Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Okno do vesmíru #1
Jan Herzig Vytisknout článek

Okno do vesmíru #1

Mléčná dráha odrážející se na vodní hladině.
Autor: peakpx.com

Pohled na noční oblohu v nás může vyvolávat různé otázky. Díky moderní vědě známe na možná až překvapivě velkou část z nich velmi přesnou odpověď. Astronomie, astrofyzika a kosmonautika jsou v současné době jedněmi z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborů. Přednáškový cyklus Okno do vesmíru umožní studentům nahlédnout na aktuální dění v těchto zajímavých vědeckých oblastech a představí významné české vědce, kteří se jejich studiem zabývají.

Přednáškový cyklus Okno do vesmíru je nová aktivita Západočeské pobočky ČAS vznikající prostřednictvím její nově vytvořené Pracovní skupiny pro práci s mládeží ve spolupráci s organizací Zvaž vědu!, iniciativou GoHigher a Západočeskou galerií. Jejím cílem je zatraktivnění popularizace astronomie, astrofyziky a příbuzných oborů mezi středoškolskými studenty v Plzeňském kraji a okolí.

Poprvé se uskuteční již ve čtvrtek 3. dubna. Na programu bude pravidelná rubrika Novinky z vesmíru, kde Jan Herzig představí aktuální informace o dění na obloze, astrofyzikálním výzkumu i nejnovějších událostech v kosmonautice. Hlavní součástí programu však bude zvaná přednáška. Napoprvé přijal pozvání ředitel Fyzikální ústavu Akademie věd ČR, RNDr. Michael Prouza, Ph.D.

Anotace zvané přednášky Kosmické záření nejvyšších energií:

Kosmické záření stálo u zrodu částicové fyziky na samém konci 19. století. Nyní, po 125-letém bádání, stále neznáme všechny odpovědi na základní otázky o jeho zdrojích a vlastnostech. Observatoř Pierra Augera v Argentině je nejdokonalejším a největším zařízením současnosti, které ke zkoumání nejenergetičtějšího kosmického záření slouží. V listopadu 2024 byly podepsány dohody, které oficiálně zahájily činnost modernizované observatoře a prodloužily její fungování nejméně do roku 2035. I díky tomu Observatoř Pierra Augera za účasti mnoha českých fyziků a astronomů konečně začíná přinášet řešení klíčových otázek oboru.

Upoutávka na akci Okno do vesmíru #1 Autor: Jakub Toman
Upoutávka na akci Okno do vesmíru #1
Autor: Jakub Toman

Program akce: 

15:00 Úvodní slovo, představení projektu a organizátorů 

15:10 Novinky z výzkumu vesmíru - Jan Herzig

15:50 Přestávka s občerstvením

16:20 Kosmické záření nejvyšších energií - Michael Prouza

17:20 Diskuze s občerstvením

18:00 Závěr akce

Místo konání: Semlerova rezidence (Klatovská třída 721/110, 301 00 Plzeň 3 - Jižní Předměstí), k dopravě doporučujeme využít tramvaj č. 4, zastávka Dobrovského nebo Náměstí Míru, viz mapa

Pro účast stačí vyplnit krátký registrační formulář.

Akce je určena pro studenty středních škol a zájemce z řad studentů nižších stupňů víceletých gymnázií a vyšších stupňů základních škol.

Pro více informací o této i dalších podobných akcích sledujte instagram Zvaž vědu! nebo webové stránky GoHigher a Západočeské pobočky ČAS. V případě jakýchkoliv otázek se neváhejte obrátit na organizátory prostřednictvím mailu herzig@astro.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] zvazvedu.cz
[2] GoHigher.cz
[3] Západočeská pobočka ČAS



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Studenti, Popularizace vědy, Jan Herzig, Michael Prouza, Plzeň, Přednáška , Akce 


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »