Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dr. Antonín Bečvář a jeho dalekohled

Dr. Antonín Bečvář a jeho dalekohled

Antonín Bečvář u svého dalekohledu v Úpici
Autor: Hvězdárna v Úpici

10. ledna 2016 uplynulo 51 let, co zemřel jeden z největších astronomů naší vlasti. Byl to opravdu velikán astronomie i diplomacie. Narodil se 10. června 1901 a celý svůj život zasvětil astronomii. Našlo by se pravděpodobně mnoho významných vědců, kteří by tomuto člověku s nalomeným zdravím i „nevhodným" politickým přesvědčením, mohlo jen tiše závidět jeho věhlas. Bečvář pozoroval komety, meteory a sluneční fotosféru, ale nejvíce je znám jako autor hvězdných atlasů. Hvězdárna v Úpici navíc vlastní jeho vlastnoručně vyrobený dalekohled, který byl zachován v původním, ale velmi dobrém stavu. 

Jeho atlasy hvězdné oblohy – Coeli, Eclipticalis, Borealis i Australis naleznete snad na všech významnějších astronomických observatořích. Byť jsou nyní uchovávány spíše z historického hlediska, v padesátých letech byly základem, spolu s příslušnými katalogy, mnohé astronomické práce. Nejen však atlasy, ale i objevené komety, pozorované meteorické roje, úžasný Atlas horských mraků a též Astronomická observatoř na Skalnatém plese v Tatrách jsou produkty jeho aktivity.

Antonín Bečvář. Foto z knihy Česká stopa v Tatrách
Antonín Bečvář. Foto z knihy Česká stopa v Tatrách
V rozhovoru na stránkách Českého rozhlasu se dozvídáme, že jeho Atlas horských mraků vznikl tři roky předtím, než vůbec Světová meteorologická organizace oblaka klasifikovala, a že na ní pracoval třináct let. Zároveň s oblaky však zachytil i krásu Tater.

Přestože byl na začátku padesátých let úspěšným a světově uznávaným vědcem, byl v roce 1951 ze Skalnatého plesa odvolán. I přesto si dokázal najít další aktivity a stvořil fenomenální atlasy oblohy.

Jak připomíná autor knihy „Astronom, který miloval mraky“ Štěpán Kovář, jméno Bečvář je dnes navždy zaznamenáno na obloze v podobě kráteru na Měsíci a planetky s číslem 4567.

Bečvářův dalekohled v Úpici Autor: Zbyněk Melich
Bečvářův dalekohled v Úpici
Autor: Zbyněk Melich

Závěrem připomeňme, že Hvězdárna v Úpici se může pyšnit kromě několika vydání zmiňovaných atlasů, též jednou raritou. V malé, tzv. Bečvářově kopuli, se nalézá jeho vlastnoručně vyrobený teleskop se dvěmi fotografickými komorami a úžasným objektivem Secretain, nepřekonatelným pro pozorování planet. Dalekohled je plně funkční a oproti původnímu stavu z roku 1965, kdy byl z pozůstalosti pro úpickou hvězdárnu zakoupen, byla na něm provedena pouze úprava pohonu a rekonstrukce nátěrů. Parametry dalekohledu jsou 130/2000 mm a sloužil jako pointační k fotokomorám 240/1200 a 200/160 mm.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Antonín Bečvář na Wikipedii
[2] Hvězdárna v Úpici



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Bečvářův dalekohled, Antonín Bečvář


8. vesmírný týden 2020

8. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2020. Měsíc bude v novu, v první polovině týdne bude viditelný na ranní obloze spolu s planetami Mars, Jupiter a Saturn. Večer máme na obloze velmi jasnou Venuši a končí viditelnost Merkuru. Večerní obloha nabízí také dvě komety. Podařily se všechny plánované starty v čele se sondou Solar Orbiter. Odloženy byly jen Starlinky. Před 90 lety si Clyde Tombaugh poprvé všimnul Pluta.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

B150 - Mořský koník

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2020 obdržel snímek „Mořský koník“, jehož autorem je Evžen Brunner   „Mořský koník“…. kde bychom jej asi měli hledat? Samozřejmě náš první pohled nejspíš zamíří opravdu kamsi do mořských hlubin. A při troše štěstí jej tam uvidíme. Spatřit

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Halo

Další informace »