Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozorování hvězdné oblohy v Kadani

Pozorování hvězdné oblohy v Kadani

Pozorování v Kadani
Autor: Jaroslav Landa

V sobotu 15. 8. 2015 se uskutečnilo v zahradě Františkánského kláštera v Kadani další pozorování hvězdné oblohy pro širokou veřejnost s RNDr. Pavlem Pintrem, Ph.D, který s sebou přivezl hvězdářský dalekohled. Takové akce začínají mít již svojí tradici a každá další akce přivítá více a více zájemců o astronomická pozorování. Tentokrát se sešlo asi 60 účastníků včetně 20 dětí a studentů školního věku z blízkého a i vzdálenějšího okolí.

Ještě za světla Dr. Pavel Pintr představil zájemcům hvězdářský dalekohled, pověděl o základních parametrech dalekohledu, o jeho příslušenstvích, představil montáž napojenou na autobaterii, která umožňovala sledovat daný objekt po celou dobu pozorování. Poté se velmi poutavě rozhovořil o prvních hvězdách, které skrz polorozpadlou oblačnost začali pomrkávat na dychtivé pozorovatele. Dozvěděli jsme se tak o životě hvězd, o jejich velikostech a ohromných vzdálenostech. Dokonce jsme zjistili, že některé hvězdy nejsou osamocené, ale u některých z nich existují i další hvězdní průvodci. Posluchačům se tak otevřel vesmír mnohem více, než jak ho vnímali ještě před tímto setkáním. Oblačnost se pomalu rozpadala a Dr. Pavel Pintr nastavil dalekohled na dvojhvězdu Mizar – Alcor do souhvězdí Velkého Vozu. V průběhu pozorování laserovým ukazovátkem představil souhvězdí letní oblohy včetně letního trojúhelníku hvězd – Vega, Deneb, Altair.

Poté byl dalekohled nastaven na nejkrásnější planetu Sluneční soustavy – Saturn. To byl také zlatý hřeb celého večerního pozorování. V okuláru jsem spatřila malou slzičku. Po chvilce pozorování se slzička změnila na prstenec s kuličkou uvnitř prstence! Konečně jsem na vlastní oči spatřila prstenec u Saturna! Byl to prostě úžasný zážitek, na který jen tak nezapomenu.

Pozorování v Kadani Autor: Jaroslav Landa
Pozorování v Kadani
Autor: Jaroslav Landa
V průběhu pozorování se mraky rozehnaly a my jsme spatřili i několik jasných meteorů – Perseid. Konečně už vím, jaký je rozdíl mezi meteorem a meteoritem, který nám objasnil Dr. Pavel Pintr svým odborným výkladem. Dokonce jsme společně sledovali i několik slabších družic za pomoci aplikace chytrých telefonů.

Po planetě Saturn následovaly objekty vzdáleného vesmíru. Dívali jsme se na otevřenou hvězdokupu v souhvězdí Persea, fascinovalo mě to množství hvězd v okuláru! Nemohla jsem odtrhnout od toho oči. Poté jsme se podívali i na galaxii v Andromedě, nejvzdálenější objekt viditelný pouhým okem ze severní hvězdné oblohy. Nakonec naše putování po vesmíru jsme zakončili pozorováním kulové hvězdokupy v Herkulu.

Úžasná teplá noc pod hvězdnou oblohou mě moc nadchla a už teď se těším na úplné zatmění Měsíce, které nastane již na konci září. Ráda bych proto poděkovala RNDr. Pavlovi Pintrovi, Ph.D za úžasnou odbornou přednášku i pozorování a také KZK Kadaň za zprostředkování tohoto krásného setkání.

Krásný report zaslala redakci anonymní pozorovatelka, i tak děkujeme a rádi zveřejňujeme.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Večer pod hvězdami v Kadani
[2] Setkání pod hvězdnou oblohou Kadaně



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Kadaň, Pozorování 


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »