Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ondřejovská observatoř otevírá dveře. Spatříte i největší český dalekohled!

Ondřejovská observatoř otevírá dveře. Spatříte i největší český dalekohled!

Dny otevřených dveří na Astronomickém ústavu v Ondřejově v roce 2015.
Autor: AsÚ AV ČR

Již od pátku 22. května až do konce víkendu budete moci zavítat na každoročně velkolepý program Dne otevřených dveří v překrásném areálu ondřejovské observatoře, která je v současnu českým centrem vědecké astronomie. Každý den od pátku do neděle mezi 9. a 17. hodinou tak budete moci navštívit všechna její stanoviště včetně líbezných historických observatoří na centrální plošině ústavu. Nebude chybět ani možnost spatřit největší český dalekohled - monstrózní kolos o hmotnosti 83 tun a průměru 2 metrů pojmenovaný na počest známého českého astronoma "Perkův dalekohled". Vstup je pochopitelně zdarma, občerstvení na místě a za přízně počasí si nenechte ujít i pozorování slunečních skvrn a noční oblohy. V sobotu vás navíc čekají poutavé a populární astronomické přednášky vhodné pro širokou veřejnost!

Po celé tři dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky nebo také pro rodiny s dětmi.  Máme připraven i dětský program. Vstup i doprovodný program zdarma.

Hlavní PROGRAM

  • Prohlídka muzea a historických kopulí, v případě jasného počasí pozorování Slunce v historické Západní kopuli.
  • Prohlídka Perkova dvoumetrového dalekohledu - největšího dalekohledu v České republice s průměrem objektivu 2 metry a hmotností 83 tun.
  • Prohlídka Slunečního oddělení - sluneční patrolní služba, sluneční radioteleskop o průměru 10 m a horizontální sluneční dalekohled HSFA 2.
  • Prohlídka dalekohledu o průměru 65 cm Oddělení meziplanetární hmoty.
  • Prohlídka dalekohledu D50 skupiny astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení.
  • Komentované prohlídky expozice o historii výzkumu v oblasti fyziky meteorů (bolidy a pády meteoritů) na observatoři v Ondřejově. Uvidíte zde historicky cenné přístroje, meteority, záběry bolidů - to vše s komentářem. Odchod s průvodcem od Muzea V. Šafaříka každou sudou hodinu, v pátek dopoledne po dohodě se školní skupinou.
  • Přístupná bude i ústavní knihovna (pro čtení, posezení a diskuze).

tři poutavé přednášky

V sobotu 23. 5. 2015 v seminární místnosti Slunečního oddělení uslyšíte hned tři nesmírně zajímavé přednášky!

  • od 13:00 přednáška Michala Bareše z České astronomické společnosti „Světelné znečištění - problém pro astronomy, pro přírodu, pro člověka - a co se s tím dá dělat“.
  • od 15:00 v seminární místnosti Slunečního oddělení přednáška Mgr. Petra Scheiricha, PhD. z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR „Rosetta - zprávy z jiného světa aneb komety nejsou jen mlhavé obláčky.“
  • od 17:00 v seminární místnosti Slunečního oddělení přednáška Mgr. Petra Kabatha, PhD. ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR „Evropská jižní observatoř na vlastní oči aneb jak se zde pracuje.“

Další bohatý doprovodný program

Centrální plošina a historické observatoře na Astronomickém ústavu v Ondřejově. Autor: AsÚ AV ČR
Centrální plošina a historické observatoře na Astronomickém ústavu v Ondřejově.
Autor: AsÚ AV ČR
Po všechny tři dny od 9 do 17 hodin budou v seminární místnosti za kopulí Perkova dvoumetrového dalekohledu přístupné dvě výstavy: "Tma jako ohrožený druh" a „Ondřejovská hvězdárna ve fotografiích Vlastimila Vojáčka“. V této místnosti bude zároveň nonstop promítání pohádek s astronomickou tématikou pro děti střídavě s filmy o Astronomickém ústavu AV ČR pro dospělé. V sobotu a v neděli od 9 do 17 hodin si rovněž nenechte ujít program pro své děti - bude probíhat na historické hvězdárně.

V pátek a v sobotu (pouze za jasného počasí) po setmění bude možné pozorování oblohy dalekohledem ze Západní kopule historické hvězdárny. Ve 22:00 a 23:00 před historickou Centrální kopulí "Seznámení s oblohou nad námi aneb planetárium naživo". Malý kurz orientace na obloze -  pod skutečnou hvězdnou oblohou. Ukážeme si souhvězdí nad námi a povíme si, jaká souhvězdí jsou vidět po celý rok a která naopak se zimní oblohou právě zapadají, zatímco nad východem vycházejí ta, která budou vidět po celou noc. Ukážeme si polohu právě pozorovatelných planet, květnové večerní obloze dominuje Venuše, Jupiter a Saturn.

Myslelo se na všechno...

Do prostoru historické hvězdárny zveme také astronomy amatéry se svými dalekohledy na večerní společné pozorování (pátek a sobota), nutno předem domluvit na tel.: 737 322 815, suchan@astro.cz (Pavel Suchan).

V sobotu a v neděli od 10 do 17 hodin přímo v areálu hvězdárny bude zajištěno  občerstvení.  Dobrovolní  hasiči  Ondřejov  nabídnou  limo,  pivo  a  párky,  Cukrárna U jahůdky v Ondřejově nabídne sladkosti, zmrzlinu a také teplé nápoje. V muzeu si budete moci zakoupit turistickou známku a další upomínkové předměty.

Malá ZOO (nejen) pro malé návštěvníky

... a aby toho nebylo málo, kromě astronomie vás čeká v rámci akce i malá ZOO pro nejmenší. Návštěvu ondřejovské hvězdárny si můžete spojit s návštěvou Výstavy drobného zvířectva - holubů, králíků a drůbeže - pořádanou Základní organizací Českého svazu chovatelů v Ondřejově. Nenechte si ujít poutavý výklad k vystavovaným zvířatům, tombolu pro děti se zvířátky a další výhry. Výstava bude u společného parkoviště obou akcí.

Video: Prohlídka (nejen) ondřejovské observatoře

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Informace na webu Astronomického ústavu
[2] Facobook Astronomického ústavu
[3] Podrobnější informace na Facebookovské události



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov, Perkův dalekohled


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »