Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Fotografie hvězdné oblohy aneb příběh Orionu po 84 letech

Fotografie hvězdné oblohy aneb příběh Orionu po 84 letech

Orion po 84 letech
Autor: Zdenek Bardon

Pohledy do hlubin vesmíru, ať již pořízené kosmickými teleskopy, velkými pozemskými dalekohledy či objektivy amatérských astronomů přinášejí nejen cenné vědecké informace, ale ve velké míře též emotivní zážitek a potěšení oka astronomů i neastronomů. S hrdostí můžeme konstatovat, že i česká astrofotografická komunita přináší snímky srovnatelné s podobnými fotografiemi z celého světa. Že to není fenomen pouze poslední doby, se kromě jiného dozvíte 21. dubna 2018 v 18 hodin v planetáriu v Hradci Králové  na astrofotografické přednášce Zdeňka Bardona s názvem "Fotografie hvězdné oblohy aneb příběh Orionu po 84 letech".

Plakat v prednasce Zdenka Bardona 21. dubna 2018 Autor: Zdeněk Bardon
Plakat v prednasce Zdenka Bardona 21. dubna 2018
Autor: Zdeněk Bardon

Během přednášky zazní nejen slova o metodách a úskalích fotografování tajemných hlubin vesmíru. Připomeneme si také například astrofotografickou legendu Hradce Králové z doby první republiky a let poválečných, jejíž jméno rezonuje krví mnoha astrofotografů v této republice. Vrcholnou podívanou bude projekce astronomických velkološných snímků Zdeňka Bardona pořízených na Evropské jižní observatoři na hoře La Silla v Chile.

Mírně historizující náhled do srovnání fotografií s odstupem 80 let nás uvede nejen v úžas nad výsledky moderní fotografické techniky a jejich uživatelů, ale i k zamyšlení nad umem a snahou našich předků, jejichž úsilí přineslo na svou dobu nebývalé astrofotografické počiny. Ostatně, můžeme celou přednášku vnímat i jako hold 100 letům astrofotografických aktivit českých astronomů během 100 let Československa i České astronomické společnosti.

V závěru firma Zeiss předvede a poodhalí speciality svých objektivů speciálně určených i pro astronomii.

Zdenek Bardon je amatérský astronom a astrofotograf, který se zabývá nejen vlastní astrofotografií, ale profesně i rekonstrukcemi velkých dalekohledů téměř po celém světě. Je zakladatelem a předsedou skupiny porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce, členem Východočeské pobočky České astronomické společnosti a jako správný Čechoslovák i členem Slovenského svazu astronomů amatérů. Úzce též spolupracuje s Hvězdárnou v Úpici a dalšími observatořemi.

Mléčná dráha z kopule Dánského dalekohledu Autor: Zdeněk Bardon
Mléčná dráha z kopule Dánského dalekohledu
Autor: Zdeněk Bardon
O kvalitě jeho astronomických fotografií může svědčit zejména jejich "papírové" či "elektronické" publikace na prestižních zahraničních portálech počínajících např. ESO přes domácí média, nebo i slovenský Kozmos.

Jste příznivci astronomie, chcete fotografovat vesmírné objekty a nevíte jak? Nebo se chcete jen podívat na unikátní projekci úžasných snímků z hlubin vesmíru?

Neváhejte a přijďte v sobotu večer 21.dubna 2018 do budovy Planetária v Hradci Králové. Začínáme v 18:00. Vstupenky k dostání pouze v internetovém předprodeji www.hkpoint.cz.

Akci pořádají Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, Hvězdárna v Úpici, firma Zeiss ve spolupráci s Východočeskou pobočkou ČAS, Českou astrofotografií měsíce, Astronomickou společností Hradce Králové, Slovenským svazem astronomů, Kongresovým centrem ALDIS a pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje pana PhDr. Jiřího Štěpána, Ph.D.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Přednáška , Astrofotografie 


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »