Sluneční soustava
FAQ: Co je to cyklus SAROS a souvisí s cyklem sluneční aktivity?
Cyklus Saros je obdobím mezi periodickým opakováním zatmění Slunce a Měsíce. Trvá 18 roků 11 dní 7 hodin a 43 minut. Je to období, během něhož se Měsíc vrátí do stejné fáze a ke stejnému uzlu na své dráze. Během této doby se na Zemi vystřídá 29 zatmění Měsíce a 41 zatmění Slunce: 15 úplných, 15 částečných a 11 prstencových. Tuto periodu objevili v r. 721 před Kristem Chaldejci v Babylónii. Méně známými periodami při posuzování periodicity zatmění jsou TRITOS, která trvá přibližně 11 roků a INEX, která trvá 29 roků (je to součet period SAROS a TRITOS).
Z výše uvedeného vyplývá, že tento cyklus nesouvisí s cyklem sluneční aktivity, neboť cyklus sluneční aktivity charakterizuje dynamické jevy na Slunci, zatímco cyklus Saros pohyb těles na obloze.
Tento text je součástí FAQ (často kladené otázky) na serveru www.astro.cz Případné dotazy zasílejte na info@astro.cz
Co je to sluneční cyklus?
Slunečním cyklem neboli cyklem sluneční aktivity jsou označovány periodické změny v různých projevech sluneční aktivity. Sem patří například sluneční skvrny (Wolfovo nebo relativní číslo), sluneční erupce, fakule, protuberance, ale např. i rádiové záření. Cyklus sluneční aktivity trvá v průměru 11 roků. To je doba, která uplyne od minima sluneční aktivity do dalšího minima, což je období, kdy je Slunce relativně v klidu. V té době mohou trvat i několikaměsíční období, kdy není na Slunci pozorována žádná sluneční skvrna, tj. relativní číslo slunečních skvrn je rovno nule a i další projevy sluneční aktivity jsou minimální. Naopak v době maxima se může na Slunci nacházet velký počet slunečních skvrn, může docházet i k několika velkým slunečním erupcím denně a rovněž další parametry sluneční aktivity vykazují vysoké hodnoty.
planetka 2002 NT7
Na serveru www.planetky.cz naleznete zajímavý článek o asteroidu 2002 NT7. V článku naleznete snímek tělesa a schéma jeho dráhy. Tato panetka by se mohla v roce 2019 srazit se Zemí.
Asteroid 2002 NT7 může zasáhnout Zemi
Astronomové pečlivě monitorují nově objevenou planetku o průměru asi 2 km, aby zjistili, zda je možné, že se s ní naše planeta srazí.Sluneční soustava před 5 miliardami let
Pozorujte vznik naší sluneční soustavy v reálném vesmíru. Na fotografii vidíte jak mohl vypadat zárodek naší sluneční soustavy před téměř 5 miliardami let.
Na samém počátku, který se datuje přibližně na období před 4,55 miliardami let, byl rozměrný a chladný oblak složený z molekul vodíku a atomů helia...
Asteroid 2002MN těsně minul Zemi
V pátek 14.června minula Zemi planetka o průměru 50-120m. Planetku objevili astronomové v rámci projektu LINEAR (Lincoln Near Earth Asteroid Research) 17.června - několik dní po nejbližším přiblížení k Zemi.
Když se o Sluníčku mluví aneb 16. Celostátní sluneční seminář v Turčianských Teplicích
Když se o Sluníčku mluví aneb 16. Celostátní sluneční seminář v Turčianských TeplicíchJak je již dlouholetou tradicí, jednou za dva roky pořádá Slovenská ústredná hvezdáreň Hurbanovo Celostátní sluneční seminář. Setkání je určeno především pro pracovníky lidových hvězdáren a klade si za cíl informovat tyto pracovníky o nejnovějších trendech a výsledcích v oblasti výzkumu naší nejbližší hvězdy. Semináře jsou pořádány pokaždé v zajímavé oblasti Slovenské republiky a jsou tak částečně zaměřeny i na poznávání krás slovenského kraje.
První blízkozemní planetka objevená novým teleskopem na Kleti
První blízkozemní planetka objevená novým teleskopem na KletiV noci z 1. na 2.června 2002 objevili astronomové na jihočeské Observatoři Kleť dosud neznámou planetku pohybující se v blízkosti Země. Zemi minula o pouhé 0,02 astronomické jednotky, tj. o tři a půl milionů kilometrů. Dnes se už od nás bezpečně vzdaluje do vesmíru. Patří mezi velmi vzácné planetky typu Apollo, které křižují dráhu Země. Takových těles zatím známe jenom necelých devět stovek, zatímco počet všech už někdy zaznamenaných planetek se blíží dvou set tisícům a absolutní většina takových objevů připadá na velké americké hledací projekty.
Další měsíce Jupiterovy
Objev dalších jedenácti měsíců obíhajících kolem největší planety Sluneční soutavy posunul Jupiter na první místo v tomto žebříčku. S celkovým počtem 39 měsíců předstihl do té doby vedoucí Saturn o celých osm kusů. Objev byl učiněn pomocí 3,6m Kanadsko-francouzsko-havajského dalekohledu na Mauna Kea na Havaji. Snímky získala jedna z největších digitálních kamer používaných v astronomii nazývaná "12K", protože má průměr 12 tisíc pixelů. Právě nová generace velkoplošných a zároveň velmi citlivých detektorů umožňuje v posledních letech zvyšovat počty měsíců velkých planet. Všechny nové měsíce obíhají na skloněných, velmi výstředných drahách, ve vzdálenostech kolem 300 poloměrů planety (21 miliónů km), ve směru opačném než je rotace Jupitera. Měsíce jsou velmi malé, jejich průměr je odhadován na dva až čtyři kilometry. Astronomové se domnívají, že tyto i další podobné měsíce byly planetami zachyceny ve velmi ranných stádiích vesmíru.Zdroj: Spaceflight Now ze dne 16. května
PK
Setkání SMPH ve Vlašimi
Setkání SMPH ve Vlašimi26.4 - 28.4 se ve Vlašimi uskuteeční setkáníčlenů SMPH (Společnost pro meziplanetární hmotu).Na stránách o setkání neleznete kontkat, seznam přihlášených a seznam přednášek. Rozhodně vyrazte do Vlašimi.
Karel Mokrý
Srazí se Země za 9 století s planetkou?
Planetka 1950 DA byla objevena byla už v roce 1950, ale 17 dnů poté zeslábla a zmizela. Znovu byla pozorována o 50 let později. V březnu loňského roku prolétla ve vzdálenosti 7,8 miliónu km od Země a při této příležitosti byla studována radarem. Měření ukázala, že její tvar je mírně asymetrický a střední poloměr 1,1 km. Další výhodou radarových měření je přesné určení polohy planetky. Z toho vycházející výpočty vedly ke zjištění, že při blízkém setkání se Zemí 5. dubna 2880 je pravděpodobnost srážky až je 1 ku 300. Jelikož nejsou známy fyzikální parametry tělesa, je pravděpodobnost vyjádřena intervalem 0 až 0,33 %. U planetky jsou možné dvě osy rotace. Až bude dostatek dat na rozhodnutí, která je ta skutečná, podle níž se těleso otáčí, bude platit jedno z těchto dvou čísel. Důležité jsou i další parametry. Lidstvo má tedy dostatek času - 878 let - na to, aby zjistilo více o této planetce a případně přijalo opatření k zamezení této srážky. Rozhodně není důvod k panice ani teď ani později.Zdroj: Jet Propulsion Laboratory Press release ze dne 4. dubna
PK
Planetek je více
Planetek v naší Sluneční soustavě může být více, než se dosud předpokládalo. Nasvědčují tomu první výsledky systematického výzkumu těchto objektů v infračervené oblasti spektra pomocí Infračervené vesmírné observatoře (ISO) Evropské kosmické agentury (ESA). Množství planetek v tzv. hlavním pásu (mezi planetami Mars a Jupiter) se odhaduje mezi 1,1 mil. až 1,9 mil. "kosmických balvanů" o průměru větším než 1 km - tedy dvojnásobek, než se doposud myslelo. Astronomové si však nemyslí, že by se měly kvůli tomu přepracovávat odhady rizika dopadu nějaké planetky na Zemi.Zdroj: European Space Agency Press release ze dne 5. dubna
LV
Projekt Klenot
Projekt Klenot - první pozorování blízkozemní planetky pořízená s novým 1-m dalekohledemNový 1,06-m dalekohled určený hlavně pro následnou astrometrii asteroidů v blízkosti Země byl uveden do provozu na Observatoři Kleť.
Výzkum planetek křižujících dráhu Země či naopak těles za drahou Neptunu patří v současnosti mezi nejrychleji se rozvíjející obory astronomie. Většina nových těles je objevována v zahraničí s dalekohledu o průměru zrcadla kolem jednoho metru či dokonce větších jako je LINEAR (1-m), Spacewatch II. (1,8-m), NEAT (1,2-m). Část z jejich objevů je pozorovatelná (alespoň brzy po objevu) i malými 0,3 - 0,5-m přístroji vybavenými ovšem CCD kamerami, jaké využívají i mnozí amatérští pozorovatelé v USA, Evropě a Japonsku. Část nově objevených těles je však velmi slabá či velmi rychlá a pro jejich následnou astrometrii, nezbytnou pro určení přesné dráhy, je třeba užívat 1-m či větší profesionální dalekohledy. Astronomové na Kleti blízkozemní planetky dlouhodobě systematicky sledovali s menším 0,57-m zrcadlovým dalekohledem vybaveným CCD kamerou. Dosavadní výsledky a vlastní i zahraniční zkušenosti je vedly k záměru postavit pro tento účel větší přístroj.
Prstence a vulkány
2002.03.28:Prstence a vulkányS novou adaptivní optikou NAOS-CONICA získal ESO VLT na observatoři Paranalpůsobivé obrázky obří planety Saturn a Jupiterova měsíce Io, který je známýsvojí vulkanickou činností.
Oba objekty jsou zobrazeny s velkou ostrostí, nečekanou u teleskopu naZemi. Fotografie byly získány v průběhu probíhající kontroly tohoto hlavníhopřístroje VLT.
Další informace o 2002 EM7
Článek s dalšími informacemi o planetce 2002 EM7, která Zemi 8.března minulapouze ve vzdálenosti 460 tisíc kilometrů najdete na www.planetky.czO této planetce jsme již informovali v horkých novinkách - 20.3.2002: Další těsný průlet planetky.
Další těsný průlet planetky
K dalšímu těsnému průletu malé planetky v blízkosti Země došlo 8. března. Těleso o průměru 40 až 80 metrů minulo naší planetu ve vzdálenosti 480 200 km, tedy jen o něco více než je vzdálenost Měsíce. Jednalo se o deváté nejmenší známé přiblížení takového tělesa. Z bližších planetek byla přitom jenom jedna větší než tato. Na události je nejzajímavější skutečnost, že planetka nesoucí označení 2002 EM7 byla objevena až 12. března. Přilétla totiž ze směru od Slunce, tudíž ji nebylo možné předem pozorovat. Potvrdila tím, že tento směr je slepou skvrnou, kde astronomové nemají šanci jakékoliv těleso zaznamenat. Dopad takového tělesa by přitom stačil ke zničení velkého města.Zdroj: Space.Com z 19. března.
PK
Krásná C/2002 C1 (Ikeya-Zhang)
Krásná C/2002 C1 (Ikeya-Zhang)
Nízko nad západním obzorem naleznete krásnou kometu. K nalezení je dobré mít mapku (pdf) a tmavou oblohu nerušenounevhodným osvětlením.barevný snímek D. Hanžla
