Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pavel Suchan obdržel Medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy
redakce Vytisknout článek

Pavel Suchan obdržel Medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy

Předání medaile V. Náprstka P. Suchanovi 14. 11. 2012 Autor: Stanislava Kyselová, Akademický Bulletin
Předání medaile V. Náprstka P. Suchanovi 14. 11. 2012
Autor: Stanislava Kyselová, Akademický Bulletin
Čestné oborové medaile Vojtěcha Náprstka Za zásluhy v popularizaci vědy předal ve středu 14. listopadu 2012 předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš pěti novým laureátům. Slavnostní večer se konal v sídle Akademie věd ČR v Praze. Jedním z oceněných je i Pavel Suchan, místopředseda České astronomické společnosti a pracovník Astronomického ústavu AV ČR.

Pavel Suchan na Expedici v Úpici 1975 Autor: Pavel Suchan
Pavel Suchan na Expedici v Úpici 1975
Autor: Pavel Suchan
Pavel Suchan se narodil 19. května 1956 v Praze. Astronomii se jako svému koníčku věnoval již od základní školy a v roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu na Petříně (později Štefánikova hvězdárna, která je součástí Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy). Zde pracoval jako odborný pracovník a krátce ve funkci vedoucího oddělení. V odborné astronomii se podílel na pozorování proměnných hvězd, meteorů a zákrytů hvězd Měsícem. Provedl nesčetné množství školních exkurzí. Věnoval se zácviku mladých pozorovatelů především v oblasti meteorů a proměnných hvězd. Byl u zrodu a více jak 20 let vedl zácvikovou astronomickou expedici na Českomoravské vysočině pro mladé zájemce. Jako vedoucí týmu zorganizoval v roce 1989 velkou výstavu amatérské astronomické techniky "Astroama 89" v Národním technickém muzeu. Byl u zrodu a jako vedoucí týmu realizoval mnoho ročníků "Seminářů přístrojové techniky" v Rokycanech a také týdenní prázdninovou akci pro pozorovatele a zájemce o astronomii "Dovolená s dalekohledem", kterou 10 let vedl. Podílel se na astronomických kurzech a kroužcích. Vedl expedici Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy za prstencovým zatměním Slunce do Maroka (1994). V roce 2000 vedl expedici po pádu meteoritu Vimperk.


Pavel Suchan v historické kopuli Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově Autor: Pavel Suchan
Pavel Suchan v historické kopuli Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově
Autor: Pavel Suchan
V polovině roku 2004 přešel na Astronomický ústav AV ČR
, kde vybudoval referát vnějších vztahů ústavu. Na Astronomickém ústavu AV ČR se také věnuje ochraně pozorovacích podmínek. Je tajemníkem Rady Astronomického ústavu AV ČR.

V roce 2001 byl Českým národním komitétem astronomickým pověřen za astronomické instituce v ČR vyjednáváním v Parlamentu České republiky k začlenění světelného znečištění do zákona, které spolu s Dr. Janem Hollanem úspěšně zakončili. Českým národním komitétem astronomickým byl v roce 2007 jmenován do funkce místopředsedy Českého organizačního výboru pro Mezinárodní rok astronomie 2009 odpovědného za národní aktivity. V roce 2009 organizoval zahájení Mezinárodního roku astronomie v EU v Praze na Staroměstském náměstí a zúčastnil se celosvětového zahájení v Paříži. Po vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) v roce 2007 se stal prvním českým zástupcem pro popularizaci a propagaci ESO v ČR.

Pavel Suchan byl u zrodu dvou desetidenních pobytů amerického astronauta Andrewa Feustela v České republice (2009 na pozvání Astronomického ústavu AV ČR, 2011 na pozvání AV) a připravil program besed pro veřejnost, v roce 2011 v rámci rozsáhlého popularizačního a vzdělávacího projektu Do kosmu s Krtkem určeného dětem a mládeži, ale přijímaným i dospělou veřejností. Projekt získal 4. místo ve své kategorii v soutěži SCIAP. V průběhu návštěvy astronauta Feustela navštívilo besedy na 4000 posluchačů.

Pavel Suchan a projekt Do kosmu s Krtkem Autor: Pavel Suchan
Pavel Suchan a projekt Do kosmu s Krtkem
Autor: Pavel Suchan
Je dlouholetým členem České astronomické společnosti
. Již několik volebních období je jejím místopředsedou, s přestávkou, kdy byl předsedou Pražské pobočky ČAS. Vedl několik zahraničních exkurzí Pražské pobočky ČAS a v roce 2006 expedici za úplným zatměním Slunce do Turecka. Od roku 2004 do roku 2008 byl tajemníkem ČAS. Byl také místopředsedou Sekce pozorovatelů proměnných hvězd. Od zrodu Astronomické olympiády pořádané Českou astronomickou společností byl mnoho let předsedou jejího výboru a prošel obdobím postupného vybudování všech věkových kategorií. Byl u zrodu projektu Česká astrofotografie měsíce a od jejího vzniku v roce 2006 je členem jejího týmu. Je tiskovým tajemníkem České astronomické společnosti a předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu ČAS. Po jedno funkční období se účastnil práce ve Výkonném výboru Rady vědeckých společností ČR.

Jeho dnešními obory jsou především popularizace astronomie a světelné znečištění, resp. ochrana pozorovacích podmínek a ochrana nočního životního prostředí. Za svůj dosavadní profesní život pronesl nesčetné množství popularizačních přednášek a přednášek k problematice světelného znečištění. Ročně absolvuje kolem 60 vystoupení ve sdělovacích prostředcích. V současnosti působí také jako koordinátor projektu Otevřená věda. Je po něm pojmenována planetka č. 37788 (Suchan).

Pavel Suchan v osobním životě rád cestuje, má rád přírodu, vyjíždí na kole i na lyžích, a když má čas, věnuje se fotografii. Času mu však mnoho nezbývá, protože ho drtivou část věnuje právě astronomii - organizační práci, podpoře zajímavých projektů a popularizaci.

Fotogalerie z předání




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Akademie věd ČR, Pavel Suchan


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »