< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Noc na hvězdárně v Brně
Věra Bartáková Vytisknout článek

Noc na hvězdárně v Brně

Pozorovací terasa brněnské hvězdárny. Autor: HaP Brno
Pozorovací terasa brněnské hvězdárny.
Autor: HaP Brno
Sekce pro děti a mládež ve spolupráci s brněnskou Hvězdárnou a planetáriem připravila další Noc na hvězdárně. Tentokrát budeme hosty v nových, velice krásných prostorách HaP Brno. Program je bohatý a pestrý a začíná v sobotu 29. září 2012.

NnH v Brně začne v sobotu 29. 9. mezi 10:30 a 11:00 a skončí o 24 hodin později, v neděli 30. 9. opět mezi 10:30 a 11:00. Vstup a pobyt na hvězdárně mají účastníci zdarma, jídlo, pití, spacák a karimatku však musí mít každý vlastní.

Vstup do brněnské hvězdárny. Autor: HaP Brno.
Vstup do brněnské hvězdárny.
Autor: HaP Brno.
Program začne prohlídkou hvězdárny, pak si trochu zasoutěžíme v obdivuhodném exploratoriu, astronomické znalosti a orientační schopnosti prověříme v parku před hvězdárnou, hlavičky potrápíme několika hádankami a logickými úkoly s astronomickou tématikou, podíváme se na zajímavé fyzikální experimenty, zahrajeme si na tvůrce vesmírných objektů, navštívíme úžasný pořad Neuvěřitelné Brno ve velkém planetáriu, zahrajeme si jednu osvědčenou "astrohru" a samozřejmě, pokud nám to nepřekazí zamračená obloha, budeme pozorovat hvězdnaté nebe.

Pokud obloha nebude spolupracovat, či bude-li snad počasí velmi nepříznivé, některé části programu nahradíme "mokrou" variantou - Astrokufrem, noční "bojovkou" s vesmírným námětem a úkoly z hvězdárenského astrokurzu. Nudit se určitě nebudeme.

Akce je určena dětem od 10 do 15 let a mládeži do 18 let.

Na akci je nezbytné se přihlásit buď e-mailem na adrese bartakova(at)astro.cz, nebo telefonicky na čísle 737 828 352. Pozor, počet míst je omezený! Na výše uvedených kontaktech také ráda odpovím na případné nejasnosti a další otázky.

V případě cesty z Prahy je možné děti předat vedoucím v Praze na Florenci, odkud pojedeme autobusem, a v neděli si je zde zase vyzvednout (nutné předem domluvit). Autobus odjíždí v sobotu ráno v 7:00 a do Prahy se vrátíme v neděli ve 14:30.

Na viděnou ve Hvězdárně a planetáriu Brno!

Související a doporučené odkazy:
[1] Noc na hvězdárně v Ondřejově (Jakub Černý)
[2] Noc na hvězdárně - tentokrát na Valašsku (Věra Bartáková)
[3] Noc na pardubické hvězdárně (Věra Bartáková)
[4] Sekce pro mládež České astronomické společnosti
[5] Hvězdárna a planetárium Brno




O autorovi

Věra Bartáková

Je rodačka z malého města Varnsdorfu, kde absolvovala základní i střední školu. Po maturitě vystudovala strojní inženýrství v Liberci. Ačkoliv ji astronomie zajímala už od dětství, naplno se jí začala věnovat až v době, kdy jí odrostly její vlastní děti. Z vlastních zkušeností vyšla její snaha o popularizaci astronomie i v místech vzdálených od hvězdáren a planetárií, kde jsou astronomické akce vzácností a možnosti dětí zapojit se do nějaké astronomické činnosti velmi omezené. V současnosti se plně věnuje práci s dětmi a mládeží - vede Sekci pro děti a mládež České astronomické společnosti, spolupracuje s DDM Rumburk a Městskou knihovnou ve Varnsdorfu, kde pořádá přednášky pro veřejnost a pořady pro děti. Doufá, že jednou bude v krásném kraji pískovců Českého Švýcarska stát malá hvězdárna.

Další články autora (22)

Štítky: Noc na hvězdárně, Hvězdárna 

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »