Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pavel Suchan obdržel Medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy
redakce Vytisknout článek

Pavel Suchan obdržel Medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy

Předání medaile V. Náprstka P. Suchanovi 14. 11. 2012 Autor: Stanislava Kyselová, Akademický Bulletin
Předání medaile V. Náprstka P. Suchanovi 14. 11. 2012
Autor: Stanislava Kyselová, Akademický Bulletin
Čestné oborové medaile Vojtěcha Náprstka Za zásluhy v popularizaci vědy předal ve středu 14. listopadu 2012 předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš pěti novým laureátům. Slavnostní večer se konal v sídle Akademie věd ČR v Praze. Jedním z oceněných je i Pavel Suchan, místopředseda České astronomické společnosti a pracovník Astronomického ústavu AV ČR.

Pavel Suchan na Expedici v Úpici 1975 Autor: Pavel Suchan
Pavel Suchan na Expedici v Úpici 1975
Autor: Pavel Suchan
Pavel Suchan se narodil 19. května 1956 v Praze. Astronomii se jako svému koníčku věnoval již od základní školy a v roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu na Petříně (později Štefánikova hvězdárna, která je součástí Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy). Zde pracoval jako odborný pracovník a krátce ve funkci vedoucího oddělení. V odborné astronomii se podílel na pozorování proměnných hvězd, meteorů a zákrytů hvězd Měsícem. Provedl nesčetné množství školních exkurzí. Věnoval se zácviku mladých pozorovatelů především v oblasti meteorů a proměnných hvězd. Byl u zrodu a více jak 20 let vedl zácvikovou astronomickou expedici na Českomoravské vysočině pro mladé zájemce. Jako vedoucí týmu zorganizoval v roce 1989 velkou výstavu amatérské astronomické techniky "Astroama 89" v Národním technickém muzeu. Byl u zrodu a jako vedoucí týmu realizoval mnoho ročníků "Seminářů přístrojové techniky" v Rokycanech a také týdenní prázdninovou akci pro pozorovatele a zájemce o astronomii "Dovolená s dalekohledem", kterou 10 let vedl. Podílel se na astronomických kurzech a kroužcích. Vedl expedici Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy za prstencovým zatměním Slunce do Maroka (1994). V roce 2000 vedl expedici po pádu meteoritu Vimperk.


Pavel Suchan v historické kopuli Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově Autor: Pavel Suchan
Pavel Suchan v historické kopuli Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově
Autor: Pavel Suchan
V polovině roku 2004 přešel na Astronomický ústav AV ČR
, kde vybudoval referát vnějších vztahů ústavu. Na Astronomickém ústavu AV ČR se také věnuje ochraně pozorovacích podmínek. Je tajemníkem Rady Astronomického ústavu AV ČR.

V roce 2001 byl Českým národním komitétem astronomickým pověřen za astronomické instituce v ČR vyjednáváním v Parlamentu České republiky k začlenění světelného znečištění do zákona, které spolu s Dr. Janem Hollanem úspěšně zakončili. Českým národním komitétem astronomickým byl v roce 2007 jmenován do funkce místopředsedy Českého organizačního výboru pro Mezinárodní rok astronomie 2009 odpovědného za národní aktivity. V roce 2009 organizoval zahájení Mezinárodního roku astronomie v EU v Praze na Staroměstském náměstí a zúčastnil se celosvětového zahájení v Paříži. Po vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) v roce 2007 se stal prvním českým zástupcem pro popularizaci a propagaci ESO v ČR.

Pavel Suchan byl u zrodu dvou desetidenních pobytů amerického astronauta Andrewa Feustela v České republice (2009 na pozvání Astronomického ústavu AV ČR, 2011 na pozvání AV) a připravil program besed pro veřejnost, v roce 2011 v rámci rozsáhlého popularizačního a vzdělávacího projektu Do kosmu s Krtkem určeného dětem a mládeži, ale přijímaným i dospělou veřejností. Projekt získal 4. místo ve své kategorii v soutěži SCIAP. V průběhu návštěvy astronauta Feustela navštívilo besedy na 4000 posluchačů.

Pavel Suchan a projekt Do kosmu s Krtkem Autor: Pavel Suchan
Pavel Suchan a projekt Do kosmu s Krtkem
Autor: Pavel Suchan
Je dlouholetým členem České astronomické společnosti
. Již několik volebních období je jejím místopředsedou, s přestávkou, kdy byl předsedou Pražské pobočky ČAS. Vedl několik zahraničních exkurzí Pražské pobočky ČAS a v roce 2006 expedici za úplným zatměním Slunce do Turecka. Od roku 2004 do roku 2008 byl tajemníkem ČAS. Byl také místopředsedou Sekce pozorovatelů proměnných hvězd. Od zrodu Astronomické olympiády pořádané Českou astronomickou společností byl mnoho let předsedou jejího výboru a prošel obdobím postupného vybudování všech věkových kategorií. Byl u zrodu projektu Česká astrofotografie měsíce a od jejího vzniku v roce 2006 je členem jejího týmu. Je tiskovým tajemníkem České astronomické společnosti a předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu ČAS. Po jedno funkční období se účastnil práce ve Výkonném výboru Rady vědeckých společností ČR.

Jeho dnešními obory jsou především popularizace astronomie a světelné znečištění, resp. ochrana pozorovacích podmínek a ochrana nočního životního prostředí. Za svůj dosavadní profesní život pronesl nesčetné množství popularizačních přednášek a přednášek k problematice světelného znečištění. Ročně absolvuje kolem 60 vystoupení ve sdělovacích prostředcích. V současnosti působí také jako koordinátor projektu Otevřená věda. Je po něm pojmenována planetka č. 37788 (Suchan).

Pavel Suchan v osobním životě rád cestuje, má rád přírodu, vyjíždí na kole i na lyžích, a když má čas, věnuje se fotografii. Času mu však mnoho nezbývá, protože ho drtivou část věnuje právě astronomii - organizační práci, podpoře zajímavých projektů a popularizaci.

Fotogalerie z předání




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Akademie věd ČR, Pavel Suchan


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »