Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Tajemství finalistů 14. ročníku Astronomické olympiády odhaleno

Tajemství finalistů 14. ročníku Astronomické olympiády odhaleno

Vyhodnocení krajského kola 14. ročníku Astronomické olympiády
Autor: Jan Kožuško

V sobotu 8. dubna se na Štefánikově hvězdárně v Praze sešla 14-členná porota krajského kola, která vybrala 72 finalistů v kategoriích CD, EF a GH. Poprvé v historii AO proběhla prezeční část krajského kola ve škole. Tato novinka přilákala další nové zájemce a nabídka soutěžních formátů pro řešitele se tím významně rozšířila.

Celkem se krajského kola ve všech kategoriích zúčastnilo 1744 řešitelů. Nejlépe se v celorepublikovém žebříčku umístili:

  • Kategorie CD: Radka Křížová, Gymnázium J. Heyrovského v Praze
  • Kategorie EF: Natálie Maleňáková, Slovanské Gymnázium v Olomouci
  • Kategorie GH: Matěj Černý, Gymnázium Šternberk

Podrobné výsledky a jména těch, kteří postupují z jednotlivých krajů do finále, naleznete na stránkách Astronomické olympiády. K dispozici jsou také vzorová řešení úloh. Všichni účastníci si mohou prohlédnout vyhodnocení online-testu v sekci pro řešitele. Vyučujícím jsou dále v chráněné sekci stránek AO přístupné výpisy z výsledkových listin a diplomy pro účastníky krajského kola.

Finále v Praze a Opavě

Dvacet finalistů kategorie CD se utká 10. až 12. května v Opavě. Na pět desítek nejlepších řešitelů čeká o týden později v Praze mimořádný program. Soutěžní klání proběhnou v unikátních historických prostorech Štefánikovy hvězdárny a v reprezentativním sále Akademie věd na Národní třídě. Před odpoledním slavnostním vyhlášením výsledků zavede účastníky a jejich učitele do tajů kosmické kuchyně ve své jedinečné experimentální show vedoucí Štefánikovy hvězdárny Jakub Rozehnal. Na sobotu je připraven atraktivní doprovodný program - procházka Prahou astronomickou s exkurzí do Klementina a navštěva planetária ve Stromovce, jednoho z největších na světě.

Poděkování

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako soutěž v kategorii A. Je zcela výjimečná tím, že řešitelé mají možnost navzájem poměřit své síly v ústředním kole ve všech otevřených kategoriích - již od 6. třídy základní školy. Hlavními partnery jsou Štefánikova hvězdárna v Praze a Filozoficko-přirodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě. Porotci krajského kola byli: Tomáš Franc, Tomáš Gráf, Petra Hyklová, Ota Kéhar, Jan Kožuško, Pavel Kůs, Eva Miklušová, Václav Pavlík, Tomáš Prosecký, Miroslav Randa, Jana Rejlová, Lenka Soumarová, Ondřej Trnka, Jakub Vošmera. S přípravou vyhodnocení pomáhali Radek Kříček a Ondřej Theiner.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »