Sluneční soustava
Měsíce Jupitera
Upřesnění minulého článku o Jupiterových měsících.Astronomové z Havajské univerzity oznámili 12. dubna 2003 objev dalších sedmi nových měsíců Jupitera. Toto oznámení způsobilo další navýšení počtu měsíců Jupitera, toto číslo se prozatím zastavilo na čísle 59. Ovšem dne 14. dubna 2003 došlo ke zveřejnění dalšího měsíce a tím se současný počet měsíců dostal na 60.
Nové měsíce: Jupiter a Saturn
Na počátku letošního roku jsme znali 40 měsíců planety Jupiter. Nyní jich známe 58. Před nedávnem jsme Vás informovali o objevu dvanácti nových měsíců, nyní bylo objeveno dalších šest malých měsíců. V článku Pojmenovány nové měsíce Jupitera se dozvíte podrobnosti o pojmenování měsíců Jupitera.
Stejný tým oznámil objev nového měsíce u planety Saturn. Jedná se o první podobný objev od konce roku 2000. Nyní známe 31 měsíců obíhajících Saturn.
Poselství meteoritů II.
31. 3. 2003 se uskutečnil v přednáškovém sále Národního Muzea v Praze seminář k problematice meteorů, a to jako doprovodná akce k výstavě Poselství meteoritů.Poselství meteoritů
Výstava Poselství meteoritů bude zahájena dne 27. 3. 2003 v Panteonu hlavní budovy Národního muzea v 17 hodin a potrvá až do 27. 4. 2003.Voda na Měsíci?
 |
| V okolí jižního pólu se nachází mnoho kráterů, kam nesvítí Slunce. |
Kometa Juels-Holvorcem
 |
| Vyhledávací mapka dle efemerid uvedených v článku. |
Nové měsíce planety Jupiter objevené v roce 2003
Astronomové z Havajské univerzity oznámili objev dvanácti nových měsíců Jupitera, což vedlo ke zvýšení počtu známých Jupiterových měsíců na 52.
Má Mars tekuté železné jádro?
Nové informace naznačují, že rudá planeta má tekuté železné jádro o velikosti přibližně jedné poloviny planety. Tento výsledek potvrzuje podobnost této planety se Zemí s Venuší.
Masivní prstenec plynu kolem Jupiteru
Mezinárodní kosmická sonda Cassini vypuštěná v roce 1997 doletí k Saturnu v červenci 2004. Použití nového citlivého přístroje na palubě sondy vedlo během průletu kolem Jupiteru k objevu velkého množství překvapivě hustého plynu na oběžné dráze kolem této planety. Ihned byla zřejmá jeho souvislost s Jupiterovým měsícem Europa, protože oblak plynu a měsíc obíhají kolem planety po stejné dráze.Pojmenovány nové měsíce Jupitera
 |
Obrázek: Koláž planety Jupiter se svými největšími družicemi (v pořadí odshora dolů) Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Snímky byly pořízeny sondami Voyager a Galileo, JPL, NASA.
Kometa v přímém přenosu
Kometa C/2002 V1 (NEAT) už vstoupila do zorného pole koronografu LASCO na sluneční kosmické observatoři SOHO. Pozorovatelná tímto přístrojem bude do 20.února. Průchod perihelem nastane 18. února kolem 8. hodiny SEČ. Aktuální obrázky ze SOHO jsou publikovány zde.V článku naleznete mapku předpokládaného pohybu komety v zorném poli koronografu.
Hra na kočku a myš
Začátkem roku 2003 se k Zemi přiblížil asteroid 2002 AA29, který je prvním objeveným tělesem, které obíhá kolem Slunce po dráze velmi podobné dráze naší Země.
Pokračování na serveru planetky.cz
O této planetce jsme již na astro.cz psali v článku 2002 AA29 - souputník Země (23.10.2002)
C/2002 V1 (NEAT)
 |
Vyhledávací mapka pro kometu C/2002 V1 (NEAT)
Zdroj: iDnes
Kométa C/2002 V1 (NEAT)
 |
Aktuální snímky komet
Na adrese http://astro.sci.muni.cz/lelek/snimky2.html naleznete aktuální snímky komety C/2002 V1 (NEAT) pořízené večer 1.2.2003. Na uvedené adrese naleznete i další snímky pořízené Kamilem Hornochem v Lelekovicích CCD kamerou SBIG ST-6V přes dalekohled Newton 350/1660 za použití R filtru během roku 2003.C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa)
Kometa C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) právě opouští zorné pole koronografu na družici SOHO, je velmi jasná a s několika ohony. Do večera bude mimo zorné pole.SOHO a C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa)
Kometu C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) lze již asi 12 hodin sledovatna snímcích pořízených koronografem C3 na družici SOHO.
C/2002 V1 (NEAT)
 |
Pozorovatelé Jana Tichá a Miloš Tichý
Zdroj: HaP České Budějovice
C/2002 V1 (NEAT)
 |
