Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mladí čeští astronomové přivážejí z Brazílie 5 medailí

Mladí čeští astronomové přivážejí z Brazílie 5 medailí

Český tým na 6. IOAA (zleva: Jan Kožuško – doprovod, Filip Murár, Lukáš Timko, Silvia Teixeira – průvodkyně, Stanislav Fořt, Tomáš Gráf – doprovod, Jakub Vošmera a Martin Raszyk)
Český tým na 6. IOAA (zleva: Jan Kožuško – doprovod, Filip Murár, Lukáš Timko, Silvia Teixeira – průvodkyně, Stanislav Fořt, Tomáš Gráf – doprovod, Jakub Vošmera a Martin Raszyk)
Český tým přivezl ze 6. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice celkem 5 medailí – dvě zlaté, dvě stříbrné a jednu bronzovou. Jedná se o historicky nejlepší úspěch českých studentů na mezinárodním poli v oblasti astronomie. S mezinárodní konkurencí 126 soutěžících z Evropy, Asie a Ameriky se utkali v brazilském Rio de Janeiro ve dnech 4. – 14. srpna.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 15. srpna 2012.

Nejlépe se z českého týmu umístil Stanislav Fořt, absolvent Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře, který v absolutním pořadí skončil s těsným odstupem na druhém místě. Zlatou medaili získal také Jakub Vošmera, absolvent Gymnázia Matyáše Lercha v Brně. V absolutním pořadí skončil třetí. Stříbro vybojovali Filip Murár z Gymnázia v Třebíči a Martin Raszyk z Gymnázia v Karviné. Lukáš Timko z Gymnázia Pierra de Coubertina získal bronzovou medaili. Celkově tak Česká republika dosáhla dosud nejlepšího celkového výsledku na mezinárodních astronomických olympiádách v historii. Delegaci vedli RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. z Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě a Ing. Jan Kožuško z České astronomické společnosti.

Nejlepšího výsledku dosáhl Motiejus Valiunas z Litvy. Stanislav Fořt dosáhl nejlepšího výsledku v části zpracování dat a Jakub Vošmera v pozorovacím kole. Ani naši blízcí východní sousedé ze Slovenska nezklamali – získali dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili a uspěli tak lépe, než jejich sportovci v Londýně.

Hostitelem soutěže byla Národní observatoř Rio de Janeiro, Observatoř Valongo Federální univerzity Rio de Janeiro, Národní astrofyzikální laboratoř v Itajubá a Národní institut kosmického výzkumu v Sao José dos Campos.

Vlastní soutěž probíhala ve městě Vassouras přibližně 100 km vzdáleném od Rio de Janeiro. Soutěžící řešili úlohy ve třech kolech: teoretickém, zpracování dat a pozorovacím kole. Určitým oříškem v pozorovacím kole byla pro studenty ze severní polokoule jižní obloha. Přesto se i s touto částí naši studenti vypořádali na výbornou. Vedoucí delegací byli ubytováni v hotelu Santa Amália v centru Vassourasu, soutěžící v hotelu Ribeirão zhruba 10 km od centra Vassourasu. Slavnostní zahájení proběhlo v planetáriu a závěrečný ceremoniál pod širým nebem v areálu Národní observatoře přímo ve městě Rio de Janeiro.

Šestý ročník poprvé přivedl tuto soutěž na americký kontinent. První čtyři ročníky byly v Asii (Thajsko, Indonésie, Írán a Čína) a pátý ročník v sousedním Polsku. V dalších letech se soutěž „vrátí“ zpět do Evropy: sedmý ročník se bude konat od 27. července do 5. srpna 2013 v řeckém Volosu a osmý ročník o rok později v Rumunsku.

Česká republika se mezinárodních soutěží v astronomii a astrofyzice účastní od roku 2007 a zatím dosáhla každý rok lepších výsledků. Z první soutěže jsme přivezli jednu stříbrnou medaili, roku 2008 dvě bronzové, v roce 2009 dvě stříbrné a tři bronzové a v roce 2010 jednu zlatou. Vloni získali čeští soutěžící v Polsku a Kazachstánu dvě zlaté, jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili.

Letošní olympijské zápolení českých studentů na mezinárodním astronomickém kolbišti je nyní ve svém poločase – v říjnu se druhý český tým čítající šest studentů vypraví do jihokorejského Gwangju na XVII. Mezinárodní astronomickou olympiádu určenou pro mladší studenty. Držíme palce!

Účast českého týmu organizačně zajišťovala Česká astronomická společnost a Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy – VŠB TU – Ostrava. Cestu podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Hornicko-geologická fakulta VŠB – TU Ostrava, město Tábor, Kraj Vysočina a Moravskoslezský kraj. Soutěž v hostitelské zemi financovalo brazilské ministerstvo školství a ministerstvo pro vědu, technologie a inovace.

Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů. Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz. 10. září 2012 zahájíme její 10. ročník a účastnit se mohou žáci druhého stupně základních škol a středních škol.

Kontakt a informace (např. pro rozhovory):

Web Astronomické olympiády: http://olympiada.astro.cz
Výbor Astronomické olympiády: olympiada@astro.cz
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy VŠB - TU Ostrava, http://planetarium.vsb.cz
Gymnázium Pierra de Coubertina: http://www.gymta.cz/informace/kontakt.html
Gymnázium Matyáše Lercha: http://www.gml.cz
Gymnázium Třebíč: http://www.gtr.cz
Gymnázium Karviná: http://www.gym-karvina.cz
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Odbor pro mládež: Jaroslav.Froulik@msmt.cz
Tiskový tajemník České astronomické společnosti: Pavel Suchan - suchan@astro.cz, 737 322 185

Více o 6. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (6. IOAA) najdete na http://www.ioaa2012.ufrj.br.

Tisková zpráva ke stažení (MS Word).




O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: ČAS, Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »