Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mladí čeští astronomové zazářili na juniorské Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v Rumunsku

Mladí čeští astronomové zazářili na juniorské Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v Rumunsku

České medaile na 4. IOAA junior
Autor: Radka Křížová

Doposud nejpočetnější výprava studentů reprezentovala Českou republiku na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA junior), která se konala od 18. do 25. října 2025 v rumunském městě Piatra Neamţ. Tým se domů vrátil s nebývalým počtem ocenění – tři stříbrné, dvě bronzové medaile a čtyři čestná uznání.

Příběh českých účastníků se začal psát několik měsíců před samotnou soutěží. Nejúspěšnější studenti z celostátních kol splňující věkový limit (max. 16 let 1. července roku konání soutěže) byli pozváni na mezinárodní workshop do Pece pod Sněžkou, kde byla na základě výsledků soutěžní části tohoto soustředění vybrána reprezentace na IOAA junior. Letos byl vyslán nejen standardní pětičlenný regular tým, doprovázený vedoucími Radkou Křížovou (MFF UK) a Jakubem Vošmerou (IPhT, CEA Paris-Saclay), ale také čtyřčlenný guest tým, vedený Václavem Pavlíkem (Astronomický ústav AV ČR).

Cesta obou českých týmů vedla z Prahy přes Vídeň, odkud následoval let do rumuského Iaşi a poté přejezd autobusem do malebného městečka Piatra Neamţ nacházejícího se na samotném východě země. Studentům i vedoucím byly vyhrazeny oddělené hotely, aby bylo zachováno utajení soutěžních úloh. Program odstartoval slavnostní Opening Ceremony, po ní se již studenti rozloučili se svými komunikačními zařízeními, aby byli zcela izolováni od okolního světa a mohli se plně soustředit na soutěž.

Česká výprava (včetně vedoucích) po příletu na letiště v Iasi Autor: Radka Křížová
Česká výprava (včetně vedoucích) po příletu na letiště v Iasi
Autor: Radka Křížová

Ta začala týmovou částí, která byla pojata mimo jiné jako seznamovací aktivita. Účastníci byli totiž rozděleni do mezinárodních týmů, takže každý měl příležitost spolupracovat a vyměňovat si zkušenosti se studenty z jiných zemí. Individuální soutěž pak byla rozdělena do dvou hlavních částí: teoretické a pozorovací. První jmenovaná trvala čtyři hodiny a na studenty v rámci ní čekalo celkem devět úloh z nejrůznějších oblastí astronomie, od nebeské mechaniky, přes sférickou astronomii až po úlohy s prvky datové analýzy. Pozorování pak sestávalo ze slepé mapy a pozorovacího kola s dalekohledy, které tentokrát z důvodu nevyzpytatelnosti počasí proběhlo uvnitř za pomocí umělých cílů.

Český tým a jeho místní průvodci po slavnostním vyhlášení výsledků Autor: Radka Křížová
Český tým a jeho místní průvodci po slavnostním vyhlášení výsledků
Autor: Radka Křížová

Stříbrné medaile získali Dario Heinich, Viktorie Snášelová a Marie Hrubá Autor: Radka Křížová
Stříbrné medaile získali Dario Heinich, Viktorie Snášelová a Marie Hrubá
Autor: Radka Křížová
Jakmile soutěžící odevzdali řešení posledního kola, nastoupili do akce jejich vedoucí. Ti nezávisle opravili úlohy svých studentů a následně diskutovali o jejich bodovém hodnocení s místními opravovateli. Studenti si mezitím mohli užívat volnočasový program zahrnující kulturní večer, exkurze a výlety, například do místního kláštera či do pevnosti Cetatea Neamț, kde je čekala prohlídka a historické představení. Jinak už nezbývalo než se těšit na výsledky.

Česká výprava slavila obrovský úspěch - každý z devíti členů si z Rumunska odvezl nějaké ocenění. Marie Hrubá (Gymnázium Ostrava-Zábřeh), Viktorie Snášelová (Masarykovo gymnázium v Plzni) a Dario Heinich (Gymnázium a ZUŠ Šlapanice) vybojovali stříbrné medaile, Kateřina Kučerová (Gymnázium Ústavní, Praha) a Tadeáš Smička (ZŠ Dr. Hrubého, Šternberk) přivezli bronz, a Kateřina Tesař (Nový Porg, Praha), Amélie Zemanová (Gymnázium Christiana Dopplera, Praha), Vladimír Kopecký (Gymnázium Nad Alejí, Praha) a Kateřina Nespěšná (Gymnázium Brno-Řečkovice) získali čestná uznání. Tým s Kateřinou Kučerovou navíc zvítězil v týmové soutěži.

Bronzoví medailisté Kateřina Kučerová a Tadeáš Smička. Autor: Radka Křížová
Bronzoví medailisté Kateřina Kučerová a Tadeáš Smička.
Autor: Radka Křížová
Účast českého týmu organizovala Česká astronomická společnost. Cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu 0012/10/SOU/2025.

Není to poprvé, kdy čeští studenti na mezinárodní scéně zazářili. Česká republika má v oblasti mezinárodních astronomických olympiád bohatou historii, účastní se jich již od roku 2007. Na IOAA junior jezdíme od prvního ročníku konání této soutěže a za tu dobu dosáhli naši studenti řady úspěchů: za zmínku rozhodně stojí například absolutní vítězství Alexe Faivre v minulém ročníku. Dlouhodobě se tak řadíme k jedné z nejúspěšnějších zemí v této soutěži vůbec a letošní výsledky to jen potvrzují. Organizaci příštího ročníku si vzalo na starost Thajsko a český tým bude opět u toho!

Kontakty:
RNDr. Tomáš Prosecký 
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády 
Planetum Praha 
Email: prosecky@planetum.cz  
Tel.: +420 602 689 491 

Bc. Radka Křížová
Vedoucí českého týmu na IOAA junior
MFF UK
Email: krizovar@email.cz
Tel.: +420 607 996 691

Nositelé čestných uznání: (zleva) Amélie Zemanová, Vladimír Kopecký, Kateřina Nespěšná, Kateřina Tesař Autor: Radka Křížová
Nositelé čestných uznání: (zleva) Amélie Zemanová, Vladimír Kopecký, Kateřina Nespěšná, Kateřina Tesař
Autor: Radka Křížová




O autorovi

Štítky: Astronomická olympiáda, IOAA junior


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »