Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výstava: Kosmické záření - rok 101
redakce Vytisknout článek

Výstava: Kosmické záření - rok 101

Viktor Hess. Zdroj: Wiki.
Viktor Hess. Zdroj: Wiki.
100 let od objevu kosmického záření si v roce 2012 připomněl celý vědecký svět. Zřejmě nejvýraznější oslavy se odehrály v Česku, konkrétně v Ústí nad Labem. Jejich průběh připomene výstava „Kosmické záření - rok 101“, kterou připravili hlavní organizátoři jubilea Muzeum města Ústí nad Labem, Přírodovědecká fakulta UJEP a Český hydrometeorologický ústav v Ústí nad Labem. Sídlo hydrometeorologického ústavu na v Ústí nad Labem na Kočkově se zároveň stalo poutavým expozičním prostorem, kde se uskuteční vernisáž ve čtvrtek 24. ledna 2013 od 10 hodin.

Expozice rekapituluje vlastní události ze 7. srpna 1912, kdy rakouský vědec Victor Franz Hess vzlétl z Ústí nad Labem k extrémnímu balónovému letu, při němž překonal výšku pěti kilometrů a konečně získal vědecký důkaz, že všudypřítomná radiace na zemském povrchu přichází z výrazné části z vesmíru. Objev měl zásadní význam pro další rozvoj fyziky elementárních částic a v roce 1936 za něj Hess získal Nobelovu cenu.

Tématem výstavy jsou především vlastní oslavy, a to včetně odkazů na zahraniční akce v Rakousku a v Německu. Ty české se vymykaly, neboť stály na netradičních formách prezentace vědy. Například fyzikální objev připomnělo zvláštní „ozářené“ pivo Kosmik z minipivovaru Na Rychtě. Přesně v den a hodinu startu epochálního Hessova letu meteorologové vypustili z Prahy-Libuše balónovou sondu, která měla potvrdit, a také skutečně potvrdila, sto let stará měření. Žel, jubilejní sondu, která se měla stát muzejním exponátem, přejel po dopadu traktor.

Muzeum města Ústí nad Labem připravilo rozsáhlou výstavu věnovanou objevitelům a objevování v Ústeckém kraji. Tématu kosmického záření a jeho přesahům do současnosti se věnovala populárně vědecká konference. Oslavy přinesly i rekonstrukci vlastního letu, kdy se z Ústí opět vznesl balón s posádkou v historických kostýmech. Současně se do oblak vydalo 2012 heliem plněných balónků, které vynesly organizátorům zápis do České knihy rekordů. Jako trvalá památka na příspěvek města Ústí nad Labem k Hessově Nobelově ceně stojí v areálu ústecké univerzity bronzová pamětní deska, jejímž autorem je ústecký výtvarník Karel O. Hájek. Veřejnost si může výstavu prohlédnout 23. března 2013 v rámci dnů otevřených dveří na ústeckém hydrometeorologickém ústavu.

Mgr. Václav Houfek
Muzeum města Ústí nad Labem
Masarykova 1000/3
400 01 Ústí nad Labem




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Viktor Hess, Kosmické záření


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »