Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pavel Suchan obdržel Medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy
redakce Vytisknout článek

Pavel Suchan obdržel Medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy

Předání medaile V. Náprstka P. Suchanovi 14. 11. 2012 Autor: Stanislava Kyselová, Akademický Bulletin
Předání medaile V. Náprstka P. Suchanovi 14. 11. 2012
Autor: Stanislava Kyselová, Akademický Bulletin
Čestné oborové medaile Vojtěcha Náprstka Za zásluhy v popularizaci vědy předal ve středu 14. listopadu 2012 předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš pěti novým laureátům. Slavnostní večer se konal v sídle Akademie věd ČR v Praze. Jedním z oceněných je i Pavel Suchan, místopředseda České astronomické společnosti a pracovník Astronomického ústavu AV ČR.

Pavel Suchan na Expedici v Úpici 1975 Autor: Pavel Suchan
Pavel Suchan na Expedici v Úpici 1975
Autor: Pavel Suchan
Pavel Suchan se narodil 19. května 1956 v Praze. Astronomii se jako svému koníčku věnoval již od základní školy a v roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu na Petříně (později Štefánikova hvězdárna, která je součástí Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy). Zde pracoval jako odborný pracovník a krátce ve funkci vedoucího oddělení. V odborné astronomii se podílel na pozorování proměnných hvězd, meteorů a zákrytů hvězd Měsícem. Provedl nesčetné množství školních exkurzí. Věnoval se zácviku mladých pozorovatelů především v oblasti meteorů a proměnných hvězd. Byl u zrodu a více jak 20 let vedl zácvikovou astronomickou expedici na Českomoravské vysočině pro mladé zájemce. Jako vedoucí týmu zorganizoval v roce 1989 velkou výstavu amatérské astronomické techniky "Astroama 89" v Národním technickém muzeu. Byl u zrodu a jako vedoucí týmu realizoval mnoho ročníků "Seminářů přístrojové techniky" v Rokycanech a také týdenní prázdninovou akci pro pozorovatele a zájemce o astronomii "Dovolená s dalekohledem", kterou 10 let vedl. Podílel se na astronomických kurzech a kroužcích. Vedl expedici Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy za prstencovým zatměním Slunce do Maroka (1994). V roce 2000 vedl expedici po pádu meteoritu Vimperk.


Pavel Suchan v historické kopuli Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově Autor: Pavel Suchan
Pavel Suchan v historické kopuli Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově
Autor: Pavel Suchan
V polovině roku 2004 přešel na Astronomický ústav AV ČR
, kde vybudoval referát vnějších vztahů ústavu. Na Astronomickém ústavu AV ČR se také věnuje ochraně pozorovacích podmínek. Je tajemníkem Rady Astronomického ústavu AV ČR.

V roce 2001 byl Českým národním komitétem astronomickým pověřen za astronomické instituce v ČR vyjednáváním v Parlamentu České republiky k začlenění světelného znečištění do zákona, které spolu s Dr. Janem Hollanem úspěšně zakončili. Českým národním komitétem astronomickým byl v roce 2007 jmenován do funkce místopředsedy Českého organizačního výboru pro Mezinárodní rok astronomie 2009 odpovědného za národní aktivity. V roce 2009 organizoval zahájení Mezinárodního roku astronomie v EU v Praze na Staroměstském náměstí a zúčastnil se celosvětového zahájení v Paříži. Po vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) v roce 2007 se stal prvním českým zástupcem pro popularizaci a propagaci ESO v ČR.

Pavel Suchan byl u zrodu dvou desetidenních pobytů amerického astronauta Andrewa Feustela v České republice (2009 na pozvání Astronomického ústavu AV ČR, 2011 na pozvání AV) a připravil program besed pro veřejnost, v roce 2011 v rámci rozsáhlého popularizačního a vzdělávacího projektu Do kosmu s Krtkem určeného dětem a mládeži, ale přijímaným i dospělou veřejností. Projekt získal 4. místo ve své kategorii v soutěži SCIAP. V průběhu návštěvy astronauta Feustela navštívilo besedy na 4000 posluchačů.

Pavel Suchan a projekt Do kosmu s Krtkem Autor: Pavel Suchan
Pavel Suchan a projekt Do kosmu s Krtkem
Autor: Pavel Suchan
Je dlouholetým členem České astronomické společnosti
. Již několik volebních období je jejím místopředsedou, s přestávkou, kdy byl předsedou Pražské pobočky ČAS. Vedl několik zahraničních exkurzí Pražské pobočky ČAS a v roce 2006 expedici za úplným zatměním Slunce do Turecka. Od roku 2004 do roku 2008 byl tajemníkem ČAS. Byl také místopředsedou Sekce pozorovatelů proměnných hvězd. Od zrodu Astronomické olympiády pořádané Českou astronomickou společností byl mnoho let předsedou jejího výboru a prošel obdobím postupného vybudování všech věkových kategorií. Byl u zrodu projektu Česká astrofotografie měsíce a od jejího vzniku v roce 2006 je členem jejího týmu. Je tiskovým tajemníkem České astronomické společnosti a předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu ČAS. Po jedno funkční období se účastnil práce ve Výkonném výboru Rady vědeckých společností ČR.

Jeho dnešními obory jsou především popularizace astronomie a světelné znečištění, resp. ochrana pozorovacích podmínek a ochrana nočního životního prostředí. Za svůj dosavadní profesní život pronesl nesčetné množství popularizačních přednášek a přednášek k problematice světelného znečištění. Ročně absolvuje kolem 60 vystoupení ve sdělovacích prostředcích. V současnosti působí také jako koordinátor projektu Otevřená věda. Je po něm pojmenována planetka č. 37788 (Suchan).

Pavel Suchan v osobním životě rád cestuje, má rád přírodu, vyjíždí na kole i na lyžích, a když má čas, věnuje se fotografii. Času mu však mnoho nezbývá, protože ho drtivou část věnuje právě astronomii - organizační práci, podpoře zajímavých projektů a popularizaci.

Fotogalerie z předání




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Akademie věd ČR, Pavel Suchan


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »