Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Aviatickou pouť v Pardubicích okořenil unikátní astronomický stánek

Aviatickou pouť v Pardubicích okořenil unikátní astronomický stánek

Astronomický stánek na 28. Aviatické pouti v Pardubicích 2. a 3. června 2018.
Autor: Petr Horálek.

Na již legendárním mezinárodním svátku aviatiky v Pardubicích, tedy 28. Aviatické pouti ve dnech 2. a 3. června 2018, se návštěvníci mohli zastavit u unikátního stánku věnovaného astronomii. Tam pardubická hvězdárna ve spolupráci s Českou astronomickou společností, firmou SUPRA Praha a astrofyzikálním ústavem Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity ukazovaly rozmanité tváře našeho Slunce a rovněž upozorňovaly na nejbližší vzácné nebeské úkazy, kterých se dočkáme v létě. Připomnělo se i 100. výročí založení České astronomické společnosti a hlavně osobnost astronoma barona Artura Krause, bez kterého by se pravděpodobně žádná tradiční Aviatická pouť v Pardubicích nekonala.

Tisková zpráva Hvězdárny b. A. Krause DDM ALFA (odl. prac. DELTA) v Pardubicích, České astronomické společnosti a ÚTFA PřF MU v Brně ze 4. června 2018.

Kopule Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích. Autor: Petr Komárek.
Kopule Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích.
Autor: Petr Komárek.
Pardubická hvězdárna je pravidelným aktivním účastníkem populární mezinárodní Aviatické pouti v Pardubicích již řadu let. Svým stánkem vždy připomíná ten nejdůležitější milník, bez kterého by se vlastně žádná mezinárodní pouť v Pardubicích dost možná neodehrávala. Tím milníkem je totiž obří diplomatický vliv barona Artura Krause (1853-1930), mj. zakladatele první lidové hvězdárny v českých zemích (v roce 1912 na dnešní pardubické Třídě Míru), na rakouskouherské mocnáře při snaze uskutečnit legendární let Ing. Jana Kašpara (1883-1927). Nebýt Krause, který se dobrovolně hostil funkce tzv. letového řediteel, slavný Kašparův let v roce 1911 by se pravděpodobně nikdy nezrealizoval a tento legendární svátek aviatiky v Pardubicích by téměř jistě neexistoval.

Ve stopách Krause

Artur Kraus Autor: Petr Komárek
Artur Kraus
Autor: Petr Komárek
Baron Artur Kraus byl ten skutečný Jára Cimrman. Vlastnil první lyže v českých zemích, první motocykl, přeložil pravidla tenisu a uskutečnil první turnaj, byl autorem několika divadelních her, milovníkem cyklistiky… a mimo obří diplomatické zásluhy na poli aviatiky rovněž založil první lidovou hvězdárnu v českých zemích, a to v roce 1912 na dnešní Třídě Míru v Pardubicích. Jeho vliv dokonce sahal i dále, stál o 5 let později u zrodu České astronomické společnosti, která minulý rok slavila plných 100 let. Slavný Krausův dalekohled, kterým se na pardubické hvězdárně pozorovalo hlavně Slunce, je nyní v kopuli Hvězdárny v Úpici. Krausovým mottem bylo „Astronomie by neměla významu, kdyby zůstala jen v hlavách povolaných“, čímž poukazoval na nezbytnou nutnost popularizace vědy, tedy na to, co dnes známe jako „public relation“, pod zkratkou „PR“. A o to současné pardubické hvězdárně, založené na půdě Domu pionýrů (dnešní DDM ALFA, odl. pracoviště DELTA) v roce 1992 a pojmenované po baronu Krausovi, jde především. Mladí dobrovolníci z řad astronomických kroužků byli proto po oba dva dny hlavními popularizátory astronomie u hvězdářských dalekohledů, které na Aviatické pouti ukazovaly zdarma zejména Slunce.

Připomnělo se 100 let České astronomické společnosti

Astronomický stánek na 28. Aviatické pouti v Pardubicích 2. a 3. června 2018. Autor: Petr Horálek.
Astronomický stánek na 28. Aviatické pouti v Pardubicích 2. a 3. června 2018.
Autor: Petr Horálek.
Založení České astronomické společnosti se odehrálo 8. prosince 1917 a v loňském roce, o sto let později na den přesně, bylo připomenuto ve velikém retro-stylu v pražském Karolínu. Návštěvníci Aviatické poutě si tento milník připomněli osvětovými letáky, ale rovněž knihou Nebeské Symfonie z pera Petra Horálka, hudebního vkladu Miloše Rábla a za podpory Vladislava Slezáka. Knihu si pochopitelně mohli zakoupit. Pokud ji ještě doma nemáte, navštivte nejbližší knihkupectví nebo portál nakladatelství CPress (Nakl. dům Albatros). Toto nezvyklé spojení populárně naučné literatury, strhující hudby a dech beroucího obrazu jistě udělá jistě radost každému!

V hlavní roli Slunce

Mozaikovitý snímek Slunce z pardubické hvězdárny pořízený navečer po skončení sobotního programu Aviatické pouti 2. června 2018. V pravém dolním rohu je pro porovnání uvedena velikost Jupiteru. Podobné útvary mohli lidé spatřit na vlastní oči speciálním dalekohledem. Autor: Adam Malíř.
Mozaikovitý snímek Slunce z pardubické hvězdárny pořízený navečer po skončení sobotního programu Aviatické pouti 2. června 2018. V pravém dolním rohu je pro porovnání uvedena velikost Jupiteru. Podobné útvary mohli lidé spatřit na vlastní oči speciálním dalekohledem.
Autor: Adam Malíř.
Díky velké přízni počasí byl hlavní program astronomického stánku zcela výhradně věnován naší mateřské hvězdě – Slunci. Na něj mířily hned dva přístroje, z nichž jeden zapůjčila firma SUPRA Praha, kolektivní člen České astronomické společnosti. Šlo o vůbec nejpozoruhodnější přístroj, tzv. chromosférický dalekohled značky LUNT, skrze který si dospělí i děti vychutnávali po oba dva dny divokou tvář Slunce. Po oba dny se nabízely na okraji naší hvězdy překrásné „jazyky“ tzv. protuberancí, tedy výrony horkého plynu dosahující velikostí řádově několika Zeměkoulí vedle sebe! Právě Slunce se jinak stalo před několika týdny objektem odborné činnosti mladých výzkumníků na kroužku současné pardubické hvězdárny.

Hlubší zájem? Přijďte studovat do Brna!

Astronomický stánek na 28. Aviatické pouti v Pardubicích 2. a 3. června 2018. Autor: Petr Horálek.
Astronomický stánek na 28. Aviatické pouti v Pardubicích 2. a 3. června 2018.
Autor: Petr Horálek.
V neposlední řadě se o atraktivitu stánku postarala i účast studenta astrofyziky na Masarykově Univerzitě v Brně. Zájemci o hlubší poznání astronomie a astrofyziky si tak odnesli zajímavé tipy a informace, jak vysokoškolské studium probíhá a jak se v astronomii uplatnit profesně. Na své si tedy přišli opravdu mnozí!

Kdy znovu?

Další ročník mezinárodní Aviatické pouti v Pardubicích, v pořadí již 29., se uskuteční až v příštím roce. Unikátní astronomický stánek ovšem budete moci potkat už výrazně dříve, a to opět v Pardubicích. Konkrétně na celodenním Vědecko-technickém Jarmarku 14. června letošního roku. Budeme se na vás opět nesmírně těšit!

Kontakty a další informace

Petr Komárek
Hvězdárna barona Artura Krause Pardubice
DDM ALFA, odl. pracoviště DELTA

Email: info@astropardubice.cz
Telefon: 603 165 366

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
Email: suchan@astro.cz
Telefon: 737 322 815

Ing. Jan Zahajský
Firma SUPRA Praha (Dalekohledy)
Email: info@supra.cz
Telefon:  284 820 939

Mgr. Lenka Zychová
Tiskový tajemník ÚTFA PřF MU v Brně
Email: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna b. A. Krause DDM ALFA (odl. pr. DELTA) v Pardubicích
[2] Baron Artur Kraus – Wikipedie
[3] 100 let České astronomické společnosti
[4] Firma SUPRA Praha (Dalekohledy)
[5] Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU v Brně
[6] kniha Nebeské Symfonie
[7] Tiskové zprávy České astronomické společnosti



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Hvězdárna Pardubice, 100 let ČAS, ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně, Baron Artur Kraus, Aviatická pout


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »