Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  IAU 2012 aneb Za světovou astronomií do Pekingu (3)
Veselý Jan Vytisknout článek

IAU 2012 aneb Za světovou astronomií do Pekingu (3)

Kongresové centrum IAU GA v Pegingu. Autor: Jan Veselý
Kongresové centrum IAU GA v Pegingu.
Autor: Jan Veselý
Konference a noční Peking

Druhý den pobytu v Pekingu jsme zahájili odloženou návštěvou pořadu ve velkém planetáriu, ale pak už jsme se vrhli na konferenci. Večer jsme se vydali do ulic nočního města.

Ukázalo se, že biologickým hodinám lze poručit podstatně obtížněji než třeba větru nebo dešti. Ačkoli jsem šel spát ve 22 hodin místního času, už ve 4 hodiny jsem se probudil a zjistil, že nepotřebuji spát. Nejde o to, že bych nemohl znovu usnout, ale prostě jsem už byl vzhůru. Ukázalo se, že to bylo štěstí, protože když jsem před spaním pracně počítal, na kolik hodin si dát budíka v telefonu, jejž chci udržovat ve středoevropském letním čase, abych aspoň tušil, kolik hodin je doma, nějak jsem ten šestihodinový posun počítal obráceně či zapomněl vynásobit dvěma - prostě jsem měl budík na 12 hodin místo na 0 hodin, čímž hrozilo zaspání. Při snídani jsem odhalil, že nejméně dva z kolegů na tom byli úplně stejně. A tak vím, že v čínské televizi prý od 2 do 4 hodin dávali "Čína hledá superstar". A jedné kolegyni se pro změnu opravdu podařilo zaspat.

Na konferenci jsme se nicméně nakonec sešli všichni. Tentokrát už přikládám i foto Sjezdového paláce, přesněji té části, v níž probíhá IAU GA. Zdá se, že různí astronomové na světě řeší zcela odlišné problémy, alespoň pokud se komunikace vědy týče. Zatímco v Evropě, Japonsku a Severní Americe astronomové popularizují megaprojekty typu ALMA, E-ELT a zápasí s tím, jak vysvětlit lidem, co to je světelné znečištění a proč by se jím měli znepokojovat, kolega z Ghany nás pozval do Afriky, kde světelné znečištění neexistuje, takže vysvětlit lidem, co to jako má být, je zhola nemožné. Den vyvrcholil hluboce lidským příběhem ruského astronoma, který po skončení studia zjistil, že když si najme jednopokojový byt, už mu nezbyde na jídlo. Proto se dal na dráhu novináře, nejprve ovšem sportovního a až po několika letech vědeckého. Svůj boj o přežití dotáhl do fáze, kdy se osobně snaží přesvědčit vzájemně se prolínající ruské prezidenty a premiéry o tom, že šestimetrový Velký azimutální teleskop už není velký a žádný důležitý otvor do světa s ním už Rusové neudělají, takže by měli co nejrychleji přistoupit do ESO. Příběh skončil optimisticky. Dnes už si může najmout dvoupokojový byt. Tento hořký vtip jsem nevymyslel, na závěr dnešního dne opravdu zazněl jako jeden z příspěvků konference a zřejmě jej bude lze dohledat ve sborníku, ale před tím, se většinou diskutovalo o seriózních záležitostech.

Program skončil až po 18 hodině, takže po večeři v další čínské restauraci a (zbytečné) sprše v hotelu, byla na programu prohlídka Pekingu. Vynuceně nočního, neboť se mezi tím setmělo, ale právě na to jsme se (skoro) všichni těšili. Pozoruhodné je, že vlhkost stále stoupala a s ní spojený pocit nedýchatelného vedra se po setmění stále zhoršoval. Takové prostředí v amatérských podmínkách tropických pavilonů středoevropských zoologických zahrad už simulovat nelze. Místo dalších slov několik obrázků:

Přednáší Rick Feinberg z AAS, znamý mezi astronomy amatéry díky svemu působení v časopise Sky&Telescope. Autor: Jan Veselý
Přednáší Rick Feinberg z AAS, znamý mezi astronomy amatéry díky svemu působení v časopise Sky&Telescope.
Autor: Jan Veselý
Co astronom, to jiný názor. Všechny cesty však vedou do čínské restaurace. Autor: Jan Veselý
Co astronom, to jiný názor. Všechny cesty však vedou do čínské restaurace.
Autor: Jan Veselý
Na metro je povinné čekat na značkách. Autor: Jan Veselý
Na metro je povinné čekat na značkách.
Autor: Jan Veselý
Přednáší Rick Feinberg z AAS, znamý mezi astronomy amatéry díky svemu působení v časopise Sky&Telescope. Foto: Jan Veselý. Co astronom, to jiný názor, kterým směrem se ubírat. Všechny cesty však vedou do čínské restaurace (komplex obchodů a restaurací v podzemí olympijského areálu naproti kongresovému centru). Foto: Jan Veselý. Na metro je povinné čekat na značkách. Foto: Jan Veselý.

Noční Peking. Autor: Jan Veselý
Noční Peking.
Autor: Jan Veselý
Noční Peking. Autor: Jan Veselý
Noční Peking.
Autor: Jan Veselý
Noční Peking. Autor: Jan Veselý
Noční Peking.
Autor: Jan Veselý
Noční Peking. Foto: Jan Veselý. Noční Peking. Foto: Jan Veselý. Noční Peking. Foto: Jan Veselý.

Cesta se uskutečnila v rámci projektu Spolupráce pro budoucnost finančně podporovaného grantem MŠMT OP VpK reg. číslo CZ.1.07/2.4.00/31.0035 jehož řešitelem je Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.

Všechny díly:
[1] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (1) - Úvod
[2] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (2) - První setkání s Pekingem
[3] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (3) - Konference a noční Peking
[4] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (4) - Která astronomická témata jsou dnes důležitá?
[5] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (5) - Konec a vzpomínky




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Štítky: Cestopis, IAU


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »