Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pro dalekohled do knihovny

Pro dalekohled do knihovny

Dalekohled Orion StarBlast 4.5" upravený pro půjčování v knihovnách
Autor: St. Louis County Library

Astronomická společnost v americkém státě New Hampshire začala od prosince roku 2008 dávat do vybraných knihoven dalekohledy a vzdělávací materiály. Cílem bylo podporovat povědomí o vědě, stimulovat zájem o astronomii a dát lidem, kteří se nikdy dalekohledem nedívali, možnost zakusit vzrušující pocity, které přicházejí s objevováním. Inspirací byla báseň Roberta Frosta z roku 1923, kde se praví, že v každé vesnici by měl být někdo s dalekohledem. Společnost začala v roce 2008 se dvěma dalekohledy, v roce 2009 jich bylo v knihovnách už deset. Jiskra nápadu zanedlouho přeskočila i do jiných amerických států a s nadsázkou se dá říci, že se šíří jak prérijní požár.

Dalekohled, který si můžete půjčit v knihovně, má své výhody. Především, knihovny jsou na půjčování zařízené. Dalekohled si sice můžete půjčit i ze školy nebo z hvězdárny, ale ty jednak vůbec musí nějaký dalekohled vhodný na zapůjčení mít a na celou agendu kolem půjčování a vracení nejsou zařízené.

Při výběru dalekohledu do knihoven byl brán ohled

  1. aby lidi neštval
  2. měl krátkou přípravu k pozorování
  3. aby nebylo třeba rozsáhlého výcviku, tím odpadají německá ekvatoreální a vidlicová montáž
  4. měl by mít dobrou optiku a široké zorné pole, aby lidi nemuseli objekty pořád nahánět
  5. měl by být poměrně levný
  6. odolný
  7. přenosný a poměrně soběstačný jen s málem součástek, které by se mohly ztratit
  8. měl by být stabilní, což vylučuje levné trojnožky
  9. měl by mít dobrý hledáček, aby se lidi mohli posouvat od hvězdy k hvězdě při hledání slabých objektů

Mapka knihoven, které ve státě New Hampshire půjčují dalekohledy. Autor: New Hampshire Astronomical Society
Mapka knihoven, které ve státě New Hampshire půjčují dalekohledy.
Autor: New Hampshire Astronomical Society
Pokud je to možné, tak nad dalekohledem v knihovně převezme péči některý z členů místního astronomického kroužku nebo hvězdárny. Zajistí pravidelné čištění a seřízení dalekohledu a funguje také jako spojka mezi návštěvníky knihovny a místní astronomickou komunitou. Může spolupracovat s členem knihovny nebo s nějakým studentem, který se od něho zaučí, jak o dalekohled pečovat.

New Hampshire Astronomical Society (NHAS) si za dalekohled do knihoven vybrala Orion StarBlast 4.5" o průměru zrcadla 114 mm s vysokou světelností f/3.9 a ohniskovou vzdáleností 450 mm.  Jde o dalekohled typu Newton na jednoduché azimutální montáži s dřevěným podstavcem s hledáčkem s červeně osvětleným zaměřovacím bodem. K tomu přidala okulár s proměnným zvětšením se čtyřmi zaskakovacími polohami. Při zvětšení 18x se dá přehlednout zorné pole 2,5 stupně, při největším zvětšení 75x je zorné pole 0,4 stupně. K dalekohledu jsou další pomůcky. Po půjčení se doma nemusí nic montovat. Uživatelský manuál je přepsaný, zalaminované listy jsou svázané kroužkovou vazbou. Dalekohled je dostatečně robustní a dá se snadno přenášet. Přitom má poměrně velký tubus a na rozdíl od dalekohledů pro začátečníky s menší aperturou má i slušný výkon. Stačí, když si jej večer postavíte třeba na stůl na zahradě nebo na vhodnou lavičku v parku a můžete začít pozorovat. Při pozorování Měsíce, planet, hvězdokup a mlhovin se dá rozlišit mnoho podrobností. Dalekohled má také poměrně velké zorné pole, takže se objekty dají déle pozorovat, než je třeba dalekohled pootočit.

Úvodní video k programu LTP (6m 15s). Další: 2, 3, 4, 5, 6.
New Hampshire Astronomical Society

Nálepka Měsíce s moři a krátery pro dalekohled pro půjčování v knihovnách. Autor: Tom Cocchiaro
Nálepka Měsíce s moři a krátery pro dalekohled pro půjčování v knihovnách.
Autor: Tom Cocchiaro

Na stránkách společnosti NHAS je dokumentace, jak dalekohled pro knihovnu připravit. Nejpodstatnější úpravou je zřejmě výměna okulárů za jediný okulár s proměnným zvětšením Celestron 8-24mm Zoom. Tím pro uživatele odpadá nutnost výměny okulárů, a tím také možnost jejich ztráty. K dalším úpravám patří náhrada kolimačních šroubů,  úprava ložisek, napájení hledáčku ze snadněji dostupných a levnějších baterií AAA, a další drobné úpravy.

Dají se vytisknou nálepky s tabulkou zvětšení, varování nepozorovat Slunce, mapka Měsíce i štítek s údaji, kdo dalekohled věnoval a umístit na dalekohled.

K dalekohledu patří i malý batůžek s čelovkou s červeným světlem, s knížečkou průvodce po souhvězdích a laminované instrukce, jak dalekohled používat. Víko objektivu má menší odnímací otvor, který je vhodný pro pozorování příliš jasného Měsíce. Víko samotné je na provázku, aby se neztratilo, stejně jako krytka okuláru je také na provázku.

Dalekohledy v knihovnách jsou financovány z různých zdrojů. Jednak z rozpočtu NHAS, ale také od jednotlivých astronomů nebo členů knihoven, kteří mají zájem podporovat své komunity. Hodně knihoven si dalekohledy zakoupilo ze svých zdrojů, ale přistoupily na doporučení a podporu společnosti. Cena jedné soupravy dalekohledu je celkem 335 USD.

Program LPT - Library Telescope Program má velice dobrou odezvu. Každá knihovna má typicky seznam čekatelů na dalekohled a dalekohledy jsou většinou v centru výstavek knih. Společnost NHAS je ráda, když jiné organizace tento program včetně materiálů kopírují.

Najde program dalekohledů v knihovnách odezvu také v České republice?

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] New Hampshire Astronomical Society
[2] NHAS Library Telescope Program
[3] RYE Public Library NH
[4] St. Louis Library Telescope Program
[5] Heather Cook: Library makes it easy to scope the stars
[6] Facebook: LibraryTelescopeProgram
[7] Central Arkansas Library Telescope Program
[8] Kalamazoo Astronomical Society, Michigan - Library Telescope Program
[9] Grafton, Wisconsin: Library Loaner Telescope Program - Users Manual
[10] Astronomical League: Put telescopes in the hands of those who are most interested: The Library Telescope Program



O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.

Štítky: Dalekohled, Astronomie, Knihovny, Veřejnost


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »