Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Grónský radioteleskop otevírá novou éru arktické astronomie

Grónský radioteleskop otevírá novou éru arktické astronomie

Greenland Telescope s anténou o průměru 12 m
Autor: Nimesh Patel

K výzkumu nejextrémnějších objektů ve vesmíru astronomové občas využívají teleskopy umístěné na extrémních místech naší planety. V uplynulých několika měsících skupina vědců musela čelit mimořádně mrazivým teplotám při provádění pozorování prostřednictvím nového radioteleskopu, který je umístěn v Grónsku.

Mimořádné atmosférické podmínky umožňují radioteleskopu Greenland Telescope detekovat rádiové záření hvězd, oblastí tvorby nových stálic, galaxií a blízkého okolí černých děr. Jedním z hlavních cílů grónského radioteleskopu je zapojení do spolupráce v rámci virtuálního celoplanetárního radioteleskopu Event Horizon Telescope (EHT) za účelem pořízení snímku supermasivní černé díry v centru naší Galaxie. EHT je skupina zhruba desítky antén rozmístěných po celém světě, které se mohou spojit v rámci společného pozorování.

Grónský radioteleskop dosáhl v poslední době tří významných milníků počínaje detekcí „prvního světla“ v prosinci 2017. Následovně byl radioteleskop úspěšně synchronizován s dalšími teleskopy a zapojil se do pozorování v rámci radioteleskopu EHT v dubnu 2018. Na základě těchto výsledků astronomové z Academia Sinica Institute of Astronomy & Astrophysics (ASIAA) of Taiwan a Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) in Cambridge, Massachusetts potvrdili, že Greenland Telescope je schopen zapojit se do výzkumu největších tajemství vesmíru.

Oficiálně můžeme oznámit, že zahajujeme výzkum vesmíru prostřednictvím Greenland Telescope,“ říká Timothy Norton, CfA a ředitel projektu dalekohledu. „Toto je významný den pro každého, kdo intenzivně pracoval na realizaci této možnosti.“

Grónský teleskop je anténou o průměru 12 metrů k příjmu rádiového záření, která byla původně postavena jako prototyp pro soustavu radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Severní Americe. Jakmile byly teleskopy zprovozněny na území Chile, byla anténa předána Grónsku k využití téměř ideálních arktických podmínek k výzkumu vesmíru na specifických rádiových frekvencích ve spolupráci s National Radio Astronomy Observatory (NRAO) a MIT Haystack Observatory.

ASIAA vedla usilovné práce k adaptaci a rekonstrukci antény k přípravě na arktické podmínky Grónska, které je pokryto ledovcem. V roce 2016 byl teleskop přepraven prostřednictvím Thule Air Base v Grónsku, 1 200 km od severního polárního kruhu směrem k pólu, kde byla opětovně složena v této pobřežní oblasti. ASIAA rovněž postavila přijímač pro anténu.

To je mimořádná výzva rychle a úspěšně spustit nový teleskop v takovém mrazivém prostředí, kde teploty klesají pod -30 °C,“ říká Ming-Tang Chen z ASIAA a projektový manažer projektu Greenland Telescope. „Jedná se o radioteleskop, který pracuje nejblíže severnímu pólu.“

Vědci z ASIAA začali teleskop uvádět do provozu od 1. 12. 2017 a 25. prosince byli schopni detekovat rádiovou emisi Měsíce, což je okamžik, který astronomové označují jako „první světlo“ pro radioteleskop. Na začátku roku 2018 zkombinoval vědecký tým pozorování kvasaru pomocí Greenland Telescope s daty z radioteleskopu ALMA. Data z obou radioteleskopů byla synchronizována tak, že vytvořily jeden obraz pozorovaného objektu.

To představuje velký krok v integraci teleskopů do velké globální sítě radioteleskopů,“ říká Nimesh Patel z CfA a hlavní vědecký pracovník Greenland Telescope. „Získaná dat nám říkají, že Greenland Telescope funguje tak, jak jsme doufali a předpokládali.“

Poloha v Grónsku rovněž umožňuje realizaci interferometrie ve spolupráci se Smithsonian Astrophysical Observatory (SAO), ASIAA’s Submillimeter Array, East Asian Observatory's (EAO), James Clerk Maxwell Telescope (JCMT) na Havaji, s radioteleskopem ALMA a s dalšími anténami a stát se nejsevernější složkou virtuálního celoplanetárního radioteleskopu EHT. Tímto rozšířením byl vytvořen radioteleskop se základnou zhruba 12 000 km ve směru sever-jih.

Greenland Telescope je zásadním přírůstkem k EHT poskytujícím větší vzdálenosti mezi anténami radioteleskopů, a tím i lepší rozlišení,“ říká Keiichi Asada z ASIAA a vědecký pracovník radioteleskopu. „Jsme velmi nadšeni, že Greenland Telescope je součástí tohoto historického projektu.“

Greenland Telescope se připojil v polovině dubna 2018 k pozorovací kampani prostřednictvím celoplanetárního radioteleskopu EHT za účelem pozorování supermasivní černé díry v centru naší Galaxie, a také v centru eliptické galaxie M87 v souhvězdí Panny. Tyto dvě superhmotné černé díry jsou hlavním cílem pro EHT, protože zdánlivá velikost jejich horizontu událostí je podstatně větší než u jiných černých děr. Nicméně rozlišovací schopnost dokonalého radioteleskopu je taková, jakou potřebujeme a odpovídá četbě titulku v novinách, které se nacházejí na povrchu Měsíce. Jeho schopnost je zhruba 1000× lepší, než jaké můžeme dosáhnout u nejlepších optických dalekohledů světa.

Astronomové plánují využití těchto pozorování k prověření Einsteinovy obecné teorie relativity v prostředí, kde existuje extrémní gravitace, a chtějí v nebývalých detailech prozkoumat chování fyziky v okolí černých děr.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] cfa.harvard.edu
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Greenland Telescope, Radioteleskop, EHT


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »