Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomické medailové žně pokračují v Jižní Koreji

Astronomické medailové žně pokračují v Jižní Koreji

Finalisté 17. mezinárodní astronomické olympiády v Koreji. Autor: ČAS.
Finalisté 17. mezinárodní astronomické olympiády v Koreji.
Autor: ČAS.
Český tým přivezl ze XVII. Mezinárodní astronomické olympiády v Gwangju (Jižní Korea, 16. – 24. října) 5 medailí – jednu stříbrnou a čtyři bronzové. Rok 2012 je tak dosud „nejúrodnějším“ na medaile pro mladé české astronomy a astrofyziky.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 30. října 2012.

Úvodní fotografie: Český tým na XVII. IAO (zleva: Tomáš Prosecký, Denis Lisztwan, Denis Müller, Martin Raszyk, Viktor Němeček, Tomáš Locker, Lukáš Supik a Lenka Soumarová).

Nejlépe se z českého týmu umístil Martin Raszyk z Gymnázia v Karviné, který získal stříbrnou medaili a v celkovém pořadí se umístil na 8. místě. Lukáš Supik z Gymnázia v Třinci, Denis Lisztwan z Gymnázia v Českém Těšíně, Viktor Němeček z Gymnázia v Jihlavě a Tomáš Locker z Gymnázia F. M. Pelcla v Rychnově nad Kněžnou získali bronzové medaile. Denis Müller z Gymnázia Budějovická v Praze (a také absolvent astronomického kroužku a posluchač kurzu na Štefánikově hvězdárně v Praze) přiváží čestné uznání, ale podařilo se mu výborně uspět v pozorovacím kole, kde dosáhl nejlepšího výsledku ze všech účastníků. Delegaci vedli RNDr. Tomáš Prosecký a Mgr. Lenka Soumarová ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Hostitelem soutěže byla Korejská astronomická společnost, Korejský institut pro astronomii a kosmický výzkum, Národní univerzity v Soulu, Pusanu, Kangwon, Kyungpook a Chosun.

Mezinárodní astronomické olympiády se Česká republika účastní pravidelně od roku 2007 a naši soutěžící zatím vždy přivezli medaile. Mezi nejúspěšnější se řadí rok 2009 a letošní rok, kdy jsme získali 5 medailí. Od roku 2010 vysíláme český tým také na Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice, která je určena především pro starší studenty. I zde český tým letos v srpnu v brazilském Rio de Janeiro výrazně zabodoval – získal 5 medailí a v celkovém pořadí států skončil na druhém místě (viz tisková zpráva ČAS z 15. 8. 2012).

V příštím roce se obě soutěže vrátí na „starý kontinent“. XVIII. ročník IAO se bude konat v litevském Vilniusu a 7. ročník IOAA v řeckém Volosu. Na obě soutěže plánujeme vyslat český tým, aby své síly na mezinárodním poli mohli v roce 2013 poměřit další nadaní čeští žáci a studenti.

Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Johanna Palisy (VŠB Ostrava) za podpory MŠMT a dalších subjektů. Ve školním roce 2012/2013 probíhá již 10. ročník a do školního kola se stále mohou zapojit žáci druhého stupně základních škol a studenti všech ročníků středních škol. Úspěšní řešitelé postupují do krajského kola a nejlepší se utkají na jaře 2013 v celostátním finále. Více informací naleznete na olympiada.astro.cz.

Kontakt a informace (např. pro rozhovory):

Web Astronomické olympiády: olympiada.astro.cz
Ústřední komise Astronomické olympiády: olympiada@astro.cz
Gymnázium Český Těšín: www.gmct.cz
Gymnázium Karviná: www.gym-karvina.cz
Gymnázium Jihlava: www.gymnazium.ji.cz
Gymnázium Třinec: www.gymtri.cz
Gymnázium F. M. Pelcla, Rychnov nad Kněžnou: www.grk.cz
Gymnázium Budějovická, Praha: www.gybu.cz

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Odbor pro mládež: Jaroslav.Froulik@msmt.cz
Tiskový tajemník České astronomické společnosti: Pavel Suchan - suchan@astro.cz, 737 322 185

Více o XVII. Mezinárodní astronomické olympiádě (XVII. IAO) najdete na www.iao2012.org.
Více o 6. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (6. IOAA) najdete na www.ioaa2012.ufrj.br.




O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda, Tisková zpráva


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »