Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Čeští studenti získali 5 medailí na IOAA v Brazílii

Čeští studenti získali 5 medailí na IOAA v Brazílii

Česká výprava po vyhlášení výsledků 17. IOAA. Zleva: Radomír Mielec (leader), Martin Kudrna, Radovan Lev, Matouš Mišta, Štěpán Plass, Anita Vaceková, David Kománek (leader).
Autor: Jana Švrčková

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice se po 12 letech vrátila do Brazílie. Své dovednosti poměřilo 236 studentů z 53 zemí. Všichni naši reprezentanti přivezli medaile. Stříbro získali Štěpán Plass, Martin Kudrna, Radovan Lev a Matouš Mišta, bronz vybojovala Anita Vaceková. Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholová soutěž pro studenty středních škol. První ročník proběhl v roce 2007 v Thajsku. Česká republika má v soutěži bohatou historii, pravidelně se účastní od roku 2010.

Letošní ročník proběhl od 17. do 27. srpna ve Vassouras, městečku nedaleko Ria de Janeira. Českou republiku reprezentovalo 5 nejlepších soutěžících z národního kola pod vedením Davida Kománka (student fyziky na MFF UK v Praze) a Radomíra Mielce (student fyziky na MFF UK v Praze). V teoretickém kole soutěžící řešili 11 úloh, mimo jiné dostali za úkol propočítat heliosynchronní dráhy. V datové analýze zkoumali, jak vypadá rozložení kulových hvězdokup kolem galaktického středu. Pozorovací kolo proběhlo jak s dalekohledy, tak v planetáriu. Nechyběla ani identifikace hvězdy měřením souřadnic na obloze.

Studenti strávili většinu času v hotelu Fazenda Ribeirão, kde byli úplně izolováni od okolního světa. Po dobu soutěže jim totiž byla odebrána všechna elektronická komunikační zařízení. Ve volném čase pro ně byl připraven bohatý program v rozsáhlém areálu hotelového komplexu. Velkým zážitkem byla také exkurze do ekologického parku Uaná Etê, kde mohli obdivovat typické ukázky místní fauny a flory.

Vedoucí týmů byli ubytováni v hotelu Santa Amália. V nedalekém kongresovém centru připravovali úlohy, které následně překládali do rodných jazyků. Zde také bojovali za body svých soutěžících během tzv. moderací.

Studenti během řešení teoretické části pozorovacího kola. Druhý zprava v přední řadě: Radovan Lev Autor: Clara Sampaio/OBA
Studenti během řešení teoretické části pozorovacího kola. Druhý zprava v přední řadě: Radovan Lev
Autor: Clara Sampaio/OBA

Výsledky

Stříbrné medaile přivezli Štěpán Plass (Gymnázium Jihlava), Martin Kudrna (Gymnázium Jana Keplera v Praze), Radovan Lev (Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí) a Matouš Mišta (Gymnázium Olomouc – Hejčín). Bronzovou medaili získala Anita Vaceková (Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše), která je studentkou kvinty, tedy jednou z nejmladších účastnic soutěže.

Pořadatelé a sponzoři

Hlavním organizátorem soutěže byla Národní observatoř v Brazílii. Akci podpořilo Ministerstvo vědy, technologie a inovací, brazilská vláda a mnozí další sponzoři.

Není bez zajímavosti, že

  • Hotely pro studenty i vedoucí týmů byly tytéž jako před 12 lety. Dokonce se letos zúčastnilo 17 vedoucích, kteří své týmy doprovázeli již v roce 2012.
  • Ve skupinové soutěži týmů složených z reprezentantů různých národů bylo úkolem pomocí poskytnutých materiálů změřit vzdálenost geografického severu od magnetického severu. 
  • Nechyběl ani kulturní večer, na který si naši reprezentanti připravili hudební vystoupení, kterým úspěšně představili mezinárodnímu publiku ukázku české kultury.

Poděkování

Účast českého týmu organizovala Česká astronomická společnost, cesta studentů letos nebyla podpořena prostředky MŠMT.

Účast mimořádně úspěšného českého týmu finančně zajistili:

  • společnosti Seyfor a.s. a ICZ a.s.,
  • Planetum - Hvězdárna a planetárium hl. města Prahy,
  • Statutární město Ostrava,
  • Proxima z.s.
  • Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše.

Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů. Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz . Ve školním roce 2023/24 proběhl její 21. ročník.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Prosecký
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: prosecky@planetum.cz
Tel.: +420 602 689 491

David Kománek
MFF UK v Praze
Email: david.komanek296@student.cuni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: IOAA, Astronomická olympiáda


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »