Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (1)
Veselý Jan Vytisknout článek

IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (1)

Česká delegace nastupuje.. Autor: Jan Veselý
Česká delegace nastupuje..
Autor: Jan Veselý
Letošní XXVIII. Valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU GA) se koná už od 20. srpna v Pekingu. Je to ten typ vrcholného setkání astronomů, který se v roce 2006 konal v Praze, kde se astronomové tak vzrušeně propracovali k definici planety Sluneční soustavy, s níž někteří dodnes nesouhlasí, a jejímž nejznámějším důsledkem je vznik matoucí škatulky trpasličí planeta. V roce 2009 se IAU GA konalo v Rio de Janeiru. Tam zmínění někteří plánovali hledat definici znovu, ale k žádnému skandálu, jehož ohlasy by pronikly do české kotliny a moravských úvalů, tam nakonec nedošlo.

Abych jen nemístně nebagatelizoval: na IAU GA se samozřejmě probírají i daleko důležitější věci. Probíhá řada sympozií a společných diskusí na pestrá, astronomicky "echt aktuální" témata, a také spousta "speciálních sekcí", z nichž právě sekce č. 14 Communicating astronomy with the public for scientists je cílem pro naši skupinu. Konkrétně pro pět pracovníků Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě, jednu ostravskou meteoroložku, jednoho hvězdáře z Hvězdárny a planetária Brno a moji zanedbatelnost. Ostravaci převažují proto, že cestu umožnil projekt ostravských hvězdářů, jenž je součástí obsáhlejšího projektu Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. My ostatní máme to štěstí patřit do partnerských institucí.

Nad Čínou. Autor: Jan Veselý
Nad Čínou.
Autor: Jan Veselý
Naše cesta do Pekingu začala společným setkáním na pražském letišti, odkud jsme se malým, mimochodem nádherným, vrtulovým strojem De Havilland Dash 8 - 400 přenesli do Vídně (před přistáním skvělé pohoupání), kde nás Austrian Airlines namačkali spolu s dalšími asi 250 cestujícími do létajícího lidojemu Boeing 767. Toto povídání začíná vznikat právě na palubě letadla, na sedačce v úplně poslední řadě, takže na "výhybkách" to docela hází a klávesnice každou chvíli v poslední chvíli cukne stranou. Děkuji touto cestou redakci astro.cz, že případné překlepy obětavě opraví.

Protože letíme "proti času", zabere cesta zdánlivě dva dny. Právě jsme necelých tisíc kilometrů za Uralem a asi v polovině letu. Venku se před chvílí setmělo. Kdy už tam budeme? Tuto otázku jsem neváhal ráno položit řidiči autobusu společnosti CDS Náchod, který mě vezl do Prahy. Netvářil se zrovna vstřícně. Asi věděl, proč se ptám. Každopádně, až tam budeme bude už zase ráno a já slibuji další pokračování.

Cesta se uskutečnila v rámci projektu Spolupráce pro budoucnost finančně podporovaného grantem MŠMT OP VpK reg. číslo CZ.1.07/2.4.00/31.0035 jehož řešitelem je Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.

Všechny díly:
[1] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (1) - Úvod
[2] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (2) - První setkání s Pekingem
[3] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (3) - Konference a noční Peking
[4] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (4) - Která astronomická témata jsou dnes důležitá?
[5] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (5) - Konec a vzpomínky


Jan Veselý o sobě...

Jan Veselý. Zdroj: lidovky.cz.
Jan Veselý. Zdroj: lidovky.cz.
Když jsem ve svých jedenácti letech uviděl na Měsíci krátery pomocí dalekohledu, jejž jsem si sám vyrobil z překližky a brýlových čoček podle návodu z časopisu ABC, bylo definitivně jasné, kudy povede moje cesta lemovaná z jedné strany matematikou a z druhé fyzikou - po studiu na gymnáziu v matematicko-fyzikální třídě, jsem pokračoval Matematicko-fyzikální fakultou UK, studia jsem dokončil jako učitel fyziky na Univerzitě v Hradci Králové. Rád bych také zmínil, že jako průvodce neznámými stezkami jsem nejraději používal knížky Josipa Kleczka. Už během studia jsem pracoval jako brigádník na hvězdárně, kde jsem s krátkým výletem do zdravotnictví, kdy jsem pracoval jako programátor v hradecké fakultní nemocnici, nakonec zakotvil jako popularizátor svého životního koníčka. Od podpisu první pracovní smlouvy uplynulo 24 let, takže si někdy připadám jako exponát, ale najdou se u nás i mnohem starší exempláře. Ačkoli by se mohlo zdát, že jsem s Hradcem Králové spojen pupeční šňůrou, možná čtenáře překvapím tvrzením, že jsem obeznámen i s existencí jiných měst. Narodil jsem se v Jihlavě, kam jsem za babičkou a dědou často jezdíval, dětsví prožil v Třebechovicích pod Orebem a dovolím si být pyšný na to, že mohu být členem Vlašimské astronomické společnosti. Jsem rovněž rád, že mi Lidové noviny umožnily proniknout na misijní území - psát články pro čtenáře vně nevyhnutelně přece jen trochu uzavřené astronomické komunity.

Více o mně i astronomii mýma očima najdete na mém blogu janvesely.bigbloger.lidovky.cz.


Doporučujeme:
[1] Oficiální stránky XXVIII. Valného shromáždění IAU v Pekingu (anglicky)
[2] IAU v Praze v roce 2006
[3] Rozhodnutí IAU: Definice planety sluneční soustavy (Jan Veselý)
[4] Rozloučení s planetou Pluto (František Martinek)




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Štítky: Cestopis, IAU


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »