Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Okno do vesmíru #1
Jan Herzig Vytisknout článek

Okno do vesmíru #1

Mléčná dráha odrážející se na vodní hladině.
Autor: peakpx.com

Pohled na noční oblohu v nás může vyvolávat různé otázky. Díky moderní vědě známe na možná až překvapivě velkou část z nich velmi přesnou odpověď. Astronomie, astrofyzika a kosmonautika jsou v současné době jedněmi z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborů. Přednáškový cyklus Okno do vesmíru umožní studentům nahlédnout na aktuální dění v těchto zajímavých vědeckých oblastech a představí významné české vědce, kteří se jejich studiem zabývají.

Přednáškový cyklus Okno do vesmíru je nová aktivita Západočeské pobočky ČAS vznikající prostřednictvím její nově vytvořené Pracovní skupiny pro práci s mládeží ve spolupráci s organizací Zvaž vědu!, iniciativou GoHigher a Západočeskou galerií. Jejím cílem je zatraktivnění popularizace astronomie, astrofyziky a příbuzných oborů mezi středoškolskými studenty v Plzeňském kraji a okolí.

Poprvé se uskuteční již ve čtvrtek 3. dubna. Na programu bude pravidelná rubrika Novinky z vesmíru, kde Jan Herzig představí aktuální informace o dění na obloze, astrofyzikálním výzkumu i nejnovějších událostech v kosmonautice. Hlavní součástí programu však bude zvaná přednáška. Napoprvé přijal pozvání ředitel Fyzikální ústavu Akademie věd ČR, RNDr. Michael Prouza, Ph.D.

Anotace zvané přednášky Kosmické záření nejvyšších energií:

Kosmické záření stálo u zrodu částicové fyziky na samém konci 19. století. Nyní, po 125-letém bádání, stále neznáme všechny odpovědi na základní otázky o jeho zdrojích a vlastnostech. Observatoř Pierra Augera v Argentině je nejdokonalejším a největším zařízením současnosti, které ke zkoumání nejenergetičtějšího kosmického záření slouží. V listopadu 2024 byly podepsány dohody, které oficiálně zahájily činnost modernizované observatoře a prodloužily její fungování nejméně do roku 2035. I díky tomu Observatoř Pierra Augera za účasti mnoha českých fyziků a astronomů konečně začíná přinášet řešení klíčových otázek oboru.

Upoutávka na akci Okno do vesmíru #1 Autor: Jakub Toman
Upoutávka na akci Okno do vesmíru #1
Autor: Jakub Toman

Program akce: 

15:00 Úvodní slovo, představení projektu a organizátorů 

15:10 Novinky z výzkumu vesmíru - Jan Herzig

15:50 Přestávka s občerstvením

16:20 Kosmické záření nejvyšších energií - Michael Prouza

17:20 Diskuze s občerstvením

18:00 Závěr akce

Místo konání: Semlerova rezidence (Klatovská třída 721/110, 301 00 Plzeň 3 - Jižní Předměstí), k dopravě doporučujeme využít tramvaj č. 4, zastávka Dobrovského nebo Náměstí Míru, viz mapa

Pro účast stačí vyplnit krátký registrační formulář.

Akce je určena pro studenty středních škol a zájemce z řad studentů nižších stupňů víceletých gymnázií a vyšších stupňů základních škol.

Pro více informací o této i dalších podobných akcích sledujte instagram Zvaž vědu! nebo webové stránky GoHigher a Západočeské pobočky ČAS. V případě jakýchkoliv otázek se neváhejte obrátit na organizátory prostřednictvím mailu herzig@astro.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] zvazvedu.cz
[2] GoHigher.cz
[3] Západočeská pobočka ČAS



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Studenti, Popularizace vědy, Jan Herzig, Michael Prouza, Plzeň, Přednáška , Akce 


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »