Sluneční soustava

22.04.2001 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Záblesky na Jupiteru

Krátký, ale intenzivní světelný záblesk o velikosti naší Země zachytil v blízkosti severního pólu Jupitera Hubbleův kosmický dalekohled (HST). Dalekohled byl používán pro studium auroálních oblouků této planety, když se v blízkosti středu severního oblouku objevil tento záblesk. Záblesk byl pětkrát jasnější než studovaná polární záře a trval pět minut, přičemž jeho maximum mělo trvání asi minutu. Energii vyzářenou tímto jevem srovnávají vědci s energií uvolněnou při výbuchu atomové bomby. Dodatečná pozorování provedená pomocí HST ukázala řadu dalších, i když slabších záblesků, tudíž se zdá, že tyto jevy nejsou vůbec neobvyklé. Dosud nebyly zachyceny, protože HST je jediný dalekohled, jehož citlivost to umožňuje. Vysvětlení bude zřejmě ve vzájemné interakci silného magnetického poli Jupitera a částic slunečního větru, společně s ionty vyvrženými z vulkanického měsíce Io. Vědci doufají, že ji k vysvětlení pomohou i nová data pořízená sondami Cassini a Galileo, která jsou teprve zpracovávána.
Zdroj: www.space.com z 11. 4. 2001
PK

11.04.2001 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Nejsou důkazy pro pobřeží dávného oceánu na Marsu

Dvojice mladých astronomů došla na základě důkladné analýzy měření přístroje MOLA na sondě Mars Global Surveyor k závěru, že terénní znaky na severní polokouli Marsu, dosud považované za pobřeží dávného oceánu, jsou ve skutečnosti tektonického původu. Přístroj MOLA je laserový výškoměr, který umožnil zhotovení topografické mapy planety s přesností 1 metr ve vertikálním směru. Studenti astronomie se speciálně zabývali dvěma terénními útvary, které se vyskytují na severní ploché polokouli Marsu, v blízkosti Utopia Basin a nedaleko sopky Alba Patera. Detaily hřebenů v blízkosti Utopia Basin ukazují, že tyto útvary nevypadají jako by vznikly při procesech formování pobřeží oceánu. Autoři došli k závěru, že hřebeny jsou historickým záznamem obrovských tektonických tlaků, které stlačily kůru Marsu až k vytvoření 16 km vysokých sopek.
Zdroj: University of Arizona press release ze 4. dubna 2001
PK

30.03.2001 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Společná pozorování vulkánů na Io

Na přelomu loňského a letošního roku se kosmické sondy Cassini a Galileo věnovaly společným pozorování Jupitera a jeho okolního prostředí. Jedním z cílů byl i vulkanický měsíc Io, na kterém byly zaznamenány dva obří vulkány vyvrhující materiál do výšek kolem 400 km nad povrchem. Kromě známého a dlouhotrvajícího vulkánu Pele byl objeven nový vulkán Tvashtar Catena, který se nachází v blízkosti severního pólu Io. Tento objev je velmi překvapivý, protože dosud byly všechny aktivní vulkány pozorovány v blízkosti rovníku a žádný z nich navíc nedosahoval rozměrů sopky Pele. V dalším prodloužení výpravy Galileo se počítá s průletem ve výšce 200 km právě nad tímto novým vulkánem v srpnu 2001. Otázkou je, zda bude vulkán v té době ještě aktivní. Vyvržený materiál je v těchto výškách velmi řídký, proto se nepředpokládá žádné nebezpečí pro přelétávající sondu. Snímky sondy Cassini byly pořízeny ze vzdálenosti 10 miliónů km v UV oboru spektra a jsou vhodné pro detekci vyvrženého materiálu, zatímco Galileo byl v té době 10x blíže a pořídil snímky s vysokým rozlišením v optickém oboru.
Zdroj: JPL Image release z 23. 3. 2001
PK

15.03.2001 00:00 Dalibor Hanžl Sluneční soustava

Snímky sondy Galileo ukazují rozbředlý povrch měsíce Ganymedes

Digitální snímky Jupiterova největšího měsíce ukazují jasnou plochu na povrchu, kterou vědci komentovali na konci února 2001, že je způsobena pravděpodobně erupcí vedového vulkanického materiálu.Použitím stereo obrázků z Galilea a mise Voyager vědci z Washington University v St Louis, Missouri a výzkumníci z Kalifornie a Texasu identifikovali změny na povrchu měsíce Ganymedes, největším měsíci ve sluneční soustavě."Domníváme se, že vidíme jasný důkaz výbuchu vody na povrchu měsíce Ganymedes," řekl William McKinnon, profesor na Washington University."Materiál je pravděpodobně tekutý, něco podobného, jako pozemská láva, ale jiného složení než na Zemi," dodává profesor. Pochopení vytváření oblastí na povrchu měsíce Ganymedes umožní porozumět i vývoji tohoto Jupiterova měsíce.Stereo snímky ukazují jasný terén, o kterém McKinnon a jeho kolegové si myslí, že je důkazem přítomnosti vody nebo rozbředlého sněhu, který se objevil před miliardou let. "Tento materiál můžeme vidět v protipólu s materiálem okolním, který není tak světlý a může tedy být teplým ledem. Tyto rysy jasně podporují myšlenku, že tento povrch byl vytvořen vulkanickou činností," dodává McKinnon.
Zdroj: CNN z 28.2.2001
DH

10.03.2001 00:00 Dalibor Hanžl Sluneční soustava

Největší katastrofa: Srážka asteroidu nebo komety se Zemí ještě před vyhynutím dinosaurů

Nová zjištění ukazují na to, že ke katastrofě, kdy bylo zničeno 90% všeho života na Zemi srážkou s asteroidem nebo kometou, došlo před 250 milióny roky, tedy dávno před vyhynutím dinosaurů. Přes 90% všech mořských druhů a 70% pozemských tvorů patřících k obratlovcům zahynulo následkem srážky Země s kosmickým tělesem, podle NASA týmu, který vede Dr. Luann Beckerová z University of Washington, Seattle.Přímá srážka nebyla odpovědna za vyhynutí života, spíše spoušť, která vznikla po srážce. Zvýšení vulkanické činnosti, změny v atmosféře, v moři a v celkovém klimatu. Vedlo to k tomu, že jednotlivé druhy živočichů a rostlin podléhalo této katastrofě postupně. "Jestliže se daný druh nemůže přizpůsobit vzniklé situaci, zahyne," řekla Beckerová. "Zničit více než 90% organismů, to je již mohutný útok."Vědci neznají místo úderu před 250 milióny let, kdy na Zemi byla jediná pevnina zvaná Pangea. Nicméně kosmické těleso zanechalo na Zemi svoji "vizitku". Jedná se o složité uhlíkové molekuly tzv. "fullereny" s ušlechtilým heliem a argonem ve vnitřní struktuře. Fullereny, které obsahují alespoň 60 atomů uhlíku mají strukturu podobnou fotbalovému míči nebo geodetické klemby, která se nazývá Buckminster Fuller, podle vynálezce geodetické klenby.Výzkumníci zjistili, že jednotlivé složité molekuly jsou mimozemského původu, protože ušlechtilé plyny uvnitř mají neobvyklý poměr izotopů atomů, které mají stejné protonové číslo, ale jiné neutronové číslo. Pozemské helium má číslo 4, zatímco mimozemské helium má většinou číslo 3. Extrémní teploty a tlaky, kdy do struktury molekuly uhlíku je vtlačen plyn, jsou možné pouze v mimozemských podmínkách.Tyto plyny "obtížené" fullereny se vytvořily vně sluneční soustavy a jejich koncentrace v sedimentární vrstvě na hranici Permu a Triasu znamená, že na Zemi byly dodány kometou nebo asteroidem. Odborníci odhadují, že průměr komety nebo asteroidu se pohyboval v rozmezí od 6 do 12 kilometrů. Možná, že měl stejnou velikost jako to těleso, které způsobilo vyhynutí dinosaurů před 65 milióny let. Vrstva, která obsahuje fullerény s heliem a argonem odpovídající období na hranici Permu a Triasu byla odhalena v Japonsku, Číně a Maďarsku. V Maďarsku potvrzení této vrstvy nebylo tak silné jako v Číně a Japonsku, kde se nález dá považovat za evidentní důkaz dané události.Získat důkazy o existenci této vrstvy není jednoduché, neboť nalézt na Zemi skály 250 miliónů let staré, které neprošly změnami v průběhu dlouhého období po dnešek, není snadné. "Výzkum trval více než dva roky, než se hmatatelné důkazy pro potvrzení teorie pádu kosmického tělesa před 250mil. roky podařilo nalézt," dodává Beckerová.
Zdroj: NASA 01-23 z 22.2.2001
DH

06.03.2001 00:00 Dalibor Hanžl Sluneční soustava

Sonda Galileo sleduje změny proudů horké lávy na Io

Kosmická sonda NASA, během průletu kolem Io, měsíce planety Jupiter získala neuvěřitelné pohledy na nejžhavější vulkány a současně pohledy na jedny z nejvyšších hor v naší sluneční soustavě.Snímky získané z výšky 200 km nad povrchem nám dávají nové pohledy na mohutné síly, které ohřívají, taví a deformují povrch měsíce, komentovali nová data vědci NASA tento týden.Sonda Galileo krouží kolem planety Jupiter a jeho měsíců již pět let a přežívá více než trojnásobnou dávku smrtelné radiace než na kterou byla navržena.NASA prohlásila, že pozorování sondy ukazují cizí svět tak mohutně vulkanicky aktivní, že se zdá, jakoby celý povrch tělesa byla láva v různém stádiu chladnutí.Jedno z lávových polí na Io vyvrhuje každou sekundou více než 100 tun nesmírně horké sírové lávy. Proti tomuto kosmickému vulkánu jsou pozemské sopky na Hawaii pouhý trpaslíci.Nejvyšší vrcholy na Io jsou vysoké 17 km, což je téměř dvakrát více než Mt. Everest. Ještě vyšší je jen Only Olympus Mons na Marsu.Vědci jsou fascinováni výškou hor na Io, na níž není vulkanická aktivita. Vezmeme-li v úvahu jak je povrch měsíce Io žhavý (1538 °C), můžeme očekávat že povrch tohoto tělesa je tekutý nebo měkký s několika topologickými vrstvami.Planetární vědec William McKinnon se domnívá, že krusta Io je chladná a s pribývající hloubkou pod povrchem se Io ohřívá, přičemž je silně rozlámán a narušen formujícími se horami."Žhavý materiál se snaží vystoupit na povrch Io z podpovrchových částí, ale jak se kupí na sebe nové a nové vrstvy lávy krusta sedá," říká McKinnon v prohlášení. Je to jakoby žhavá hornina chtěla vystoupit nahoru po eskalátoru pohybujícím se opačným směrem."Vědec z Washingtonské University v St. Louis, Missouri, McKinnon se svými kolegy zprávu o hmotě publikoval v únorovém vydání časopisu Geology.Vědci se domnívají, že data z Galilea mohou poskytnout nový pohled na podmínky, panující na naší planetě v dávné minulosti, kdy i naše Země byla žhavější a mnohem geologicky aktivnější.Nové snímky sonda Galileo pořídila během průletů nad měsícem koncem roku 1999 a počátkem roku 2000 (další informace o projektu Galileo tež na http://astro.sci.muni.cz). Od 25. 5. začne Galileo zkoumat Jupiterův měsíc Callisto. Mise Galileo je řízena NASA, Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně, Californie.(Zdroj: informace JPL z 26. 2. 2001)
DH

25.02.2001 00:00 Dalibor Hanžl Sluneční soustava

Planetka (87) Sylvia má vlastní satelit

M. E. Brown a J. L. Margot, California Institute of Technology, oznámili objev satelitu asteroidu (87) Sylvia. Vzdálenost mezi primárním a sekundárním tělesem v projekci byla 0".59 (1200 km) v p.a. 97°. Satelit byl objeven na snímcích v H-oboru pořízených 18.5 UT února pomocí systému adaptivní optiky na 10-m W. M. Keck II teleskopu na Mauna Kea. Na snímcích pořízených během hodiny byl znatelný relativní pohyb nového tělesa vůči asteroidu. Astronomové odhadují, že poměr průměrů dvojice těles je asi 1:20. Potvrzující pozorování získali na Keck II teleskopu I. de Pater a H. Roe 19.4, 20.4 a 22.4 UT února. Data naznačují orbitální periodu satelitu asi 4 dny.
Zdroj: IAUC 7588
DH

30.01.2001 00:00 redakce II Sluneční soustava

Magnetosféra Země

Americká družice IMAGE získala první globální snímky zemského magnetického pole, které obsahují i informace o předpokládaném, ale dosud nepozorovaném "ohonu" elektricky nabitého plynu. Magnetosféra, oblast zemského magnetického pole, řídí chování elektricky nabitých částic v blízkosti Země a chrání naši planetu před slunečním větrem. Před vypuštěním družice IMAGE bylo složité získat celkový pohled na tuto rozsáhlou oblast, protože magnetosféra zasahue až do vzdálenosti Měsíce na noční straně Země. Už před 30 lety byla předpovězena existence ohonu podobné struktury plazmatu, která se táhne směrem ke Slunci, ale předchozí sondy nebyly schopny jej detekovat. Předpokládá se, že se jedná o zpětný tok plazmatu, ke kterému dochází když sluneční vítr zasáhne magnetosféru a pokřiví její tvar. Kromě toho objevila družice i některé další, dosud zcela neznámé znaky v magnetosféře, jako třeba prázdná místa bez plazmatu.
Zdroj: NASA Press release 01-08 ze dne 25. ledna.

29.01.2001 00:00 redakce II Sluneční soustava

Tisíce meteoritů z Antarktidy

Světové sbírky meteoritů byly opět rozšířeny japonskou expedicí do Antarktidy, která jich zde během tří týdnů hledání nalezla 3 554 kusů. Šest členů týmu hledalo meteority v období mezi 19. prosincem a 10. lednem v blízkosti pohoří Jamato, které je vzdáleno 300 km od japonské stanice na pokraji Antarktidy. Vědci doufají, že v tomto velkém množství nejrůznějších meteoritů budou identifikovány některé vzácné případy, které budou užitečné při hledání odpovědí na otázky vzniku sluneční soustavy či přítomnosti života na jiných planetách. Dosud japonské expedice na tento ledový kontinent nalezly kolem 13 000 meteoritů, což je asi polovina všech, které zde byly kdy nalezeny.
Zdroj: Space.Com ze dne 23. ledna.

18.01.2001 00:00 redakce II Sluneční soustava

Kanály na Marsu mohl vytvořit led

Podle práce, kterou publikovala Baerbel K. Lucchitta, mají kanály v jedné oblasti Marsu řadu stejných charakteristik jako ty, které byly vytvořeny ledovými proudy tekoucími pod povrchem Antarktidy a ústící do volného oceánu. Obecně se dosud předpokládalo, že tyto kanály byly vytvořeny tekoucí vodou. Kanály v Kasei Vallis a Ares Vallis jsou tvarově podobné s antarktickými, zvláště tam, kde obtékají kamenou či ledovcovou překážku v jejich cestě. Typickým příkladem je ledový proud Rutford v Antarktidě. Na některých místech Marsu je zřejmé, že kanály byly vytvořeny při proudění "nahoru", což je podle autorky nemožné vysvětlit tekoucí vodou ale tekoucím ledem ano. Ačkoliv byly studovány kanály ve zmíněných oblastech, není důvod proč by podobným způsobem nevznikly i kanály jinde na Marsu. Rovněž rozměry kanálů mohou být důkazem pro ledový původ, protože některé z nich by vyžadovaly veletoky až 10 000 krát mohutnější než největší pozemské řeky.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 18. ledna.

08.01.2001 00:00 redakce II Sluneční soustava

Deset nových měsíců Jupitera

Hned deset nových měsíců Jupitera objevil tým astronomů pracujících s širokoúhlou kamerou na 2,2m dalekohledu observatoře Mauna Kea na Havajských ostrovech. Měsíce s provizorním označením S/2000 J2 - J11 byly objeveny na přelomu listopadu a prosince. Všechny měsíce jsou velmi malé, podle jasnosti a odhadu albeda se předpokládá, že nejsou větší než 5 km v průměru. Devět z nich se pohybuje na retrográdních drahách s průměrnou vzdáleností mezi 21 a 24 milióny km od Jupitera, desátý má dráhu prográdní se střední vzdáleností 13 miliónů km. Všechny dráhy jsou eliptické se sklonem mezi 15 a 30 stupni. K zpřesnění drah jsou nutná ještě další pozorování. Celkem bylo v loňském roce objeveno 12 měsíců Jupitera, jeden z nich byl později identifikován jako ztracený objev z roku 1975. Současný počet měsíců planet Sluneční soustavy je následující - Saturn 30 ks, Jupiter 28 ks a Uran 21 ks.
Zdroj: Spaceflight Now z 8. ledna.

18.12.2000 00:00 redakce II Sluneční soustava

Podpovrchový oceán i na Ganymedu

Ganymed, největší měsíc ve Sluneční soustavě, byl přidán na seznam objektů, pro které existují důkazy o existenci podpovrchového oceánu tekuté vody. Silná vrstva slané vody je nejlepším vysvětlením pro data zaznamenaná magnetometrem na palubě sondy Galileo. Navíc infračervená spektroskopie odhalila slané minerály na povrchu, které byly zřejmě kdysi vystaveny působení slané vody. A do třetice snímky z Galilea ukazují místa, kde mohla voda či rozbředlý led vytéci na povrchu. Jedná se o zlomy v kůře podobné těm, které se vyskytují na Europě, horkém kandidátovi na podpovrchový oceán. Oceán o tloušťce několika kilometrů by se na Ganymedu měl nacházet v hloubce kolem 200 km v případě, že by jeho slanost byla srovnatelná s oceány na Zemi. Každopádně nově zveřejněná data naznačují, že minulost Ganymeda byla mnohem bouřlivější než se dosud předpokládalo.
Zdroj: JPL press release ze 16. prosince.

14.12.2000 00:00 redakce II Sluneční soustava

Nové důkazy pro primitivní život na Marsu

Nové, závažné důkazy pro existenci primitivního života na dávném Marsu přinesla další studie materiálu pocházejícího ze slavného meteoritu ALH84001. Vědci objevili v tomto meteoritu drobné krystaly magnetitu (Fe₃O₄), který je shodný s krystaly produkovanými vodními baktériemi na Zemi. Samotný magnetit vzniká na Zemi neorganickou cestou, ale jeho krystaly vyráběné a používané baktériemi jsou odlišné. Působí jako perfektní magnet, takový, jaký se nepovedlo v laboratoři nikdy vyrobit. A nenašel se ani důkaz, že by takový krystal mohl vzniknout neorganicky. Nalezené krystaly jsou uschovány v uhličitanech, u kterých už bylo dokázáno, že vznikly na Marsu. Tudíž zde musely vzniknout i tyto krystaly. Meteorit ALH84001 vznikl na Marsu před 4,5 miliardami let a než byl nalezen v Antarktidě, ležel zde více než 13 000 let.
Zdroj: Johnson space center press release ze 13. prosince.

05.12.2000 00:00 redakce II Sluneční soustava

Stopy po dávné vodě na Marsu

Na speciální tiskové konferenci oznámili vědci pracující se sondou Mars Global Surveyor zatím nejprůkaznější důkazy o výskytu vody na povrchu Marsu v jeho dávné historii. Na snímcích s vysokým rozlišením objevili vrstvy usazených hornin v kráterech a jiných sníženinách, které mohly vzniknout na dnech jezer a mělkých moří. Nové snímky ukazují, že pradávný Mars byl mnohem dynamičtějším místem než se doposud předpokládalo. Oblasti s vrstvami usazenin jsou rozloženy po celém Marsu, například ve Western Arabia Terra, Terra Meridiani, Hellas Basin či Valles Marineris. Na naší planetě podobné usazené horniny zanechávají zprávy o historii Země a často také fosilní záznamy o životě. Vědci srovnávají nálezy na Marsu s místy na americkém jihozápadě jako například Grand Canyon či poušť v Arizoně.
Zdroj: JPL Press release ze 4. prosince.

27.11.2000 00:00 redakce II Sluneční soustava

Baktérie pocházející z vesmíru?

Mezinárodní vědecký tým objevil v atmosféře baktérie, které mohou pocházet z vesmíru. Živé mikroorganismy byly posbírány ve výškách nad 16 km vědeckým balónem. Nejsou podobné žádným jiným známým mikroorganismům nalezeným na Zemi. Vědci jsou ale nadále opatrní s tvrzením, že dané baktérie byly skutečně přineseny do atmosféry částmi komet. Experiment byl proveden za přísných podmínek, aby se vyloučila možnost kontaminace balónu či zařízení pozemskými mikroorganismy. Není ale vyloučeno, že se baktérie do této výšky přeci jenom nedostaly z povrchu. Autoři experimentu argumentují tím, že mají důkazy o existenci mikroorganismů i v mnohem větších výškách, třeba až 80 km nad povrchem.
Zdroj: www.cnn.com z 24. listopadu.

04.10.2000 00:00 redakce II Sluneční soustava

Planetka 2000 DP107 je dvojitá

Planetka s označením 2000 DP107, která prolétla v těsné blízkosti Země 19. září, byla studována pomocí radaru na observatoři Arecibo na frekvenci 2380 MHz, což odpovídá vlnové délce 12,6 cm. Pozorování provedená ve dnech 30. září a 3. října ukázala, že se jedná o binární systém. Odhadované průměry složek jsou 800 a 300 metrů. Předběžná analýza dat naznačuje, že orbitální perioda oběhu složek kolem společného těžiště je 1,77 dne s velkou poloosou 2,6 km s nejistotou 10%. Tato čísla dále vedou k hustotě planetky 1600 kg/m³.
Zdroj: IAU Circular No. 7503 ze 3. října.

22.09.2000 00:00 redakce II Sluneční soustava

Eros je starý, původní

Čtyři články uveřejněné v nejnovějším čísle časopisu Science shrnují nejdůležitější objevy učiněné na základě dat, která pořídila v blízkosti planetky Eros sonda NEAR-Shoemaker. Potvrzuje se, že asteroid je primitivním vzorkem hmoty z doby počátků Sluneční soustavy s homogenní vnitřní strukturou, u kterého nedošlo k diferenciaci materiálu na kůru, plášť a jádro. Povrch je v některých částech těžce kráterován, zatímco jinde je poměrně hladký. Největší kráter má průměr 5,5 kilometru. Četné je zastoupení tzv. eject, tedy hmoty vyvržené při dopadech meteoritů. Tato ejecta mají rozměry až do 100 metrů. Asteroid je kompaktním tělesem, ne slepencem menších komponent, jak je běžné u řady jiných planetek. Hmotnost Erosu činí 6.687 x 10¹⁵ kg, jeho hustota 2700 kg/m³ je srovnatelná s hustotou zemské kůry. Rotace planetky je stabilní a úniková rychlost na jejím povrchu je v rozsahu 3.1 až 17.2 m/s.
Zdroj: John Hopkins University APL Press release z 21. září.

18.09.2000 00:00 redakce II Sluneční soustava

Kráter na Kentaurovi

Pozorování planetky 8405 Asbolus pomocí HST naznačují, že se na povrchu tohoto tělesa nachází čerstvý kráter mladší než deset miliónů let. Planetka Asbolus o průměru 80 km patří do skupiny Kentaurů, malých těles podobných kometárním jádrům a nacházejících se mezi drahami Jupitera a Neptuna. Během pozorování provedeného kamerou NICMOS se ukázalo, že zatímco spektrum jedné části povrchu planetky je hladké jen s několika málo absorpčními čarami, spektrum jiné části povrchu je velmi komplikované, obsahující řadu absorpčních čar. Povrchy objektů vnějších částí Sluneční soustavy jsou v důsledku vnějších vlivů ztmavlé a zčervenalé, zatímco vnitřní, okolním vlivům nevystavený led je světlý. Zdá se tedy, že v astronomicky nedávné minulosti došlo k impaktu nějakého tělesa na povrchu planetky Asbolus a k vyvržení tohoto světlého ledu na její povrch.
Zdroj: STScI Press release 00-31 ze 14. září.

03.09.2000 00:00 redakce II Sluneční soustava

Původ rentgenového záření komet odhalen

Rentgenová observatoř Chandra přispěla k vyřešení záhady původu rentgenového záření detekovaného u komet. Dalekohled detekoval rtg. záření pocházející z části komety LINEAR přivrácené ke Slunci. Před 4 roky se rtg. družici ROSAT podařilo objevit stejné záření pocházející ze známé komety Hyakutake. Nyní jeden z přístrojů na palubě Chandry zjistil, že rtg. záření komety pochází z vysoce ionizovaných atomů kyslíku a dusíku, které ztratily třeba až šest elektronů. Vědci předpokládají, že tyto silně nabité ionty pochází z vnější vrstvy sluneční atmosféry zvané korona, kde se teploty dosahují miliónu stupňů. Když ionty prolétávají kolem komety, přitahují negativně nabité elektrony z kometárních atomů a molekul. Elektrony přeskakují z neutrálních atomů na ionty a při přechodu z vyšších energetických hladin na nižší emitují rtg. záření. Ionty se tímto procesem neutralizují. Toto vysvětlení bylo navrženo už v roce 1997 a dalekohled Chandra jej nyní potvrdil.
Zdroj: NASA Space Science News z 23. srpna.

30.08.2000 00:00 redakce II Sluneční soustava

Meteorit z Měsíce

Nejnovější lunární meteorit byl nalezen v Ománu. Hnědo-šedý kámen o hmotnosti 174 gramů se přidal do skupiny pouhých 23 známých meteoritů, které dorazily k Zemi z Měsíce. Nový meteorit označený Dhofar 081 je třetím lunárním vzorkem nalezeným v sultanátu Omán. Ačkoliv byl nalezen anonymním nálezcem v blízkosti místa nálezu předchozích dvou, může pocházet z jiného pádu. Meteorit byl nalezen 29. listopadu 1999 v oblasti Dhofar, která se postupně stává významným místem pro sběratele meteoritů. Více než 200 meteoritů z této oblasti čeká v současné době na své pojmenování. V této oblasti byly nalezeny i meteority pocházející z Marsu. Nálezce dal vědcům k dispozici zhruba 1/9 meteoritu, zbytek hodlá prodat v aukci, kde za něj může získat mnoho tisíc dolarů.
Zdroj: www.space.com z 18. srpna.

předchozí 1 …85 86 87 88 89 90 91 …93 následující