Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (1)
Veselý Jan Vytisknout článek

IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (1)

Česká delegace nastupuje.. Autor: Jan Veselý
Česká delegace nastupuje..
Autor: Jan Veselý
Letošní XXVIII. Valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU GA) se koná už od 20. srpna v Pekingu. Je to ten typ vrcholného setkání astronomů, který se v roce 2006 konal v Praze, kde se astronomové tak vzrušeně propracovali k definici planety Sluneční soustavy, s níž někteří dodnes nesouhlasí, a jejímž nejznámějším důsledkem je vznik matoucí škatulky trpasličí planeta. V roce 2009 se IAU GA konalo v Rio de Janeiru. Tam zmínění někteří plánovali hledat definici znovu, ale k žádnému skandálu, jehož ohlasy by pronikly do české kotliny a moravských úvalů, tam nakonec nedošlo.

Abych jen nemístně nebagatelizoval: na IAU GA se samozřejmě probírají i daleko důležitější věci. Probíhá řada sympozií a společných diskusí na pestrá, astronomicky "echt aktuální" témata, a také spousta "speciálních sekcí", z nichž právě sekce č. 14 Communicating astronomy with the public for scientists je cílem pro naši skupinu. Konkrétně pro pět pracovníků Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě, jednu ostravskou meteoroložku, jednoho hvězdáře z Hvězdárny a planetária Brno a moji zanedbatelnost. Ostravaci převažují proto, že cestu umožnil projekt ostravských hvězdářů, jenž je součástí obsáhlejšího projektu Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. My ostatní máme to štěstí patřit do partnerských institucí.

Nad Čínou. Autor: Jan Veselý
Nad Čínou.
Autor: Jan Veselý
Naše cesta do Pekingu začala společným setkáním na pražském letišti, odkud jsme se malým, mimochodem nádherným, vrtulovým strojem De Havilland Dash 8 - 400 přenesli do Vídně (před přistáním skvělé pohoupání), kde nás Austrian Airlines namačkali spolu s dalšími asi 250 cestujícími do létajícího lidojemu Boeing 767. Toto povídání začíná vznikat právě na palubě letadla, na sedačce v úplně poslední řadě, takže na "výhybkách" to docela hází a klávesnice každou chvíli v poslední chvíli cukne stranou. Děkuji touto cestou redakci astro.cz, že případné překlepy obětavě opraví.

Protože letíme "proti času", zabere cesta zdánlivě dva dny. Právě jsme necelých tisíc kilometrů za Uralem a asi v polovině letu. Venku se před chvílí setmělo. Kdy už tam budeme? Tuto otázku jsem neváhal ráno položit řidiči autobusu společnosti CDS Náchod, který mě vezl do Prahy. Netvářil se zrovna vstřícně. Asi věděl, proč se ptám. Každopádně, až tam budeme bude už zase ráno a já slibuji další pokračování.

Cesta se uskutečnila v rámci projektu Spolupráce pro budoucnost finančně podporovaného grantem MŠMT OP VpK reg. číslo CZ.1.07/2.4.00/31.0035 jehož řešitelem je Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.

Všechny díly:
[1] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (1) - Úvod
[2] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (2) - První setkání s Pekingem
[3] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (3) - Konference a noční Peking
[4] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (4) - Která astronomická témata jsou dnes důležitá?
[5] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (5) - Konec a vzpomínky


Jan Veselý o sobě...

Jan Veselý. Zdroj: lidovky.cz.
Jan Veselý. Zdroj: lidovky.cz.
Když jsem ve svých jedenácti letech uviděl na Měsíci krátery pomocí dalekohledu, jejž jsem si sám vyrobil z překližky a brýlových čoček podle návodu z časopisu ABC, bylo definitivně jasné, kudy povede moje cesta lemovaná z jedné strany matematikou a z druhé fyzikou - po studiu na gymnáziu v matematicko-fyzikální třídě, jsem pokračoval Matematicko-fyzikální fakultou UK, studia jsem dokončil jako učitel fyziky na Univerzitě v Hradci Králové. Rád bych také zmínil, že jako průvodce neznámými stezkami jsem nejraději používal knížky Josipa Kleczka. Už během studia jsem pracoval jako brigádník na hvězdárně, kde jsem s krátkým výletem do zdravotnictví, kdy jsem pracoval jako programátor v hradecké fakultní nemocnici, nakonec zakotvil jako popularizátor svého životního koníčka. Od podpisu první pracovní smlouvy uplynulo 24 let, takže si někdy připadám jako exponát, ale najdou se u nás i mnohem starší exempláře. Ačkoli by se mohlo zdát, že jsem s Hradcem Králové spojen pupeční šňůrou, možná čtenáře překvapím tvrzením, že jsem obeznámen i s existencí jiných měst. Narodil jsem se v Jihlavě, kam jsem za babičkou a dědou často jezdíval, dětsví prožil v Třebechovicích pod Orebem a dovolím si být pyšný na to, že mohu být členem Vlašimské astronomické společnosti. Jsem rovněž rád, že mi Lidové noviny umožnily proniknout na misijní území - psát články pro čtenáře vně nevyhnutelně přece jen trochu uzavřené astronomické komunity.

Více o mně i astronomii mýma očima najdete na mém blogu janvesely.bigbloger.lidovky.cz.


Doporučujeme:
[1] Oficiální stránky XXVIII. Valného shromáždění IAU v Pekingu (anglicky)
[2] IAU v Praze v roce 2006
[3] Rozhodnutí IAU: Definice planety sluneční soustavy (Jan Veselý)
[4] Rozloučení s planetou Pluto (František Martinek)




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Štítky: Cestopis, IAU


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »