Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hnedý trpaslík alebo potulná planéta?

Hnedý trpaslík alebo potulná planéta?

Porovnanie veľkosti hnedého trpaslíka voči planétam a hviezdam.
Autor: Gemini Observatory/Artwork by Jon Lomberg

Jonathan Gagné z Carnegie Institute for Science ve Washingtonu DC a jeho tím prišli s tvrdením, že v prípade objektu SIMP0136 môže ísť o planétu. Jedná sa o tzv. potulnú planétu, pretože neobieha okolo žiadnej materskej hviezdy. Svoje výsledky publikovali v časopise The Astrophysical Journal Letters. 

Teleso vo vzdialenosti 21 svetelných rokov od Zeme s hmotnosťou 13 Jupiterov s označením SIMP J013656.5+093347 (skrátene SIMP0136) bolo doposiaľ považované za jedného z našich najbližších hnedých trpaslíkov. Nové zistenia ukazujú, že sa však pravedpodobne jedná o potulnú planétu.

Hranica medzi hnedými trpaslíkmi a planétami býva veľmi tenká. Hnedí trpaslíci sú totiž objekty na pomedzí hviezd a planét. Nie sú hviezdami, pretože sa v nich neodohráva jadrová fúzia, no nie sú ani planétami, pretože na začiatku svojej existencie prešli obdobím krátkeho „spaľovania“ deutéria. Po tejto fáze sa zmenšili a vychladli. Od planét sa líšia aj svojich vznikom a do tretice tým, že žiaria v infračervenej oblasti spektra. 

Umelecká predstava objektu SIMP J013656.5+093347 Autor: NASA/JPL, slightly modified by Jonathan Gagné
Umelecká predstava objektu SIMP J013656.5+093347
Autor: NASA/JPL, slightly modified by Jonathan Gagné

Ak je SIMP0136 naozaj planéta, predpokladá sa, že ide o plynného obra. Síce môžeme vylúčiť existenciu života, avšak ako pozorovací objekt zaiste poteší mnohých planetárnych vedcov – je totiž omnoho ľahšie študovať atmosféru a ďalšie vlastnosti u potulnej planéty ako u planéty obiehajúcej okolo hviezdy. Tento najnovší prírastok do klubu voľne potulujúcich sa planét je mimoriadne pozoruhodný aj preto, že sme na jeho povrchu detekovali rýchlo sa meniace počasie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Hnědí trpaslíci, Bludná planeta


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »