Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Cena Františka Nušla za rok 2013

Cena Františka Nušla za rok 2013

Erupce filamentu na Slunci 31. ledna 2013 Autor: SDO / NASA
Erupce filamentu na Slunci 31. ledna 2013
Autor: SDO / NASA
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2013 slunečního fyzika Doc. RNDr. Mariana Karlického, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR. Slavnostní předání ceny proběhne v sobotu 30. 11. 2013 v 16:00 v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3 v rámci přednáškového Dne s Astropisem. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Fyzikální podstata slunečních erupcí“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku je možný přístup pouze po registraci - www.astropis.cz, novináři mají vstup volný. Akce se koná ve spolupráci České astronomické společnosti se Společností Astropis, s Akademií věd České republiky a se Střediskem společných činností AV ČR.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 194 z 27. 11. 2013.

Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, které uděluje ČAS badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Je pojmenována po dlouholetém předsedovi ČAS Prof. Františku Nušlovi. Česká astronomická společnost obnovila její udělování po padesátileté přestávce v r. 1999. Prof. PhDr. František Nušl (3. 12. 1867 - 17. 9. 1951) byl v letech 1922 - 1947 předsedou tehdejší Československé astronomické společnosti. V letech 1924 - 1938 byl ředitelem státní hvězdárny.

Marian Karlický se narodil 20. října 1949. Vystudoval fyziku (specializaci fyzika plazmatu) na Přírodovědecké fakultě UJEP v Brně v letech 1969 - 1973. Od roku 1974 až dosud pracuje ve Slunečním oddělení Astronomického ústavu ČSAV/AV ČR v Ondřejově. V roce 1977 získal akademický titul RNDr. a v roce 1981 obhájil kandidátskou disertaci v Ústavu fyziky plazmatu ČSAV. V roce 1992 obhájil disertaci pro získání vědecké hodnosti DrSc. a v roce 2008 se habilitoval na Matematicko fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Šest let zastával funkci vedoucího Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR a po 8 roků vykonával též funkci zástupce ředitele a vedoucího observatoře v Ondřejově. V současné době  je  vedoucím  pracovní  skupiny  slunečních  erupcí  a  protuberancí  ve  Slunečním  oddělení a vedoucím českého centra projektu EOS - ALMA (http://www.asu.cas.cz/alma). Je také členem Mezinárodní astronomické unie. Vedl přípravu řady diplomantů a doktorandů.

Největšího ohlasu ve světové vědecké literatuře dosáhly Karlického práce, které se týkají multispektrálního sledování slunečních erupcí a rádiových vzplanutí na Slunci, protuberancí  a koronálních výronů hmoty (CME) v meziplanetárním prostoru. Doc. Karlický využívá  veškerého dostupného pozorovacího materiálu,  jak  z  přístrojů Slunečního  oddělení,  tak i špičkových přístrojů v zahraničí včetně aparatur na družicích a kosmických sondách k fyzikálnímu výkladu  složitých  dějů,  které  se  odehrávají  ve sluneční  fotosféře,   chromosféře  i  koróně,  ale i v meziplanetárním prostoru.

Ve svých pracích poukázal na mimořádný vliv magnetických polí, která mají na Slunci i v jeho okolí složitou strukturu a podléhají rychlým změnám, což přirozeně velmi komplikuje modelování interakcí ve slunečním plazmatu. V roce 2008 obdržel za tyto mezinárodně velmi příznivě přijímané práce Cenu Akademie věd ČR za dosažený vynikající výsledek velkého vědeckého významu: „Objev nových typů radiové a rentgenové emise slunečních erupcí a jejich teoretické vysvětlení". Toto mimořádné ocenění znovu obdržel i v tomto roce za vědecký výsledek "Vypracování nového modelu fragmentované magnetické rekonexe slunečních erupcí". V roce 2004 obdržel cenu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za návrh rentgenového spektrometru vypuštěného na americkém satelitu MTI.

Od roku 1976 až dosud Doc. Karlický publikoval 455 vědeckých prací, které získaly úhrnem 3 019 citací, čemuž odpovídá Hirschův index 29. Pro srovnání: z dosavadních 14 novodobých nositelů Nušlovy ceny pouze Dr. Zdeněk Sekanina (*1936; cena v r. 2006) publikoval více prací (464), i když v těsném závěsu za doc. Karlickým figuruje další exilový nositel Nušlovy ceny Prof. Ivan Hubený (*1948; cena  v  r. 2008) se 432 pracemi. Mezi domácími astronomy má Marian Karlický před dalším v pořadí „náskok“ o více než 100 prací, takže jako jediný astronom působící v Česku drží krok se špičkou českých krajanů, kteří odešli během totality do exilu.

Ačkoliv Doc. Marian Karlický patří již dlouhou řadu let k nejzdatnějším českým astrofyzikům, stojí za zmínku,  že  jeho vědecký výkon po šedesátce je stále impozantní.  Např. jen v roce 2011 publikoval  22  původních prací a o rok později dalších 21 prací v mezinárodních časopisech s nejvyšším impaktním faktorem v astronomii (ApJ., Astron. Astrophys., Solar Phys. apod.).

Slavnostní předání Nušlovy ceny  a  laureátská  přednáška proběhnou v sobotu 30. 11. 2013 od 16:00 v budově Akademie věd v Praze v rámci přednáškového Dne s Astropisem. Cenu předá předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc. spolu s čestným předsedou České astronomické společnosti RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Laudatio přednese emeritní předsedkyně České astronomické společnosti a současná předsedkyně Sluneční sekce České astronomické společnosti RNDr. Eva Marková, CSc. Laureát Nušlovy ceny za rok 2013 Doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc. přednese  laureátskou  přednášku  na  téma  „Fyzikální podstata slunečních erupcí".

Více o Nušlově ceně a jejích držitelích najdete na /cas/ceny/nuslova/.
Kontakt na laureáta: e-mail: karlicky@asu.cas.cz, telefon: 323 649 356

Pavel Suchan
místopředseda a tiskový tajemník České astronomické společnosti

Mail: suchan@astro.cz
Telefon: 737 322 815
(zpracováno na základě návrhu k udělení Nušlovy ceny za rok 2013 od Dr. Jiřího Grygara)

Ke stažení:
[1] Tiskové prohlášení v DOC
[2] Tiskové prohlášení v PDF

Doporučujeme:
[1] Rozhovor: Marian Karlický - Magnetické Slunce (Petr Sobotka)
[2] Video: Výzkum Slunce na AsÚ AV ČR v Ondřejově (Petr Sobotka, Petr Horálek)




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »