Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Fotografie hvězdné oblohy aneb příběh Orionu po 84 letech

Fotografie hvězdné oblohy aneb příběh Orionu po 84 letech

Orion po 84 letech
Autor: Zdenek Bardon

Pohledy do hlubin vesmíru, ať již pořízené kosmickými teleskopy, velkými pozemskými dalekohledy či objektivy amatérských astronomů přinášejí nejen cenné vědecké informace, ale ve velké míře též emotivní zážitek a potěšení oka astronomů i neastronomů. S hrdostí můžeme konstatovat, že i česká astrofotografická komunita přináší snímky srovnatelné s podobnými fotografiemi z celého světa. Že to není fenomen pouze poslední doby, se kromě jiného dozvíte 21. dubna 2018 v 18 hodin v planetáriu v Hradci Králové  na astrofotografické přednášce Zdeňka Bardona s názvem "Fotografie hvězdné oblohy aneb příběh Orionu po 84 letech".

Plakat v prednasce Zdenka Bardona 21. dubna 2018 Autor: Zdeněk Bardon
Plakat v prednasce Zdenka Bardona 21. dubna 2018
Autor: Zdeněk Bardon

Během přednášky zazní nejen slova o metodách a úskalích fotografování tajemných hlubin vesmíru. Připomeneme si také například astrofotografickou legendu Hradce Králové z doby první republiky a let poválečných, jejíž jméno rezonuje krví mnoha astrofotografů v této republice. Vrcholnou podívanou bude projekce astronomických velkološných snímků Zdeňka Bardona pořízených na Evropské jižní observatoři na hoře La Silla v Chile.

Mírně historizující náhled do srovnání fotografií s odstupem 80 let nás uvede nejen v úžas nad výsledky moderní fotografické techniky a jejich uživatelů, ale i k zamyšlení nad umem a snahou našich předků, jejichž úsilí přineslo na svou dobu nebývalé astrofotografické počiny. Ostatně, můžeme celou přednášku vnímat i jako hold 100 letům astrofotografických aktivit českých astronomů během 100 let Československa i České astronomické společnosti.

V závěru firma Zeiss předvede a poodhalí speciality svých objektivů speciálně určených i pro astronomii.

Zdenek Bardon je amatérský astronom a astrofotograf, který se zabývá nejen vlastní astrofotografií, ale profesně i rekonstrukcemi velkých dalekohledů téměř po celém světě. Je zakladatelem a předsedou skupiny porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce, členem Východočeské pobočky České astronomické společnosti a jako správný Čechoslovák i členem Slovenského svazu astronomů amatérů. Úzce též spolupracuje s Hvězdárnou v Úpici a dalšími observatořemi.

Mléčná dráha z kopule Dánského dalekohledu Autor: Zdeněk Bardon
Mléčná dráha z kopule Dánského dalekohledu
Autor: Zdeněk Bardon
O kvalitě jeho astronomických fotografií může svědčit zejména jejich "papírové" či "elektronické" publikace na prestižních zahraničních portálech počínajících např. ESO přes domácí média, nebo i slovenský Kozmos.

Jste příznivci astronomie, chcete fotografovat vesmírné objekty a nevíte jak? Nebo se chcete jen podívat na unikátní projekci úžasných snímků z hlubin vesmíru?

Neváhejte a přijďte v sobotu večer 21.dubna 2018 do budovy Planetária v Hradci Králové. Začínáme v 18:00. Vstupenky k dostání pouze v internetovém předprodeji www.hkpoint.cz.

Akci pořádají Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, Hvězdárna v Úpici, firma Zeiss ve spolupráci s Východočeskou pobočkou ČAS, Českou astrofotografií měsíce, Astronomickou společností Hradce Králové, Slovenským svazem astronomů, Kongresovým centrem ALDIS a pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje pana PhDr. Jiřího Štěpána, Ph.D.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Přednáška , Astrofotografie 


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »