Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  IAU 2012 aneb Za světovou astronomií do Pekingu (3)
Veselý Jan Vytisknout článek

IAU 2012 aneb Za světovou astronomií do Pekingu (3)

Kongresové centrum IAU GA v Pegingu. Autor: Jan Veselý
Kongresové centrum IAU GA v Pegingu.
Autor: Jan Veselý
Konference a noční Peking

Druhý den pobytu v Pekingu jsme zahájili odloženou návštěvou pořadu ve velkém planetáriu, ale pak už jsme se vrhli na konferenci. Večer jsme se vydali do ulic nočního města.

Ukázalo se, že biologickým hodinám lze poručit podstatně obtížněji než třeba větru nebo dešti. Ačkoli jsem šel spát ve 22 hodin místního času, už ve 4 hodiny jsem se probudil a zjistil, že nepotřebuji spát. Nejde o to, že bych nemohl znovu usnout, ale prostě jsem už byl vzhůru. Ukázalo se, že to bylo štěstí, protože když jsem před spaním pracně počítal, na kolik hodin si dát budíka v telefonu, jejž chci udržovat ve středoevropském letním čase, abych aspoň tušil, kolik hodin je doma, nějak jsem ten šestihodinový posun počítal obráceně či zapomněl vynásobit dvěma - prostě jsem měl budík na 12 hodin místo na 0 hodin, čímž hrozilo zaspání. Při snídani jsem odhalil, že nejméně dva z kolegů na tom byli úplně stejně. A tak vím, že v čínské televizi prý od 2 do 4 hodin dávali "Čína hledá superstar". A jedné kolegyni se pro změnu opravdu podařilo zaspat.

Na konferenci jsme se nicméně nakonec sešli všichni. Tentokrát už přikládám i foto Sjezdového paláce, přesněji té části, v níž probíhá IAU GA. Zdá se, že různí astronomové na světě řeší zcela odlišné problémy, alespoň pokud se komunikace vědy týče. Zatímco v Evropě, Japonsku a Severní Americe astronomové popularizují megaprojekty typu ALMA, E-ELT a zápasí s tím, jak vysvětlit lidem, co to je světelné znečištění a proč by se jím měli znepokojovat, kolega z Ghany nás pozval do Afriky, kde světelné znečištění neexistuje, takže vysvětlit lidem, co to jako má být, je zhola nemožné. Den vyvrcholil hluboce lidským příběhem ruského astronoma, který po skončení studia zjistil, že když si najme jednopokojový byt, už mu nezbyde na jídlo. Proto se dal na dráhu novináře, nejprve ovšem sportovního a až po několika letech vědeckého. Svůj boj o přežití dotáhl do fáze, kdy se osobně snaží přesvědčit vzájemně se prolínající ruské prezidenty a premiéry o tom, že šestimetrový Velký azimutální teleskop už není velký a žádný důležitý otvor do světa s ním už Rusové neudělají, takže by měli co nejrychleji přistoupit do ESO. Příběh skončil optimisticky. Dnes už si může najmout dvoupokojový byt. Tento hořký vtip jsem nevymyslel, na závěr dnešního dne opravdu zazněl jako jeden z příspěvků konference a zřejmě jej bude lze dohledat ve sborníku, ale před tím, se většinou diskutovalo o seriózních záležitostech.

Program skončil až po 18 hodině, takže po večeři v další čínské restauraci a (zbytečné) sprše v hotelu, byla na programu prohlídka Pekingu. Vynuceně nočního, neboť se mezi tím setmělo, ale právě na to jsme se (skoro) všichni těšili. Pozoruhodné je, že vlhkost stále stoupala a s ní spojený pocit nedýchatelného vedra se po setmění stále zhoršoval. Takové prostředí v amatérských podmínkách tropických pavilonů středoevropských zoologických zahrad už simulovat nelze. Místo dalších slov několik obrázků:

Přednáší Rick Feinberg z AAS, znamý mezi astronomy amatéry díky svemu působení v časopise Sky&Telescope. Autor: Jan Veselý
Přednáší Rick Feinberg z AAS, znamý mezi astronomy amatéry díky svemu působení v časopise Sky&Telescope.
Autor: Jan Veselý
Co astronom, to jiný názor. Všechny cesty však vedou do čínské restaurace. Autor: Jan Veselý
Co astronom, to jiný názor. Všechny cesty však vedou do čínské restaurace.
Autor: Jan Veselý
Na metro je povinné čekat na značkách. Autor: Jan Veselý
Na metro je povinné čekat na značkách.
Autor: Jan Veselý
Přednáší Rick Feinberg z AAS, znamý mezi astronomy amatéry díky svemu působení v časopise Sky&Telescope. Foto: Jan Veselý. Co astronom, to jiný názor, kterým směrem se ubírat. Všechny cesty však vedou do čínské restaurace (komplex obchodů a restaurací v podzemí olympijského areálu naproti kongresovému centru). Foto: Jan Veselý. Na metro je povinné čekat na značkách. Foto: Jan Veselý.

Noční Peking. Autor: Jan Veselý
Noční Peking.
Autor: Jan Veselý
Noční Peking. Autor: Jan Veselý
Noční Peking.
Autor: Jan Veselý
Noční Peking. Autor: Jan Veselý
Noční Peking.
Autor: Jan Veselý
Noční Peking. Foto: Jan Veselý. Noční Peking. Foto: Jan Veselý. Noční Peking. Foto: Jan Veselý.

Cesta se uskutečnila v rámci projektu Spolupráce pro budoucnost finančně podporovaného grantem MŠMT OP VpK reg. číslo CZ.1.07/2.4.00/31.0035 jehož řešitelem je Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.

Všechny díly:
[1] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (1) - Úvod
[2] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (2) - První setkání s Pekingem
[3] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (3) - Konference a noční Peking
[4] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (4) - Která astronomická témata jsou dnes důležitá?
[5] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (5) - Konec a vzpomínky




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Štítky: Cestopis, IAU


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko 1.12.2024

Další informace »