Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



Petr Sobotka Sluneční soustava

Země se střetla s asteroidem

Čas od času dojde ke srážce planety Země s nějakým větším či menším asteroidem. Většinou událost nezpůsobí žádné škody, ale tentokrát se odehrála v obydlené oblasti. Meteorit v Chicagu zasáhl šest domů a tři automobily. Nikdo nebyl zraněn.
Ota Kehar Sluneční soustava

Měsíce Jupitera

Upřesnění minulého článku o Jupiterových měsících.

Astronomové z Havajské univerzity oznámili 12. dubna 2003 objev dalších sedmi nových měsíců Jupitera. Toto oznámení způsobilo další navýšení počtu měsíců Jupitera, toto číslo se prozatím zastavilo na čísle 59. Ovšem dne 14. dubna 2003 došlo ke zveřejnění dalšího měsíce a tím se současný počet měsíců dostal na 60.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Nové měsíce: Jupiter a Saturn

Na počátku letošního roku jsme znali 40 měsíců planety Jupiter. Nyní jich známe 58. Před nedávnem jsme Vás informovali o objevu dvanácti nových měsíců, nyní bylo objeveno dalších šest malých měsíců. V článku Pojmenovány nové měsíce Jupitera se dozvíte podrobnosti o pojmenování měsíců Jupitera.

Stejný tým oznámil objev nového měsíce u planety Saturn. Jedná se o první podobný objev od konce roku 2000. Nyní známe 31 měsíců obíhajících Saturn.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Voda na Měsíci?

Misíc - jižní pól, obsah vody
Misíc - jižní pól, obsah vody
V okolí jižního pólu se nachází
mnoho kráterů, kam nesvítí Slunce.
Na Měsíci se možná nachází mnohem více vody, než uvádějí starší studie. Vědci z USA zdvojnásobili odhad plochy, která je v permanentním stínu a odhadli zásoby vody na miliardy tun. Výskyt vody na měsíčním povrchu je důležitý pro případnou výstavbu základny na Měsíci. Astronauti by vodu mohli používat jako zdroj vodíku a kyslíku pro raketové motory.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Kometa Juels-Holvorcem

C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) 
opravena mapka - spravne datumy, zvyrazneno do kdy je u nas viditelna
C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) opravena mapka - spravne datumy, zvyrazneno do kdy je u nas viditelna
Vyhledávací mapka dle
efemerid uvedených v článku.
Kometu C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) objevili 28.12.2002 dva amatérští astronomové - Charles W. Juels a Paulo R. Holvorcem, kteří spolupracují na pozorovacím programu pomocí Internetu. Při objevu byla kometa neostrým objektem o jasnosti 15 magnitud. Od té doby se kometa výrazně zjasnila a nyní je snadno pozorovatelná pomocí triedru v souhvězdí Andromeda. Kometu můžete vyhledat pomocí přiložené mapky. Kometa bude od nás pozorovatelná do 13.4.2003, poté již bude pozorovatelná pouze z jižní polokoule. Na mapce naleznete efemeridu až do 11.5. Konec viditelnosti komety od nás je na mapce vyznačen (zvýrazněný křížek, větší popiska).
Petr Sobotka Sluneční soustava

Masivní prstenec plynu kolem Jupiteru

Mezinárodní kosmická sonda Cassini vypuštěná v roce 1997 doletí k Saturnu v červenci 2004. Použití nového citlivého přístroje na palubě sondy vedlo během průletu kolem Jupiteru k objevu velkého množství překvapivě hustého plynu na oběžné dráze kolem této planety. Ihned byla zřejmá jeho souvislost s Jupiterovým měsícem Europa, protože oblak plynu a měsíc obíhají kolem planety po stejné dráze.
Petr Sobotka Sluneční soustava

Pojmenovány nové měsíce Jupitera

Jupiterovy misíce
Jupiterovy misíce
Planeta Jupiter je s přehledem největší planetou sluneční soustavy. Její hmotnost je 2,5 větší než hmotnost všech planet dohromady. Není proto divu, že kolem ní obíhá nejvíce měsíců. Zatím jich známe 39 a z nich 11 nových bylo nyní pojmenováno.

Obrázek: Koláž planety Jupiter se svými největšími družicemi (v pořadí odshora dolů) Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Snímky byly pořízeny sondami Voyager a Galileo, JPL, NASA.

Pavel Koten Sluneční soustava

Kometa v přímém přenosu

Kometa C/2002 V1 (NEAT) už vstoupila do zorného pole koronografu LASCO na sluneční kosmické observatoři SOHO. Pozorovatelná tímto přístrojem bude do 20.února. Průchod perihelem nastane 18. února kolem 8. hodiny SEČ. Aktuální obrázky ze SOHO jsou publikovány zde.

V článku naleznete mapku předpokládaného pohybu komety v zorném poli koronografu.

Karel Mokrý Sluneční soustava

C/2002 V1 (NEAT)

C/2002 V1 (NEAT)  08 Feb 2003 K.Hornoch
C/2002 V1 (NEAT) 08 Feb 2003 K.Hornoch
Na hvězdné obloze je v těchto dnech k vidění ojedinělý úkaz. Ke Slunci se přiblížila kometa C/2002 V1. Vlasatice, nazvaná NEAT, je jedním z nejjasnějších objektů na podvečerním nebi. Je tak jasná, že ji lze vidět triedrem, za dobrých podmínek dokonce i pouhým okem. Během několika dní opět zmizí v záři Slunce.

Vyhledávací mapka pro kometu C/2002 V1 (NEAT)

Zdroj: iDnes

Karel Mokrý Sluneční soustava

Kométa C/2002 V1 (NEAT)

C/2002 V1 (NEAT) - Peter KuA!nirA!k 2003-02-01 17:52:26 UT (prvA!), 18:08:51 UT (poslednA!)
C/2002 V1 (NEAT) - Peter KuA!nirA!k 2003-02-01 17:52:26 UT (prvA!), 18:08:51 UT (poslednA!)
Snímek komety C/2002 V1 (NEAT) pořízený CCD kamerou Apogee AP7p připojenou k 65cm dalekohledu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Snímek se skládá s 15 minutových expozic přes červený filtr. Uhlopříčka exponovaného pole má asi 25', takže pole by se snadno vešlo do zdánlivého měsíčního disku (30'). V době expozice se kometa nacházela na večerní obloze v souhvězdí Ryb. V nepravých barvách jsou zvýrazněny isofoty, místa se stejnou intenzitou světla a tak jsou lépe vidět struktury v ohonu a komě.
Karel Mokrý Sluneční soustava

C/2002 V1 (NEAT)

C2002 V1 (NEAT) 17./18. ledna 2003 (KLENOT)
C2002 V1 (NEAT) 17./18. ledna 2003 (KLENOT)
Snímek komety C/2002 V1 (NEAT) byl pořízen v noci z 17./18. ledna 2003 1.06-m KLENOT teleskopem Observatoře Kleť CCD kamerou Photometrics Serie 300 expozicí 60 sekund. Zobrazené pole má velikost 28 x 20 úhlových minut, sever je nahoře a západ vpravo.
Pozorovatelé Jana Tichá a Miloš Tichý
Zdroj: HaP České Budějovice
Kamil Hornoch Sluneční soustava

C/2002 V1 (NEAT)

17. ledna 2003 C/2002 V1 (NEAT) K. Hornoch
17. ledna 2003 C/2002 V1 (NEAT) K. Hornoch
Snímek komety C/2002 V1 (NEAT), který pořídil Kamil Hornoch v Lelekovicích večer 17. ledna 2003 pomocí0.35-m dalekohledu kamerou SBIG ST-6V přes R filtr.Výsledný snímek vznikl složením 35 dílčích expozic, každáo délce 30 sekund. Pozorování silně rušil Měsíc v úplňku.


38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše 6:05 ráno 19 9.2025

Měsíc a Venuše 6:05 ráno 19.9.2025

Další informace »