Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Navštivte Den Ludvíka Očenáška
Josef Jíra Vytisknout článek

Navštivte Den Ludvíka Očenáška

Ludvík Očenášek
Autor: New Mexico Museum od Space History

Město Plasy, NTM Centrum stavitelského dědictví, spolek Přeskopec, Západočeská pobočka České astronomické společnosti a Hvězdárna v Rokycanech a Plzni vás srdečně zvou na akci „Den Ludvíka Očenáška“, který se koná v sobotu 13. května v Plasech.  

Ludvík Očenášek se narodil v chudé hornické rodině 4. srpna roku 1872 v obci Kříše nedaleko Břas, přesto vystudoval střední průmyslovou školu v Praze a již roku 1898 si založil mechanickou dílnu, ve které zkonstruoval a vyrobil do té doby největší jednokřídlé letadlo Rakousko-Uherského mocnářství. Bohužel první let tohoto stroje skončil katastrofálně. Stroj havaroval a bez poškození zůstal pouze letecký motor, který byl následně věnován českému letci Čihákovi. Ludvík Očenášek byl velmi nadaný konstruktér a ve své dílně v Nuslích se zabýval vývojem motorů.

Očenáškovy pokusy s motorem Autor: New Mexico Museum od Space History
Očenáškovy pokusy s motorem
Autor: New Mexico Museum od Space History
V průběhu první světové války se zapojil do odbojové činnosti. V roce 1915 například předal své plány raketového torpéda francouzské rozvědce. Jeho další odbojová činnost je spojená především s odposlechy telefonních linek nepřítele. Největšího úspěchu dosáhl na jaře roku 1918, kdy se mu podařilo „napíchnout“ tajnou vládní linku spojující Vídeň s Berlínem a bez povšimnutí ji odposlouchával do konce války. Získané informace pak předával odbojové organizaci Maffie, která usilovala pod vedením T. G. Masaryka o zřízení samostatného československého státu.

Na konci dvacátých let se proslavil především raketovými pokusy, ve kterých pokračoval i v následujících letech. Již 2. března roku 1930 z pláně u fotbalového hřiště SK Nusle vypustil osm raket a to do výšky přesahující 2000 m. V těchto raketových pokusech pokračoval poblíž řeky Sázavy na Benešovsku, kde za pomoci raket překonával několikakilometrové vzdálenosti mezi bývalými lomy. O jeho raketových úspěších psal i americký tisk, který ho pasoval do role raketového vizionáře.
Velmi zajímavých výsledků dosahoval i při vývoji konstrukce člunu s reaktivním pohonem. Testy člunu pak prováděl na řece Berounce, pravděpodobně k nelibosti místních rekreantů či rybářů. V závěru života pak prováděl sérií pokusů padákových systémů. 

Očenáškovy pokusy s raketami Autor: New Mexico Museum od Space History
Očenáškovy pokusy s raketami
Autor: New Mexico Museum od Space History
V průběhu druhé světové války se snažil žít v anonymitě, protože byl znám jako raketový konstruktér a nechtěl se zapojit do zbrojních programů Hitlerovského Německa. Přesto v ústraní vyvinul a vyzkoušel protitankovou střelu, jejíž plány se pokusil doručit do Londýna, bohužel se ale cestou ztratily. Zapojil se i do bojů o Prahu, kde byl těžce zraněn. 

Poválečná politická situace ho nikterak nepotěšila. Muž stálých morálních hodnot, člen Sokola a prvorepublikový odbojář odmítl spolupráci s komunistickým režimem a 10. srpna 1949 umírá v obci Dražeň.

Program Dne Ludvíka Očenáška Autor: Národní technické muzeum
Program Dne Ludvíka Očenáška
Autor: Národní technické muzeum

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Západočeská pobočka ČAS



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Ludvík Očenášek, Západočeská pobočka ČAS


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »