Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



Miloš Tichý Sluneční soustava

Jména planetek v českých rukou

aneb novinky z kongresu Mezinárodní astronomické unie

I nyní, v éře moderních teleskopů, astronomických radarů a kosmických sond, dávají astronomové jména nově objevovaným planetkám. Nad dodržováním dvousetleté astronomické tradice dnes bdí Mezinárodní astronomická unie, konkrétně její komise pro nomenklaturu malých těles sluneční soustavy, jejíž předsedkyní je od letošního července česká astronomka Jana Tichá z Observatoře Kleť.

Pavel Koten Sluneční soustava

Mapa rozložení vody na Marsu

Data neutronového spektrometru na sondě Mars Odyssey získaná v období delším než jeden rok se stala základem nové mapy Marsu, která ukazuje pravděpodobná místa výskytu vodního ledu na této planetě. Zastoupení vody je nejvyšší v oblastech od 55. rovnoběžek.
Karel Mokrý Sluneční soustava

meteorit... dopane ci nedopadne?

Pravděpodobnost dopadu velkého meteoritu na Zemi je mnohem nižší, než si myslíme. Velké metoerity se velmi často rozpadnou v atmosféře. Rusko-britský tým se zabýval dopady meteoritů a toto je hlavní výsledek jejich bádání.

Není zřejmé, zda tento výsledek snižuje meteoritické riziko na Zemi. Dopad mnoha fragmentů může být stejně zničující jako dopad jednoho rozměrného tělesa.

Karel Halíř Sluneční soustava

Prachová bouře na Marsu

Prachová boue na Marsu
Prachová boue na Marsu
Prachová bouře na Marsu
Zdroj: Sky and Telescope
Na Marsu vypukla prachová bouře, viditelná i ze Země. Objevili ji J.Beish a D. C. Parker 41-cm dalekohledem v noci z 1. na 2. červenec2003 (použili CCD). Střed bouře je přibližně na 294. stupni západníareografické délky a 25. stupni jižní areografické šířky.

Zdroj: Cirkulář IAU č. 8162.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Nepravidelné měsíce

Dráhy nepravidelných misícu - model
Dráhy nepravidelných misícu - model

Způsob, jak se z malých těles obíhajících Slunce stávají tělesa obíhající planety (např. měsíce) zůstával po dlouhou dobu jedním z nevyřešených problémů studia planetární soustavy. Článek publikovaný v časopise Nature 15. května ukazuje, jak lze tento problém vyřešit pomocí teorie chaosu. Článek navíc obsahuje předpovědi oblastí, ve kterých by astronomvé měli hledat další měsíce obíhající velké planety.

Michal Sobotka Sluneční soustava

Šťastné ostrovy astronomie

Kanárské ostrovy, nazývané někdy Šťastné, leží v Atlantiku něco přes sto kilometrů západně od marockého pobřeží. Navzdory své nesporné geografické příslušnosti k Africe jsou tyto produkty intenzívní sopečné činnosti součástí Španělska. Z hlediska astronomie je to asi dobře.

Autor je pracovníkem Astronomického ústavu AV ČR, Ondřejov.

Petr Sobotka Sluneční soustava

Země se střetla s asteroidem

Čas od času dojde ke srážce planety Země s nějakým větším či menším asteroidem. Většinou událost nezpůsobí žádné škody, ale tentokrát se odehrála v obydlené oblasti. Meteorit v Chicagu zasáhl šest domů a tři automobily. Nikdo nebyl zraněn.
Ota Kehar Sluneční soustava

Měsíce Jupitera

Upřesnění minulého článku o Jupiterových měsících.

Astronomové z Havajské univerzity oznámili 12. dubna 2003 objev dalších sedmi nových měsíců Jupitera. Toto oznámení způsobilo další navýšení počtu měsíců Jupitera, toto číslo se prozatím zastavilo na čísle 59. Ovšem dne 14. dubna 2003 došlo ke zveřejnění dalšího měsíce a tím se současný počet měsíců dostal na 60.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Nové měsíce: Jupiter a Saturn

Na počátku letošního roku jsme znali 40 měsíců planety Jupiter. Nyní jich známe 58. Před nedávnem jsme Vás informovali o objevu dvanácti nových měsíců, nyní bylo objeveno dalších šest malých měsíců. V článku Pojmenovány nové měsíce Jupitera se dozvíte podrobnosti o pojmenování měsíců Jupitera.

Stejný tým oznámil objev nového měsíce u planety Saturn. Jedná se o první podobný objev od konce roku 2000. Nyní známe 31 měsíců obíhajících Saturn.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Voda na Měsíci?

Misíc - jižní pól, obsah vody
Misíc - jižní pól, obsah vody
V okolí jižního pólu se nachází
mnoho kráterů, kam nesvítí Slunce.
Na Měsíci se možná nachází mnohem více vody, než uvádějí starší studie. Vědci z USA zdvojnásobili odhad plochy, která je v permanentním stínu a odhadli zásoby vody na miliardy tun. Výskyt vody na měsíčním povrchu je důležitý pro případnou výstavbu základny na Měsíci. Astronauti by vodu mohli používat jako zdroj vodíku a kyslíku pro raketové motory.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Kometa Juels-Holvorcem

C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) 
opravena mapka - spravne datumy, zvyrazneno do kdy je u nas viditelna
C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) opravena mapka - spravne datumy, zvyrazneno do kdy je u nas viditelna
Vyhledávací mapka dle
efemerid uvedených v článku.
Kometu C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem) objevili 28.12.2002 dva amatérští astronomové - Charles W. Juels a Paulo R. Holvorcem, kteří spolupracují na pozorovacím programu pomocí Internetu. Při objevu byla kometa neostrým objektem o jasnosti 15 magnitud. Od té doby se kometa výrazně zjasnila a nyní je snadno pozorovatelná pomocí triedru v souhvězdí Andromeda. Kometu můžete vyhledat pomocí přiložené mapky. Kometa bude od nás pozorovatelná do 13.4.2003, poté již bude pozorovatelná pouze z jižní polokoule. Na mapce naleznete efemeridu až do 11.5. Konec viditelnosti komety od nás je na mapce vyznačen (zvýrazněný křížek, větší popiska).
Petr Sobotka Sluneční soustava

Masivní prstenec plynu kolem Jupiteru

Mezinárodní kosmická sonda Cassini vypuštěná v roce 1997 doletí k Saturnu v červenci 2004. Použití nového citlivého přístroje na palubě sondy vedlo během průletu kolem Jupiteru k objevu velkého množství překvapivě hustého plynu na oběžné dráze kolem této planety. Ihned byla zřejmá jeho souvislost s Jupiterovým měsícem Europa, protože oblak plynu a měsíc obíhají kolem planety po stejné dráze.
Petr Sobotka Sluneční soustava

Pojmenovány nové měsíce Jupitera

Jupiterovy misíce
Jupiterovy misíce
Planeta Jupiter je s přehledem největší planetou sluneční soustavy. Její hmotnost je 2,5 větší než hmotnost všech planet dohromady. Není proto divu, že kolem ní obíhá nejvíce měsíců. Zatím jich známe 39 a z nich 11 nových bylo nyní pojmenováno.

Obrázek: Koláž planety Jupiter se svými největšími družicemi (v pořadí odshora dolů) Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Snímky byly pořízeny sondami Voyager a Galileo, JPL, NASA.

Pavel Koten Sluneční soustava

Kometa v přímém přenosu

Kometa C/2002 V1 (NEAT) už vstoupila do zorného pole koronografu LASCO na sluneční kosmické observatoři SOHO. Pozorovatelná tímto přístrojem bude do 20.února. Průchod perihelem nastane 18. února kolem 8. hodiny SEČ. Aktuální obrázky ze SOHO jsou publikovány zde.

V článku naleznete mapku předpokládaného pohybu komety v zorném poli koronografu.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »