Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Významní vědci uctí památku Ernsta Macha

Významní vědci uctí památku Ernsta Macha

Profesor Ernst Mach.
Autor: Wikipedia Commons.

Ve dnech 18. až 20. února proběhne oslava k památce Ernsta Macha, jednoho z nejproduktivnějších a nejznámějších vědců na přelomu 19. století. V rámci slavnostní konference promluví významní představitelé a vědci, kteří společně s dalšími účastníky uctí památku Ernsta Macha nejen vzpomínkovým aktem, ale také návštěvou jeho rodného domu v Chrlicích.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně z 5. února 2016.

Brněnské dny Ernsta Macha 2016 zahrnují akce pořádané v Brně u příležitosti stého výročí úmrtí významného fyzika a filosofa, chrlického rodáka Ernsta Macha. Událost začne uvítacím večerem již ve čtvrtek 18. února 2016, kdy se účastníci  ohlédnou za Brněnskými dny Ernsta Macha z roku 1988 a 2008, to vše společně s vernisáží výstavy historických dokumentů.

Hlavní náplň se uskuteční následující den, kdy v dopoledních hodinách proběhne slavnostní konference za přítomnosti primátora města Brna Ing. Petra Vokřála, rektora Masarykovy univerzity doc. Mikuláše Beka, předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše a dalších významných vědců, jako například prof. Martina Černohorského z Masarykovy univerzity, předsedy Učené společnosti ČR prof. Jiřího Bičáka nebo prof. Friedricha Stadlera z Vídeňské univerzity. Témata přednášek jsou věnována především mechanice, relativitě a kosmologii, filosofickým otázkám a významu díla Ernsta Macha pro rozvoj techniky. Po konferenci se účastníci přesunou do Chrlic, kde proběhne vzpomínkový akt u pamětní desky Ernsta Macha. Na nedělní dopoledne je pak naplánována exkurze za brněnskými památkami, jako je Mendelovo muzeum nebo Vila Tugendhat.

Ernst Mach patří k nejvlivnějším osobnostem vědy druhé poloviny 19. století. V průběhu svého života se stal profesorem vyšší matematiky, matematické fyziky a experimentální fyziky, nicméně se věnoval také biologii, lékařské fyzice, fyziologické fyzice, filosofii a pedagogice. Svým přínosem obohatil celou řadu vědeckých oborů a není divu, že na jeho počest uděluje Akademie věd ČR Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha špičkovým vědcům z oblasti fyzikálních věd.

Pořadatelem Brněnských dnů Ernsta Macha je Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity, společně s Akademií věd ČR, Učenou společností ČR, Jednotou českých matematiků a fyziků a městskou částí Brno-Chrlice, za podpory statutárního města Brna.

Kontakt a další informace

Webové stránky Brněnských dnů Ernsta Macha:
http://bdem2016.physics.muni.cz/

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně
Mail: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] O Ernstu Machovi na Wikipedii
[2] Ocenění pracovníci Astronomického ústavu AV ČR (Medaile Ernsta Macha)



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: Tisková zpráva, Ernst Mach, ÚTFA PřF Masarykovy unoverzity v Brně


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »