Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Brně o víkendu skončil 19. sjezd České astronomické společnosti

V Brně o víkendu skončil 19. sjezd České astronomické společnosti

Předseda ČAS Jan Vondrák. Autor: Wiki (uživatel Packa).
Předseda ČAS Jan Vondrák.
Autor: Wiki (uživatel Packa).
V neděli 24. března 2013 skončil na Hvězdárně a planetáriu Brno dvoudenní 19. sjezd České astronomické společnosti.

Předsedou na další čtyřleté období byl zvolen vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR Ing. Jan Vondrák, DrSc., který byl předsedou i v uplynulém volebním období. Čestným předsedou České astronomické společnosti je RNDr. Jiří Grygar, CSc.

Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 25. března 2013.

V letech 1998 - 2004 byl Dr. Vondrák předsedou Českého národního komitétu astronomického, 2001 - 2004 předsedal řídící radě mezinárodní organizace pro sledování rotace Země IERS (International Earth Rotation and Reference Systems Service). Od roku 2003 byl vicepresidentem I. divize Mezinárodní astronomické unie (Fundamental Astronomy) a od valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie v roce 2006 v Praze (na jehož organizaci se významně podílel) zastával jako první český astronom v historii funkci předsedy I. vědecké divize IAU. V roce 2011 obdržel na Pařížské observatoři čestný doktorát. Celý profesní životopis najdete v tiskovém přihlášení ČAS č. 102

Sjezd zvolil sedm nových čestných členů:

Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. (dlouholetý vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR, sluneční fyzik a vynikající popularizátor, držitel dvou ocenění Littera Astronomica), František Martinek (nejčastější přispěvatel na www.astro.cz, pracovník hvězdárny ve Valašském Meziříčí), RNDr. Eva Marková, CSc. (dlouholetá předsedkyně Sluneční sekce ČAS, emeritní předsedkyně České astronomické společnosti), Pavel Suchan (v minulosti i současnosti místopředseda České astronomické společnosti, pracovník Astronomického ústavu AV ČR, specializuje se na světelné znečištění), RNDr. Pavel Kotrč, CSc. (pracovník Astronomického ústavu AV ČR, sluneční fyzik a člen výboru Sluneční sekce ČAS), RNDr. Vojtech Rušin, DrSc. emeritní předseda Slovenské astronomické společnosti a jedna z nejvýraznějších osobností slovenské astronomie) a RNDr. Juraj Zverko, DrSc. (emeritní ředitel Astronomického ústavu SAV a emeritní předseda Slovenské astronomické společnosti). Přehled čestných členů České astronomické společnosti najdete na /cas/clenove/cestni/.

Delegáti přijali na sjezdu České astronomické společnosti tuto rezoluci:

Česká astronomická společnost upozorňuje na stále rychleji se zhoršující noční životní prostřední v  ČR vlivem světelného znečištění a  vyzývá Ministerstvo životního prostředí a Parlament České republiky, aby se tomuto problému věnovaly. Zároveň se tímto připojuje k rezoluci přijaté na Evropské mezinárodní konferenci o světelném znečištění v Bialsko - Biala v roce 2012.

Znění rezoluce přijaté mezinárodní vědeckou komunitou na konferenci v Polsku: Vyzýváme Mezinárodní asociaci pro tmavou oblohu (IDA) a všechny příslušné instituce, aby přijaly pravdivou (tj. vědeckou) definici světelného znečištění: Světlo uměle přidané do venkovního prostředí v noci je vážnou škodlivinou.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Světelné znečištění, Tisková zpráva, ČAS


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »