NASA v rámci prestižního Astronomického snímku dne (APOD – Astronomy Picture Of the Day), který každý den ukazuje nejzajímavější astronomickou fotografii světa, publikovala ve středu 1. července 2015 snímek Petra Horálka „Venuše, Jupiter a noční svítící mraky“. Za celou dvacetiletou historii APODu je to jen potřetí, kdy snímek dne NASA ukazuje nějaký vzácný pohled nad Českem.
Ve středu 1. dubna 2015 proběhne přednáška pro veřejnost pořádaná Hvězdárnou a planetáriem Plzeň. Astronomicko-cestopisné vyprávění nás přesune na jižní polokouli. O cestě na Cookovy ostrovy a lovu krás jižního nebe přijede přednášet astronom, cestovatel a fotograf Petr Horálek. Přednáška proběhne ve Velkém klubu v suterénu plzeňské radnice.
Radioteleskopy ALMAAutor: ESONa mezinárodní konferenci CESRA2013, pořádané Astronomickým ústavem AV ČR, se ve dnech 24. - 29. června v Praze sejde na 120 radioastronomů z Evropy, USA, Japonska, Číny, Ruska, Brazílie a dalších zemí. Budou diskutovat aktuální otázky sluneční astrofyziky a radiové astronomie zejména v perspektivě právě dokončovaných obřích radioastronomických přístrojů ALMA a LOFAR. Tisková zpráva Astronomického ústav AV ČR ze dne 21. 6. 2013
Předseda ČAS Jan Vondrák.Autor: Wiki (uživatel Packa). V neděli 24. března 2013 skončil na Hvězdárně a planetáriu Brno dvoudenní 19. sjezd České astronomické společnosti. Předsedou na další čtyřleté období byl zvolen vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR Ing. Jan Vondrák, DrSc., který byl předsedou i v uplynulém volebním období. Čestným předsedou České astronomické společnosti je RNDr. Jiří Grygar, CSc. Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 25. března 2013.
Finalisté 17. mezinárodní astronomické olympiády v Koreji.Autor: ČAS.Český tým přivezl ze XVII. Mezinárodní astronomické olympiády v Gwangju (Jižní Korea, 16. – 24. října) 5 medailí – jednu stříbrnou a čtyři bronzové. Rok 2012 je tak dosud „nejúrodnějším“ na medaile pro mladé české astronomy a astrofyziky. Tisková zpráva České astronomické společnosti z 30. října 2012.
Jan Kolář.Autor: CSO.Česká kosmonautika sklidila další mimořádný úspěch. Ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář se stal viceprezidentem Mezinárodní astronautické federace (IAF). Během svého dvouletého funkčního období se zaměří na problematiku menších zemí, které mají zájem se aktivně zapojit do kosmického výzkumu, vývoje kosmických technologií anebo aktivně využívat společenských a ekonomických přínosů kosmonautiky a zároveň se bude přímo podílet na vedení této organizace. Tisková zpráva České kosmické kanceláře z 15. října 2012.
Logo Noci vědcůEvropská noc vědců je u nás v České republice pořádána od roku 2005 a stala se tak součástí přicházejícího astronomického podzimu. Česká astronomická společnost se na programu Evropské noci vědců podílí od počátku. A od počátku je astronomický program na mnoha místech České republiky a neomezuje se pouze na velká města. Tisková zpráva České astronomické společnosti.
ČAM 2012.08: Bolid z Perseid (Petr Horálek) Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2012 obdržel snímek "Bolid z Perseid", jehož autorem je Petr Horálek. Srpnové letní noci jsou již tradičně doménou rozverného mládí. Teplé večery lákají k romantickým procházkám, trochu dále od plápolavého světla ohně či tlumeného osvětlení zahradní restaurace. Zde, pod oblohou posetou tisícem hvězd, si zamilované dvojice slibují věrnost "až za hrob" a plánují tu nejkrásnější budoucnost. A pokud jim tato přání potvrdí třeba i jen koutkem oka zahlédnutá "padající hvězda" ...
Viktor Hess. Zdroj: Wiki.Přesně před sto lety, 7. srpna 1912 v 6 hodin a 12 minut odstartoval z Ústí nad Labem rakouský fyzik Viktor Franz Hess (1883-1964) ke svému epochálnímu balónovému letu, při kterém objevil kosmické záření - proud vysoce energetických částic z vesmíru, které neustále ze všech směrů bombardují Zemi. Tisková zpráva České astronomické společnosti ze 7. 8. 2012.
Perkův dalekohledDalekohled Astronomického ústavu AV ČR o průměru hlavního zrcadla 2 metry, který je největším dalekohledem v České republice, bude 6. srpna 2012 na observatoři v Ondřejově slavnostně pojmenován po českém astronomovi doc. Luboši Perkovi. Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. ze dne 6. 8. 2012. Doplnění: Fotogalerie ze slavnostního setkání
Obecně prospěšná organizace Acta non verba (ANV) oslovila dopravní policii a Astronomický ústav Akademie věd, aby jí pomohly identifikovat nejnebezpečnější a nejvíce obtěžující billboardy. Vznikl tak návod pro inzerenty, čemu se vyhnout při zadávání tohoto druhu reklamy. Tisková zpráva ACTA NON VERBA, o.p.s. a České astronomické společnosti ze 4. 7. 2012.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
