Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozvánka na přednášku: Petr Horálek – Dobytí jižního hvězdnatého ráje

Pozvánka na přednášku: Petr Horálek – Dobytí jižního hvězdnatého ráje

Požitek z klidu… (snímek krásného jižního nebe nad pláží ostrova Mangaia).
Autor: Petr Horálek

Ve středu 1. dubna 2015 proběhne přednáška pro veřejnost pořádaná Hvězdárnou a planetáriem Plzeň. Astronomicko-cestopisné vyprávění nás přesune na jižní polokouli. O  cestě na Cookovy ostrovy a lovu krás jižního nebe přijede přednášet astronom, cestovatel a fotograf Petr Horálek. Přednáška proběhne ve Velkém klubu v suterénu plzeňské radnice.

Tisková zpráva Hvězdárny a planetária Plzeň ze 31. března 2015.

Daleko od Evropy, jižně od rovníku a hluboko v Pacifiku leží oblast, která je na mapách světa zběžně značená až děsivou prázdnotou. Ale přesto právě v těchto světových končinách se rozkládají souostroví tak překrásná, že se bez nadsázky nazývají rájem. A nejen pro svůj exotický kolorit, nýbrž i pro hvězdnaté nebe, pod kterým se tají dech. Pro Čecha je tento ráj tak vzdálený, že se stává snadno (nejen) finančně nedostupným. To ovšem byla výzva pro českého astronoma, cestovatele a fotografa Petra Horálka, který zatoužil tento ráj Cookových ostrovů navštívit a v jistém smyslu dobýt tak, jak v roce 1492 Kryštof Columbus tehdy Nový svět. Jaké strasti ho provázely? Jak tedy dobyl „svůj“ ráj? A co vlastně nabízí opravdu tmavá hvězdnatá tichomořská obloha, že se pro ni vyplatí cestovat přes půlku světa? Nejen to se na přednášce dozvíte.

Přednáška pod názvem „Dobytí jižního hvězdnatého ráje“ se koná 1. dubna ve Velkém klubu v suterénu plzeňské radnice. Začátek je v 19 hodin. Vstupné pro dospělé 30 Kč, pro studující, mládež, důchodce a ZTP 20 Kč, členové Astronomického klubu a Západočeské pobočky České astronomické společnosti zdarma.

Další přednáška ve Velkém klubu plzeňské radnice se bude konat ve středu 15. dubna 2015. O miniaturních družicích CubeSat, jejich vývoji v Česku i v Plzni bude přednášet Ivo Veřtát z Fakulty Elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni.

O lektorovi

Petr Horálek
Petr Horálek
Petr Horálek (*1986) se narodil v Pardubicích, kde již v útlém věku podlehl kouzlu hvězdného nebe. Ve stejném městě začal ve svých 12 letech navštěvovat astronomický kroužek na tamní hvězdárně pod vedením dnes již zesnulého Václava Knolla. Astronomie ho neopustila ani po maturitě, takže se rozhodl vystudovat bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování a fotografování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě.

Autor je rovněž úspěšný astrofotograf, jehož fotografie nočního nebe a vzácných nebeských úkazů již několikrát ocenila porota České astrofotografie měsíce. Za největší úspěch ovšem považuje, že jedna z jeho fotografií byla vybrána NASA jako prestižní Astronomický snímek dne (Astronomy picture of the day – APOD). Na konci roku 2014 jej pozvala Evropská jižní observatoř v Chile (ESO) jako prvního Čecha k funkci Fotografického ambasadora. Snímky autora můžete najít na jeho webových stránkách www.astronom.cz/horalek. Pro velký zájem ze stran zahraničních čtenářů jsou jeho stránky vedeny převážně v angličtině.

Hvězdárna a planetárium Plzeň

Hvězdárna a planetárium Plzeň - logo. Autor: HaP Plzeň.
Hvězdárna a planetárium Plzeň - logo.
Autor: HaP Plzeň.
Hvězdárna a planetárium Plzeň je příspěvková organizace města Plzně financovaná z rozpočtu města. Zajišťuje vzdělávací aktivity pro školy všech stupňů a veřejnost. Podporuje zájem mladých lidí o vědecké poznání. Zájemce o astronomii sdružuje v A-klubu, pro ty nejaktivnější organizuje pravidelné astronomické kroužky a Letní astronomické praktikum. Protože Hvězdárna a planetárium Plzeň jako organizace města nemá vlastní hvězdárnu ani planetárium, pořádá pro veřejnost na území města pozorování objektů na obloze hvězdářskými dalekohledy. Úzce spolupracuje s Hvězdárnou v Rokycanech. Cyklus přednášek našich významných vědců z oblasti astronomie a příbuzných oborů pořádaný Hvězdárnou a planetáriem v Plzni často zaplní sál Velkého klubu plzeňské radnice. Hvězdárna a planetárium města Plzně je členem Asociace hvězdáren a planetárií. Více na internetových stránkách www.hvezdarnaplzen.cz




O autorovi

Štítky: Tisková zpráva, Hvězdárna a planetárium Plzeň


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »