Profesor astrofyziky, Zdeněk Mikulášek z Masarykovy univerzity, vyvinul nový nástroj, který významně usnadňuje výzkum zákrytových dvojhvězd a hvězd, kolem nichž obíhají planety. Aplikace jeho metody vede mnohem snáze k přesným výsledkům, než předchozí, obvykle mnohem složitější a výpočetně náročnější astrofyzikální metody.
Astrofyzici z Masarykovy univerzity v Brně prozkoumali přes 170 000 fotometrickýchměření patnácti pozoruhodných hvězd, aby odpověděli na otázku, proč tyto hvězdy vykazují extrémní nedostatek železa a podobných kovů. Vědci potvrdili, že možnou příčinou je okolní mezihvězdný materiál, který je sám o sobě ochuzený o tyto těžké prvky a který postupně dopadá na povrch hvězdy. Tento proces potom způsobuje, že se i zkoumaná hvězda jeví chudá na zmíněné prvky.
Anna Juráňová, bakalářská studentka astrofyziky na Masarykově univerzitě, úspěšně absolvovala prestižní letní školu na Princetonu. Během svého pobytu studovala chaos v galaktické příčce a díky svým výsledkům i nadšení bude ve spolupráci s Princetonem i nadále pokračovat.
Předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil udělil na návrh senátorů Jiřího Duška a Ladislava Václavce stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu České republiky panu Jiřímu Grygarovi. Stalo se tak 28. září 2021.
Brněnský tým astrofyziků nalezl několik kandidátů pro extrémně vzácné dvojhvězdy, jejichž jednou složkou je proměnná pulzující hvězda typu RR Lyrae. Pokud je interpretace pozorování správná, výsledky týmu naznačují, že druhou složkou takovýchto systémů mohou být jak červení trpaslíci, tak také černé díry. Práce také ukázala, že oběžné doby těchto dvojhvězd mohou být mnohonásobně delší, než se původně předpokládalo. Studie, která podstatně rozšiřuje seznam těchto ojedinělých objektů, tak představuje velký úspěch.
Od 3. do 19. srpna na pozemku Hvězdárny v Úpici probíhá jubilejní šedesátý ročník letní školy astronomie pro mládež – Astronomická expedice v Úpici 2018. Při té příležitost se v sobotu 11. srpna na Hvězdárně v Úpici uskuteční setkání bývalých účastníků, při němž budou moci zavzpomínat na dřívější expedice a také se seznámit s tím, jak probíhá tato akce v současnosti. Setkání se zúčastní také čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar a její současný předseda profesor Petr Heinzel. Novináři jsou na akci srdečně zváni. Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 7. srpna 2018
Astronomové z Masarykovy univerzity využívají ke svému pozorování dalekohledy na celém světě. Během třítýdenní stáže na South African Astronomical Observatory (SAAO, Sutherland, Jižní Afrika) se věnovali výzkumu těsných dvojhvězd s velmi krátkou oběžnou dobou. Vývoj takových soustav je stále do jisté míry záhadou. K objasnění by měly přispět i nejnovější měření ze SAAO.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2017 Jindřicha Suchánka z TV Noe za jeho v letošním roce již desetiletý seriál pořadů popularizujících astronomii. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 20. října 2017 v 17:00 na 27. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny od 17:15 se bude konat beseda s laureátem na téma "Astronomie prostřednictvím televize".
Začátkem druhé poloviny září se studenti fyziky Přírodovědecké fakulty MU setkali na hvězdárně ve Vyškově, kde se v průběhu následujících pěti dnů intenzivně věnovali astronomii. Přestože se jednalo o nováčky v tomto oboru, zvládli tito začínající studenti nepřeberné množství úkolů, včetně pozorování slunečních erupcí, vyhledání planet Uran a Neptun či nalezení planety Venuše na denní obloze. Na programu nechyběly ani teoretické přednášky, které se střídaly s praktickým měřením. Během jasných nocí využili účastníci 50 cm dalekohled, kterým hvězdárna nově disponuje, a pozorovali ty nejzajímavější objekty, jaké podzimní obloha nabízí.
Čeští astronomové podrobně analyzovali 144 bolidů meteorického roje Taurid zachycených v roce 2015 Evropskou bolidovou sítí řízenou z observatoře v Ondřejově. Ukázalo se, že zvýšená aktivita Taurid v roce 2015 byla způsobena meteoroidy, které dohromady tvořily dobře definovanou strukturu ve Sluneční soustavě. Porovnání drah navíc ukázalo, že tato „nová větev Taurid“ obsahuje také přinejmenším dvě planetky o velikosti 200 – 300 metrů. Je velmi pravděpodobné, že je v ní přítomno i mnoho dosud neobjevených planetek o rozměrech desítek metrů nebo i větších. Nebezpečí srážky s planetkou tudíž výrazně narůstá každých několik let, když se Země s tímto proudem meziplanetárního materiálu potkává.
Astronomové z České astronomické společnosti loni na jaře a na podzim měřili jas noční oblohy na 10 místech nové CHKO Brdy. V rozsáhlém území nové CHKO totiž na rozdíl od našeho běžného vnitrozemí nejsou světelné zdroje. Z pohledu astronomů je to potenciálně zajímavá lokalita pro pozorování. Noční obloha bez rušivých světel je ale také přírodním bohatstvím, které láká k výpravám za nočními živočichy. Brdy jsou proto cenné zejména z hlediska vnímání noční krajiny a také z hlediska živé přírody, jejíž přirozené procesy tak nejsou nijak ovlivňovány působením umělého osvětlení.
NASA v rámci prestižního Astronomického snímku dne (APOD – Astronomy Picture Of the Day), který každý den ukazuje nejzajímavější astronomickou fotografii světa, publikovala v pátek 23. prosince 2016 snímek Petra Horálka „Kdysi dávno za zimního slunovratu“. Za celou dvacetiletou historii APODu je to jen popáté, kdy snímek dne NASA ukazuje nějaký vzácný pohled nad Českem, a zároveň již potřetí jde o snímek stejného autora, Petra Horálka.
Astronomický talent z Hané oslnil indický Bhubaneswar! Na 10. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové zlatou a bronzovou medaili. Mimořádným úspěchem je zlato, které vybojoval teprve šestnáctiletý student druhého ročníku gymnázia.
Na konci října byla v hotelu nacházejícím se v Amálině údolí nedaleko Kašperských Hor na Šumavě zaznamenána vysoká koncentrace astronomů na jeden metr čtverečný. Důvod byl velmi prostý: v roce 1965 se poprvé v Plzni sešli odborníci na astronomické vzdělávání a teď si dali další, v pořadí už jedenácté „dostaveníčko“ na konferenci, na které se hovořilo nejen o astronomickém vzdělávání, ale i o tom, jak nejlépe popularizovat astronomii. To uvedl svojí přednáškou Dr. Jiří Grygar. Usnesení konference (níže) je zároveň doporučením orgánům zodpovědným za vzdělávání v České republice.
Čestný předseda České astronomické společnosti, astrofyzik a pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR Dr. Jiří Grygar obdržel 20. října 2016 čestné občanství města Litomyšl, a to za vynikající celoživotní vědeckou práci, občanské postoje a mimořádný vztah k městu Litomyšl.
Na tomto novém snímku, který zachycuje mlhovinu M78, osvětlují mladé modrobílé hvězdy své okolí, zatímco ty sotva zrozené jen vykukují z rudě zářících zárodečných kokonů kosmického prachu. Pro náš zrak by většina těchto hvězd byla schována za neproniknutelnými oponami prachu. Ale dalekohled ESO/VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) je schopen zaznamenat jejich infračervené záření, které prachovým závojem prochází. Teleskop VISTA je tak pro astronomy nástrojem, který umožňuje proniknout hluboko do srdce mlhoviny.
Měsíce příprav a nakonec jen 3 minuty a 20 vteřin – právě tolik času měla letos výprava za zatměním Slunce na to, aby pro další zpracování pořídila dostatek snímků naší nejbližší hvězdy. Počasí v rovníkové Indonésii ale odborníkům z Ústavu matematiky příliš nepřálo, nakonec se vyjasnilo jenom na 40 vteřin. I tak se ale zástupcům Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně podařilo získat potřebná data pro zobrazení sluneční koróny tak, jak ji dokáže vidět lidské oko.
Ve dnech 16. až 18. března 2016 proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě první ze čtyř ústředních kol 13. ročníku Astronomické olympiády. Dvě desítky soutěžících se kvalifikovaly z více než čtyř set řešitelů z celé České republiky. Ve finále zvítězil Lukáš Supik z Gymnázia v Třinci. Osm nejlepších účastníků se dále utká o pět míst v reprezentaci na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice.
Vladimír Domček, magisterský student astrofyziky na Masarykově univerzitě, úspěšně absolvoval půlroční pobyt v ESACu, jedné ze složek Evropské vesmírné agentury v Madridu. Během svého pobytu se mu podařilo objevit v nově naměřených rentgenových datech družice XMM-Newton několik mezihvězdných oblaků, pohybujících se v blízkosti aktivního jádra galaxie NGC 985. Jeho objev společně s pozitivní zkušeností ze zahraničí jej motivují nejen k doktorskému studiu, ale také k podpoře svých spolužáků v absolvování podobných evropských projektů.
V Praze se již poosmé, od 8. do 10. prosince 2015, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2015. Těžištěm setkání bude plánovaná mise Evropské kosmické agentury - rentgenová družice Athena, na které spolupracují čeští vědci. Diskutovat se bude i o dalších plánovaných družicích Evropské kosmické agentury SMILE, THESEUS, XIPE, LOFT a dalších. Představí se i projekty USA, Japonska a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
