Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zlatý úspěch mladých astronomů pokračuje v Kazachstánu!

Zlatý úspěch mladých astronomů pokračuje v Kazachstánu!

Česká výprava po vyhlášení výsledků XVI. IAO. Zleva: RNDr. Tomáš Prosecký, Martin Raszyk (bronz), Ondřej Theiner, Viktor Němeček (zlato), Vojtěch Daniš, Denis Lisztwan a Ing. Jan Kožuško.
Česká výprava po vyhlášení výsledků XVI. IAO. Zleva: RNDr. Tomáš Prosecký, Martin Raszyk (bronz), Ondřej Theiner, Viktor Němeček (zlato), Vojtěch Daniš, Denis Lisztwan a Ing. Jan Kožuško.
Po absolutním vítězství Stanislava Fořta z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře na 5. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (soutěž pro starší studenty, více na /article/4823), přiváží zlato i výprava z XVI. Mezinárodní astronomické olympiády (soutěž pro mladší studenty) v kazašské Almaty. Českou republiku reprezentovalo v roce 2011 na mezinárodních soutěžích v astronomii a astrofyzice celkem 10 studentů. Čtyři získali medaile – dvě zlaté, jednu stříbrnou a jednu bronzovou.

Tisková zpráva České astronomické společnosti ze 30. září 2011

Česká astronomická společnost ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vysílá delegace na mezinárodní soutěže navazující na Astronomickou olympiádu od roku 2007. Výsledky českého týmu se každým rokem zlepšují. Z první soutěže jsme přivezli jednu stříbrnou medaili, roku 2008 dvě bronzové, v roce 2009 dvě stříbrné a tři bronzové a v roce 2010 jednu zlatou (vloni bylo možné z finančních důvodů vyslat pouze jednoho studenta).

5. Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice se konala od 25. 8. do 4. 9. 2011 v polských Katowicích a Českou republiku reprezentovali:
Stanislav Fořt (Gymnázium Pierra de Coubertina, Tábor) - absolutní vítěz, zlatá medaile
Jakub Vošmera (Gymnázium Matyáše Lercha, Brno) - stříbrná medaile
Filip Murár (Gymnázium Třebíč) - čestné uznání úspěšného řešitele
Eva Miklušová (Gymnázium Jakuba Škody, Přerov)
Lukáš Timko (Gymnázium Pierra de Coubertina, Tábor)
Delegaci doprovázeli RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. z Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě a Ing. Jan Kožuško z České astronomické společnosti.

XVI. Mezinárodní astronomická olympiáda se konala od 22. 9. do 30. 9. 2011 v Almaty v Kazachstánu. Za Českou republiku soutěžili:
Viktor Němeček (Gymnázium Jihlava) – zlatá medaile v kategorii juniorů
Martin Raszyk (Gymnázium Karviná-Nové Město) – bronzová medaile v kategorii seniorů
Vojtěch Daniš (Gymnázium Olomouc-Hejčín) – čestné uznání
Denis Lisztwan (Gymnázium Český Těšín) – čestné uznání
Ondřej Theiner (Gymnázium Jírovcova - České Budějovice) – čestné uznání
Delegaci vedli RNDr. Tomáš Prosecký (Štefánikova hvězdárna Praha, Gymnázium Český Brod) – člen mezinárodní jury – a Ing. Jan Kožuško (Česká astronomická společnost, Štefánikova hvězdárna Praha) – pedagogický vedoucí.

Příští, XVII. ročník IAO se bude konat v jihokorejském Gwangju a 6. ročník IOAA v brazilském Rio de Janeiro. Na obě soutěže plánujeme vyslat český tým, aby své síly na mezinárodním poli mohli v roce 2012 poměřit další čeští nadaní žáci a studenti.

Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Johanna Palisy (VŠB Ostrava) za podpory MŠMT a dalších subjektů. Ve školním roce 2011/2012 probíhá již 9. ročník a do školního kola se stále mohou zapojit žáci druhého stupně základních škol a studenti všech ročníků středních škol. Úspěšní řešitelé postupují do krajského kola a nejlepší se utkají na jaře 2012 v celostátním finále. Více informací naleznete na http://olympiada.astro.cz.

Český tým se domů vrátí v pátek 30.09.2011 v 17:25 na pražské ruzyňské letiště.

Pro novináře máme na vyžádání k dispozici kvalitní obrazový materiál (fotografie a videozáznam).

Kontakt a informace (např. pro rozhovory):

Web Astronomické olympiády: http://olympiada.astro.cz
Výbor Astronomické olympiády: olympiada@astro.cz
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Odbor pro mládež: Jaroslav.Froulik@msmt.cz (Ing. Jaroslav Froulík)
Tiskový tajemník České astronomické společnosti: Pavel Suchan - suchan@astro.cz, + 420 737 322 185
Předseda výboru Astronomické olympiády: Ing. Jan Kožuško, konigusko@gmail.com, +420 776 200 522

 

Více o 5. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (5. IOAA) najdete na www.ioaa2011.pl
Více o XVI. Mezinárodní astronomické olympiádě (XVI. IAO) najdete na http://iao2011.org

Reportáž z XVI. Mezinárodní astronomické olympiády připravíme od 3.10.2011 na http://olympiada.astro.cz.

Ke stažení:
Tisková zpráva v DOC




O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »