek
Stanice Skylab sleduje kometu Kohoutek
V dalších letech se dr. Kohoutek věnoval zejména pozorování planetárních mlhovin na nových observatořích s příznivým klimatem ve Španělsku na Calar Alto a na Evropské jižní observatoři (ESO) na La Silla v Chile. Stal se tak vůbec prvním čs. astronomem, jenž měl možnost soustavně využívat výjimečných pozorovacích podmínek ve vysokohorské poušti Atacama na přístrojích nové generace. Díky tomu získal v letech 1974-2003 během více než 220 pozorovacích nocí jedinečný pozorovací materiál o planetárních mlhovinách pro severní  i  jižní oblohu a ten průběžně zpracovával,  aby  mu  současně  sloužil jako podklad pro jeho stěžejní životní dílo, jímž  se stalo  II. vydání Katalogu planetárních mlhovin, které obsahuje homogenní údaje o více než 1 500 objektech tohoto typu. Dva svazky Katalogu vydal péčí Hamburské hvězdárny v r. 2001 těsně po formálním odchodu na odpočinek. 

Publikační činnost dr. Kohoutka je úctyhodná. Vydal až dosud 224 vědeckých prací v mezinárodních vědeckých časopisech. Tyto práce byly dosud citovány více než 1 780krát (Hirschův index H=19) (údaje k roku 2010). Jeho někdejší školitel doc. L. Perek shrnul v r. 2008 Kohoutkovy celoživotní vědecké výsledky takto:

Co nejen doplňuje, ale přesahuje rámec činnosti českých astronomů na ESO v Chile je konečný,  třetí svazek Kohoutkových výsledků uveřejněný v Pojednáních observatoře  v  Hamburku v letech 2003-2008. Dílo zahrnuje výsledky stovek pozorovacích nocí u 5 dalekohledů na 3 observatořích v Chile, ve Španělsku a v Izraeli.  Luboš Kohoutek věnoval této práci neuvěřitelných 45 let od r. 1963 do 2008, objevil řadu nových proměnných hvězd, několik nových planetárních mlhovin,  provedl  desítky  tisíc  fotometrických  měření, prohlédl  8 000  obrazů  na  7 000 deskách z observatoří   v   Jižní  Africe  a  na   Novém   Zélandu,   změřil   souřadnice   1 500   pozorovaných a srovnávacích hvězd. To vše systematicky zpracoval a uveřejnil na více než 300 stranách.“ 
    

Kohoutkova kometa Autor: Palomar Observatory
Kohoutkova kometa
Autor: Palomar Observatory
V době tzv. normalizace zejména po r. 1973 byl spolehlivým prostředníkem mezi svobodným světem a českými astronomy doma. Také proto jej v roce 1995 zvolil sjezd České astronomické společnosti čestným členem. Dr. Kohoutek je rovněž dlouholetým (od r. 1964) členem Mezinárodní astronomické unie (IAU). Stal se v pořadí druhým českým astronomem v historii, po němž byla na návrh  Mezinárodní komise pro nomenklaturu planetek při  IAU  pojmenována  planetka (1850) Kohoutek.

V r. 2004 se stal držitelem  Ceny Patria (Unipetrol, a.s.), jež uděluje nadace Česká hlava občanu ČR nebo osobě, která má nebo měla českou či československou státní příslušnost, jejíž mimořádný počin v oblasti základního nebo aplikovaného výzkumu či v oblasti technologických inovací nebo jejíž odborné či manažerské kvality se úspěšně prosadily v zahraničí v posledních několika letech. O vztahu dr. Kohoutka k České astronomické společnosti snad nejlépe svědčí, že polovinu peněžní částky spjaté s touto odměnou daroval České astronomické společnosti.

V r. 2005 obdržel při příležitosti  svých sedmdesátin čestné občanství rodného města Zábřeh.

Luboš Kohoutek byl ženatý a měl tři dcery. Se svou ženou Christiane žil v Hamburku, kam odešel v roce 1970 do emigrace. Často však po revoluci navštěvoval svou vlast a spolupracoval s našimi mladými astronomy. V r. 2007 publikoval v nakl. Aldebaran knížku „Země z pohledu astronoma“, v níž se zamýšel nad kritickým stavem naší planety a riziky budoucí existence lidstva z kosmického hlediska.
                                      

V roce 2010 mu Česká astronomická společnost udělila své nejvyšší ocenění Nušlovu cenu.

Text podle podkladů Dr. Jiřího Grygara




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Luboš Kohoutek


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »