Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Najde se v Brně nová Země?

Najde se v Brně nová Země?

Umělecká představa exoplanety HD 40307 Autor: Planetary Habitability Laboratory
Umělecká představa exoplanety HD 40307
Autor: Planetary Habitability Laboratory
Na leden roku 2013 láká brněnská hvězdárna k přednáškám o vzácných exoplanetách, hledání léčby proti rakovině nebo mimořádných nebeských úkazech. Na první přednášku se můžete těšit již 15. ledna.

Lednový cyklus přednášek probíhá každé úterý od 18 hodin. Přednášky se konají buď ve velkém planetáriu nebo v přednáškovém sále. Rezervaci nebo předprodej vtupenek lze uskutečnit na této adrese. V lednu se můžete těšit na tyto přednášky:

15. ledna 2013

RNDr. Pavel Koten, Ph.D.
Astronomický ústav Akademie věd České republiky

Hledání nové Země
První planety obíhající jinou hvězdu než je naše Slunce - exoplanety - byly objeveny v roce 1995. Jejich počet od té doby rychle roste a zanedlouho překročí číslo tisíc. Stále pokročilejší metody hledání exoplanet nás přibližují okamžiku, kdy budeme schopni pozorovat planety podobné naší Zemi.


22. ledna 2013

prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc.
Mikrobiologický ústav v Praze

Moderní metody v léčbě rakoviny
Imunitní systém hraje jak při vzniku, tak i při vývoji nádorů rozhodující roli. Proto je imunoterapie jednou z moderních možností jejich léčby. Pod tímto pojmem se ale skrývá velká skupina látek, z nichž některé jsou již terapeuticky dostupné, jiné jsou v klinickém testování a ještě další teprve ve výzkumných laboratořích. Mezi ně patří i tzv. směrovaná léčiva, tj. látky s omezenými nežádoucími účinky, zvýšenou protinádorovou účinností a se schopností aktivace imunitního systému.


29. ledna 2013

Bc. Petr Horálek
Hvězdárna v Úpici

Sedm perel astronomie
Mimořádné nebeské úkazy jsou pro laika tím nejvděčnějším pojítkem s astronomií. Přesto právě tyto jevy mohou mnohdy poskytnout víc než jen potěchu pro oči. Kterých sedm perel by měl zažít pozemšťan před svou smrtí? Jak pozorovat (a nepřijít) o nebeské úkazy století? Proč se vyplatí cestovat přes půlku světa kvůli prchlivému okamžiku při pohledu do nebe? A hlavně – jaké vzácné úkazy nás teprve čekají?


Přišli jste o přednášku? Najděte si nás na Youtube...

Všem zájemcům, kteří se nějaké přednášky nemohou zůčastnit, doporučujeme náš Youtube kanál brnoobservatory, na kterém najdete jak záznamy z uskutečněných přednášek a některých audiovizuálních představení, tak i krátké pořady pro veřejnost. Archiv a záznamy přednášek najdete rovněž na stránkách hvězdárny, kde si můžete videa či audiozáznamy z přednášek stáhnout.




O autorovi

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Přednáška 


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »