Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Fotografie hvězdné oblohy aneb příběh Orionu po 84 letech

Fotografie hvězdné oblohy aneb příběh Orionu po 84 letech

Orion po 84 letech
Autor: Zdenek Bardon

Pohledy do hlubin vesmíru, ať již pořízené kosmickými teleskopy, velkými pozemskými dalekohledy či objektivy amatérských astronomů přinášejí nejen cenné vědecké informace, ale ve velké míře též emotivní zážitek a potěšení oka astronomů i neastronomů. S hrdostí můžeme konstatovat, že i česká astrofotografická komunita přináší snímky srovnatelné s podobnými fotografiemi z celého světa. Že to není fenomen pouze poslední doby, se kromě jiného dozvíte 21. dubna 2018 v 18 hodin v planetáriu v Hradci Králové  na astrofotografické přednášce Zdeňka Bardona s názvem "Fotografie hvězdné oblohy aneb příběh Orionu po 84 letech".

Plakat v prednasce Zdenka Bardona 21. dubna 2018 Autor: Zdeněk Bardon
Plakat v prednasce Zdenka Bardona 21. dubna 2018
Autor: Zdeněk Bardon

Během přednášky zazní nejen slova o metodách a úskalích fotografování tajemných hlubin vesmíru. Připomeneme si také například astrofotografickou legendu Hradce Králové z doby první republiky a let poválečných, jejíž jméno rezonuje krví mnoha astrofotografů v této republice. Vrcholnou podívanou bude projekce astronomických velkološných snímků Zdeňka Bardona pořízených na Evropské jižní observatoři na hoře La Silla v Chile.

Mírně historizující náhled do srovnání fotografií s odstupem 80 let nás uvede nejen v úžas nad výsledky moderní fotografické techniky a jejich uživatelů, ale i k zamyšlení nad umem a snahou našich předků, jejichž úsilí přineslo na svou dobu nebývalé astrofotografické počiny. Ostatně, můžeme celou přednášku vnímat i jako hold 100 letům astrofotografických aktivit českých astronomů během 100 let Československa i České astronomické společnosti.

V závěru firma Zeiss předvede a poodhalí speciality svých objektivů speciálně určených i pro astronomii.

Zdenek Bardon je amatérský astronom a astrofotograf, který se zabývá nejen vlastní astrofotografií, ale profesně i rekonstrukcemi velkých dalekohledů téměř po celém světě. Je zakladatelem a předsedou skupiny porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce, členem Východočeské pobočky České astronomické společnosti a jako správný Čechoslovák i členem Slovenského svazu astronomů amatérů. Úzce též spolupracuje s Hvězdárnou v Úpici a dalšími observatořemi.

Mléčná dráha z kopule Dánského dalekohledu Autor: Zdeněk Bardon
Mléčná dráha z kopule Dánského dalekohledu
Autor: Zdeněk Bardon
O kvalitě jeho astronomických fotografií může svědčit zejména jejich "papírové" či "elektronické" publikace na prestižních zahraničních portálech počínajících např. ESO přes domácí média, nebo i slovenský Kozmos.

Jste příznivci astronomie, chcete fotografovat vesmírné objekty a nevíte jak? Nebo se chcete jen podívat na unikátní projekci úžasných snímků z hlubin vesmíru?

Neváhejte a přijďte v sobotu večer 21.dubna 2018 do budovy Planetária v Hradci Králové. Začínáme v 18:00. Vstupenky k dostání pouze v internetovém předprodeji www.hkpoint.cz.

Akci pořádají Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, Hvězdárna v Úpici, firma Zeiss ve spolupráci s Východočeskou pobočkou ČAS, Českou astrofotografií měsíce, Astronomickou společností Hradce Králové, Slovenským svazem astronomů, Kongresovým centrem ALDIS a pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje pana PhDr. Jiřího Štěpána, Ph.D.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Přednáška , Astrofotografie 


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »