Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Čeští reprezentanti získali na 13. IOAA čtyři medaile

Čeští reprezentanti získali na 13. IOAA čtyři medaile

Český tým na 13. IOAA
Autor: Jiří Vala

Na 13. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové celkem čtyři medaile. Zlatou, stříbrnou a dvě bronzové. Nejlépe se umístil Jindřich Jelínek, který získal zlatou medaili. Stříbro získal Marco Souza de Joode a bronzové medaile Radka Křížová a David Kománek. V soutěži smíšených týmů z různých zemí se tým Tomáše Vítka umístil na třetím místě. Jedná se o třetí nejlepší výsledek v historii České republiky.

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholovou světovou soutěží, která představuje náročnější nadstavbu IAO pro starší středoškolské studenty (do roku maturity, nejvýše do 20 let). Byla založena v roce 2007 v Thajsku a Česká republika se jí pravidelně zúčastňuje od roku 2010.

Během pětihodinového teoretického kola řešili soutěžící 14 úloh různé úrovně obtížnosti. Autor: IOAA 2019
Během pětihodinového teoretického kola řešili soutěžící 14 úloh různé úrovně obtížnosti.
Autor: IOAA 2019
Letošní 13. IOAA se konala v Keszthely u maďarského Balatonu 2. do 10. srpna 2019 a Česká republika na ni vyslala sedmičlennou delegaci studentů pod vedením Dr.-Ing. Jana Kožuška (předseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Česká astronomická společnost) a RNDr. Tomáše Gráfa, Ph.D. (Filozoficko–přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě). Jako pozorovatelé doprovázeli výpravu Jaromír Mielec a Jiří Vala z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

výsledky

Pozorovací kolo patří k logisticky nejnáročnějším částem soutěže. Během odpolední přípravy vládl na stadionu čilý ruch. Na organizaci se podílelo pět desítek amatérských astronomů z celého Maďarska. Autor: IOAA 2019
Pozorovací kolo patří k logisticky nejnáročnějším částem soutěže. Během odpolední přípravy vládl na stadionu čilý ruch. Na organizaci se podílelo pět desítek amatérských astronomů z celého Maďarska.
Autor: IOAA 2019
Nejlépe se z českého týmu umístil zlatý medailista Jindřich Jelínek, absolvent Gymnázia Olomouc – Hejčín. Stříbrnou medaili vybojoval Marco Souza de Joode z Gymnázia nad Štolou. Bronz získali Radka Křížová z Gymnázia Jaroslava Heyrovského v Praze a David Kománek z Gymnázia Špitálská v Praze. Čestnými uznáními byli dále ocenění Tomáš Vítek z Gymnázia Břeclav a Martin Schmied z Gymnázia v Jihlavě. V soutěži smíšených týmů z různých zemí se tým Tomáše Vítka umístil na třetím místě. Absolutního vítězství v soutěži dosáhl student Quan Nguyen Manh z vietnamského týmu.

Program

Ve volných chvílích pozorovali vedoucí delegací Slunce na břehu Balatonu. Autor: Tomáš Gráf
Ve volných chvílích pozorovali vedoucí delegací Slunce na břehu Balatonu.
Autor: Tomáš Gráf
Vlastní soutěž probíhala ve městě Keszthely na západním břehu Balatonu. Zasedání mezinárodní poroty probíhala v nedalekém městečku Hévíz. Hlavními pořadateli soutěže bylo Ministerstvo lidských zdrojů, Univerzita Szeged a Maďarská astronomická společnost. Realizaci 13. IOAA dále podpořili Astronomický ústav Thege Miklós v Konoly, observatoř Baja, Pannonská univerzita, Univerzita Eötvöse Loránda, Gothardova astrofyzikální observatoř ELTE. Celá soutěž jednotlivců byla rozdělena do tří kol: teoretického, zpracování dat a pozorovacího kola. Organizátoři připravili sérii zajímavých úloh, jejichž prostřednictvím se soutěžící mohli seznámit s úspěchy maďarského astronomického výzkumu a kosmického programu. Ve volném čase navštívili soutěžící hrad Sümeg, opatství na poloostrově Tihany a zámek v Keszthely.

není bez zajímavosti, že

  • soutěž skončila téměř na den přesně 20 let od úplného zatmění Slunce, které bylo pozorovatelné 11. srpna 1999 právě z Maďarska od jezera Balaton.
  • olympiády se poprvé zúčastnily týmy Ekvádoru, Německa, Norska a Turecka
  • soutěže se zúčastnilo 254 studentů ze 47 zemí světa, zatím nejvíce v historii
  • pro pozorovací kolo bylo pořízeno 88 (plus 2 rezervní, tj. 90) dalekohledů, které najdou další široké využití ve výuce astronomie v Maďarsku.
  • samotné pozorování proběhlo, poprvé po několika letech, mimořádně úspěšně, organizátoři vybrali vynikající lokalitu a někteří účastníci tak vůbec poprvé měli možnosti spatřit Mléčnou dráhu

poděkování

Účast českého týmu organizačně zajišťovala Česká astronomická společnost, cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
 
Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů.

Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz. Ve školním roce 2019/20 zahájime její 17. ročník.

Kontatky a další informace

Dr.-Ing. Jan Kožuško
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: kozusko@astro.cz
Tel.: 776 200 522

Ing. Jaroslav Froulík
MŠMT, Odbor pro mládež
Email: Jaroslav.Froulik@msmt.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] G. J. Heyrovkého
[2] G. Olomouc-Hejčín
[3] G. Břeclav
[4] G. Nad Štolou, Praha
[5] G. Jihlava
[6] Slovanské G. Olomouc
[7] G. Špitálská, Praha
[8] Planetum
[9] Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
[10] Astronomická olympiáda



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »