C/2002 V1 (NEAT)
 |
Sluneční soustava
C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa)
 |
| C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) |
Obě komety C/2002 X5 (5.9mag)i C/2002 V1 (6.7mag) se postupně zjasňují a jsou pozorovatelné malými dalekohledy či triedry. Doporučujeme je při pozorování upevnit na stativ. U komety C/2002 X5 je možné pozorovat asi půl stupně dlouhý ohon.
C/2002 V1 (NEAT)
 |
Pozorovatelé Miloš Tichý a Michal Kočer
Kometa je pozorovatelná malými dalekohledy či triedry, ale velmi rychle klesá k obzoru. Mapka k vyhledánbí komety na obloze.
Zdroj: HaP České Budějovice
Jak jsem (ne)pozoroval kometu C2002 X5
V sobotu 11.ledna 2002 jsem měl službu na Hvězdárně Fr. Pešty v Sezimově Ústí. Odpoledne bylo poměrně zataženo, ale již k večeru se začínalo vyjasňovat. Ovzduší bylo krásně vymrzlé, obraz byl jasný. Vzpomněl jsem si, že na astru jsou informace o dvou kometách. Ta první - 2002 X5 - se nachází právě v souhvězdí Orla, které je ovšem lépe vidět před východem Slunce.Slunce dělá mexickou vlnu
 |
| vlna na Slunci |
Planeta s prstenci... která?
Krásné prstence... ale pozor - nedíváte se na snímek planety Saturn! Rozmístění a jasnost měsíců může být jedním z vodítek, že se nejdedná o nejznámější planetu s rozsáhlým systémem prstenců. Druhým neobvyklým jevem je poměr jasnosti prstenec/planeta. Jedná se o Uran - dalšího plynného obra v sluneční soustavě. Nachází se ve vzdálenosti 3 miliard kilometrů, přibližně dvacetinásobku vzdálenosti Země - Slunce.
Sledujte komety
Vyhledávací mapka pro kometu C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa)Vyhledávací mapka pro kometu C/2002 V1 (NEAT)
Blíží se dvojice jasných komet
Tiskové prohlášení ČAS číslo 44
Začátek roku 2003 nám přinese možnost sledovat dvě jasné komety, které budou zřejmě natolik nápadné, že je bude možné pozorovat i pouhým okem, zejména pak na tmavší obloze mimo města. Podobně jasné komety jsme mohli pozorovat naposledy v letech 1996, 1997 a na jaře letošního roku. Tentokrát však bude zcela výjimečná situace v tom, že obě komety dosáhnoumaximální jasnosti krátce po sobě - v rozmezí necelého měsíce. Pro Zemi tyto komety nebudou představovat žádné nebezpečí, naopak nabídnou pěknou podívanou pro její obyvatele.
Amalthea: měsíc plný děr
Blízké přiblížení sondy Galileo k Jupiterovu měsíci Amalthea ukázalo, že měsíc je je provrtán velkým množstvím děr a pravděpodobně (vzhledem k objemu) obsahuje více volného prostoru než pevných částí.
50 000 planetek aneb překračování hranic
Žijeme v letech planetkového boomu. Objevů klasických těles hlavního pásu, blízkozemních asteroidů i těles za drahou Neptunu přibývá rychlostí ještě před několika lety nepředstavitelnou. Další hranice padla právě před 14 dny - počet číslovaných planetek v katalogu Mezinárodní astronomické unie překročil 50.000 (slovy padesát tisíc).
Pokračování: www.planetky.cz
Neodhalená tajemství Venuše
Jaká tajemství čekají na sondu Evropské kosmické agentury Venus Express až v roce 2005 dorazí k nejbližšímu planetárnímu sousedovi? Bližší nahlédnutí slibuje sledovat planetu, která je navzdory některým společným rysům od Země zcela odlišná. Jaká tajemství čekají na Venus Express?
Vesmírné kolize
Přibližně každých deset let dojde ve vrchních vrstvách atmosféry Země k výbuchu srovnatelnému se třemi hirošimskými bombami. Tyto exploze nemají původ v zakázaných nukleárních testech. Jedná se o kolize Země s asteroidy. Podrobnou studii založenou na datech z vojenských družic vypracoval tým pod vedením Petera Browna z University of Western Ontario. Výsledky jsou poměrně optimistické.
Záhada meteoritů z Marsu je vysvětlena
Většina z 26 meteoritů, které na Zemi přilétly z Marsu, je velmi mladá. Což nesouhlasí se stářím převážné části povrchu samotné planety. Tento nesoulad, který dráždil vědce po dvě desetiletí, byl nyní vysvětlen na základě simulací dopadů větších těles na Mars.Planetka 1997 XF11 je zpět
Planetka o průměru jednoho kilometru, která byla objevena před pěti lety, způsobila krátce poté paniku. Média se tehdy okamžitě "chytla" malé pravděpodobnosti možné srážky se Zemí v roce 2028. Dodatečná pozorování tehdy ukázala, že minimální vzdálenost, na kterou se k Zemi v daném roce planetka přiblíží, bude 2,5 násobek vzdálenosti Měsíce. Srážka tedy byla vyloučena podobně jako v řadě případů v průběhu následujících let. Planetka se nyní k Zemi vrátila.2002 AA29 - souputník Země
Mezinárodní tým astronomů objevil planetku sledující Zemi na její oběžné dráze. Tato planetka se přibližně za 600 let stane nestabilním satelitem Země. V říjnovém vydání MPC žurnálu oznámili, že planetka 2002 AA29 sleduje Zemi na "spirálovité" oběžné dráze a každých 95 let se těsně přiblíží k Zemi. K příštímu přiblížení dojde 9. ledna 2003. Při tomto přiblížení bude planetka daleko za drahou Měsíce a bude detekovatelná pouze velkými astronomickými přístroji. Planetka sice obíhá Slunce na stejné dráze jako Země, ale díky společnému působení gravitačních sil Slunce a Země je Země chráněna před srážkou s touto planetkou.
Co je ve středu Země?
Vnitřní jádro Země (o průměru cca 2440 km) obsahuje podle nejnovějších výzkumů pravděpodobně ještě jedno jádro, a to o průměru okolo 600 km.Quaoar - ledový svět za Plutem
Na snímcích z 4. června 2002 byl objeven největší objekt ve Sluneční soustavě od nalezení Pluta před 72 lety. Jeho průměr je 1300km, doba oběhu po kruhové dráze 288 let.
Objekt LM60 zvaný "Quaoar" (vyslovte kwa-whar) je přibližně poloviční ve srovnání s Plutem. Původně byl nalezen pozemským dalekohledem. Teprve HST umožnil podrobnější zkoumání.
Pod vlivem Měsíce
Stalo se vám někdy, že jste na obzoru zahlédli nepřirozeně velký Měsíc? Máte pocit, že se za úplňkových nocí špatně spí? Uchvátila vás přehlídka barev během úplného zatmění Měsíce? Lámali jste si hlavu nad tím, proč má náš vesmírný soused nízko nad horizontem tak podivné tvary? Na tyto a další podobné otázky najdete odpověď v publikaci Pavla Gabzdyla Pod vlivem Měsíce, která seznamuje zájemce o přírodní úkazy s našim odvěkým souputníkem tak, jak ho vidíme bez dalekohledu.
Atmosféra Venuše možná obsahuje bakterie
Vysvětlení tmavých skvrn kroužících v atmosféře Venuše jako ohromná společenství odolných bakterií může zcela změnit vžitý názor na Venuši jako na pro život nehostinnou planetu.O jaké důkazy se toto vysvětlení opírá?10th European Solar Physics Meeting očima nosiče mikrofonu
Vědec je zcela normální člověk. Až na nepříliš časté, ale o to pak výraznější vyjímky, jej během chůze po městě nebo při jízdě prostředkem hromadné dopravy od ostatních lidí neodlišíte. Změna nastane v okamžiku, kdy přijde takový člověk do budovy výzkumného ústavu, v němž je zaměstnán. Postup práce ve vědě je vcelku uniformní a odehrává se téměř vždy v rovině následujících kroků: vědec je dlouhou dobu "izolován" v kanceláři nebo laboratoři u počítače nebo přístrojů a získává nebo zpracovává data či vymýšlí nejrůznější fyzikální aspekty svého bádání. Jedinými přáteli jsou mu stejně "postižení" kolegové bádající nad jinými problémy, s nimiž nezřídkakdy své myšlenky konzultuje a přesvědčuje je o své pravdě. Jakmile si myslí, že již má dat dost, nebo že si již své myšlenky dostatečně utřídil, neváhá a spěchá se pochlubit svým výsledkem do nějakého renomovaného časopisu nebo na konferenci. Jakmile ovšem vědec opustí výzkumný ústav, opět se až na ony zmiňované vyjímky vrací do kůže člověka z masa a kostí
