V Pardubicích proběhl první ročník astronomického tábora
V termínu od 27. 7. do 31. 7. 2015 se na hvězdárně v Pardubicích uskutečnil první ročník astronomického tábora pro děti a mládež, tedy pro všechny, kterým učarovala věda, technika astronomie nebo kosmonautika. Jaký tedy byl letošní pilotní ročník? V následujících řádcích se Vám pokusíme přiblížit atmosféru našeho tábora. Ve vestibulu DDM ALFA op Delta se scházejí první zájemci. Některé z nich velmi dobře známe. Jsou to členové našich asronomických kroužků. Nicméně objevují se i tváře nové, neokoukané, na nichž je vidět, že přicházejí plní očekávání. Do 8:00 jsme v komletní sestavě. 21 astrotáborníků. Jde se na věc...
mladí konstruktéři Autor: Petr KomárekPředstavte si tábor, kde potkáte skupinu stejně smýšlejících lidí, kteří jsou stejně zbláznění do vesmíru, vědy, techniky a experimentů jako vy. A baví se třeba tím, že se snaží zkonstruovat přistávací modul pro kosmonauta. Jednotlivé týmy horečně bádají nad nejlepším záchranným systémem. Vylepšují se konstrukce brzdných padáků a přidávají se airbagy. Když je hotovo, do kabiny je vložen křehký vaječný astronaut a jde se na věc.
pozorování Slunce Autor: Petr KomárekNáš vesmír je ve třetím patře Domu dětí a mládeže ALFA op DELTA na Dukle. Přímo ve hvězdárně, kde po celý rok probíhají astronomické kroužky. Právě odtud se snášejí kosmické lodi. Z pěti týmů pouze jeden tvrdý dopad. Takový byl první den. Následují další čtyři, které si s tím prvním nezadají. Nejvíce táhnou fyzikální experimenty a velký dalekohled, o jehož pozorovací okno je "bitka". Jakpak také ne, když za každé pozorování a vyplněný protokol jsou body v naší celotáborovce. A tak se množí relativní čísla počtu slunečních skvrn, zákresy slunečních protuberancí i srpky krásné Venuše. Když pak Slunce na chvíli zahalí oblačnost, probíhá Space Shuttle show - kdo nejdál doletí s vymazleným modelem raktoplánu. I když se to všem v tuhle chvíli zdá jako naprostá bomba, je to jen předehra k mnohem větší parádě, která naše svěřence teprve čeká.
Rakeťáci Autor: Petr KomárekHned následujícího dne vyrážíme na nedalekou louku, kde jsme ustanovili provizorní kosmodrom a odpalujeme do závratných výšin skutečnou raketu. Mnozí si při pohledu na malinký bílý kotouček návratového padáku říkali, zda se ještě vrátí. Bohužel či bohudík gravitace je neúprosná, a tak za všeobecného veselí vše opakujeme celkem třikrát se stejným úspěchem. Poslední den jsme náš tábor astronomů vyvezli až do Muzea letectví a kosmonautiky v Praze-Kbely, kde na vlastní oči spatřili návratový modul, v němž přistál náš první a prozatím jedniný kosmonaut Vladimír Remek.
Co dodat? Pardubický astrotábor dopadl na výbornou! Sešla se skvělá parta dětí s opravdovým zájmem a touhou poznávat. Pokud se Vám náš tábor líbil, budeme rádi, když se potkáme na některém z našich astronomických kroužků, nebo opět příští rok na našem táboře. Video ze startu rakety a veškeré fotografie z tábora nejdete na veřejném profilu hvězdárny www.facebook.com/astropardubice.
Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula
Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula.
Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia.
Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom.
Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi.
Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy.
V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy.
Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie.
Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.1. až 7.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
