Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



Karel Mokrý Sluneční soustava

C/2002 V1 (NEAT)

C2002 V1 (NEAT) 17./18. ledna 2003 (KLENOT)
C2002 V1 (NEAT) 17./18. ledna 2003 (KLENOT)
Snímek komety C/2002 V1 (NEAT) byl pořízen v noci z 17./18. ledna 2003 1.06-m KLENOT teleskopem Observatoře Kleť CCD kamerou Photometrics Serie 300 expozicí 60 sekund. Zobrazené pole má velikost 28 x 20 úhlových minut, sever je nahoře a západ vpravo.
Pozorovatelé Jana Tichá a Miloš Tichý
Zdroj: HaP České Budějovice
Kamil Hornoch Sluneční soustava

C/2002 V1 (NEAT)

17. ledna 2003 C/2002 V1 (NEAT) K. Hornoch
17. ledna 2003 C/2002 V1 (NEAT) K. Hornoch
Snímek komety C/2002 V1 (NEAT), který pořídil Kamil Hornoch v Lelekovicích večer 17. ledna 2003 pomocí0.35-m dalekohledu kamerou SBIG ST-6V přes R filtr.Výsledný snímek vznikl složením 35 dílčích expozic, každáo délce 30 sekund. Pozorování silně rušil Měsíc v úplňku.
Karel Mokrý Sluneční soustava

C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa)

C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) 6. ledna 2003 K. Hornoch
C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) 6. ledna 2003 K. Hornoch
C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa)
Takto vypadala kometa C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) 6. ledna 2003.Snímek pořídil Kamil Hornoch v Lelekovicích dalekohledem o průměru 35cm pomocí CCD kamery SBIG ST-6V přes R filtr.Obrázek je složen z dvaceti třicetisekundových snímků. Kometa byla snímána přes výraznou vysokou oblačnost nízkonad obzorem na světlé soumrakové obloze.

Obě komety C/2002 X5 (5.9mag)i C/2002 V1 (6.7mag) se postupně zjasňují a jsou pozorovatelné malými dalekohledy či triedry. Doporučujeme je při pozorování upevnit na stativ. U komety C/2002 X5 je možné pozorovat asi půl stupně dlouhý ohon.

Karel Mokrý Sluneční soustava

C/2002 V1 (NEAT)

Kometu nynA­ znA!mou pod oznaÄ enA­m C/2002 V1 (NEAT) objevili astronomovA(c) z americkA(c)ho projektu NEAT, vedenA(c)ho Eleanor Helinovou, na snA­mcA­ch poA A­zenA1/2ch 1,2-m zrcadlovA1/2m dalekohledem na havajskA(c) Mt. Haleakale 6.listopadu 2002.
Kometu nynA­ znA!mou pod oznaÄ enA­m C/2002 V1 (NEAT) objevili astronomovA(c) z americkA(c)ho projektu NEAT, vedenA(c)ho Eleanor Helinovou, na snA­mcA­ch poA A­zenA1/2ch 1,2-m zrcadlovA1/2m dalekohledem na havajskA(c) Mt. Haleakale 6.listopadu 2002.
Snímek komety C/2002 V1 (NEAT) byl pořízen v noci z 8./9. ledna 2003 1.06-m KLENOT teleskopem Observatoře Kleť CCD kamerou Photometrics Serie 300 expozicí 60 sekund. Zobrazené pole má velikost 0.3 x 0.3 stupně, sever je nahoře a západ vpravo.
Pozorovatelé Miloš Tichý a Michal Kočer

Kometa je pozorovatelná malými dalekohledy či triedry, ale velmi rychle klesá k obzoru. Mapka k vyhledánbí komety na obloze.
Zdroj: HaP České Budějovice

Petr Bartoš Sluneční soustava

Jak jsem (ne)pozoroval kometu C2002 X5

V sobotu 11.ledna 2002 jsem měl službu na Hvězdárně Fr. Pešty v Sezimově Ústí. Odpoledne bylo poměrně zataženo, ale již k večeru se začínalo vyjasňovat. Ovzduší bylo krásně vymrzlé, obraz byl jasný. Vzpomněl jsem si, že na astru jsou informace o dvou kometách. Ta první - 2002 X5 - se nachází právě v souhvězdí Orla, které je ovšem lépe vidět před východem Slunce.
Michal Švanda Sluneční soustava

Slunce dělá mexickou vlnu

vlna na povrchu slunce - supergranulace
vlna na povrchu slunce - supergranulace
vlna na Slunci
Naše Slunce má na svém povrchu struktury, které rotují rychleji, než se otáčí samotné Slunce. Vědci tyto struktury nazývají supergranule. Díky kvalitním datům ze sondy SOHO vědci věří, že objevili, proč se supergranule pohybují rychleji, než se Slunce otáčí. Ony se totiž vůbec rychleji neotáčí. Zdánlivá rychlá rotace je jen iluzí způsobenou obrazcem vln, podobně jako když diváci dělají v hledišti mexickou vlnu při sportovní události.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Planeta s prstenci... která?

Krásné prstence... ale pozor - nedíváte se na snímek planety Saturn! Rozmístění a jasnost měsíců může být jedním z vodítek, že se nejdedná o nejznámější planetu s rozsáhlým systémem prstenců. Druhým neobvyklým jevem je poměr jasnosti prstenec/planeta. Jedná se o Uran - dalšího plynného obra v sluneční soustavě. Nachází se ve vzdálenosti 3 miliard kilometrů, přibližně dvacetinásobku vzdálenosti Země - Slunce.

Kamil Hornoch Sluneční soustava

Blíží se dvojice jasných komet

Tiskové prohlášení ČAS číslo 44

Začátek roku 2003 nám přinese možnost sledovat dvě jasné komety, které budou zřejmě natolik nápadné, že je bude možné pozorovat i pouhým okem, zejména pak na tmavší obloze mimo města. Podobně jasné komety jsme mohli pozorovat naposledy v letech 1996, 1997 a na jaře letošního roku. Tentokrát však bude zcela výjimečná situace v tom, že obě komety dosáhnoumaximální jasnosti krátce po sobě - v rozmezí necelého měsíce. Pro Zemi tyto komety nebudou představovat žádné nebezpečí, naopak nabídnou pěknou podívanou pro její obyvatele.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Amalthea: měsíc plný děr

Blízké přiblížení sondy Galileo k Jupiterovu měsíci Amalthea ukázalo, že měsíc je je provrtán velkým množstvím děr a pravděpodobně (vzhledem k objemu) obsahuje více volného prostoru než pevných částí.

Jana Tichá Sluneční soustava

50 000 planetek aneb překračování hranic

Žijeme v letech planetkového boomu. Objevů klasických těles hlavního pásu, blízkozemních asteroidů i těles za drahou Neptunu přibývá rychlostí ještě před několika lety nepředstavitelnou. Další hranice padla právě před 14 dny - počet číslovaných planetek v katalogu Mezinárodní astronomické unie překročil 50.000 (slovy padesát tisíc).

Pokračování: www.planetky.cz

Karel Mokrý Sluneční soustava

Neodhalená tajemství Venuše

Jaká tajemství čekají na sondu Evropské kosmické agentury Venus Express až v roce 2005 dorazí k nejbližšímu planetárnímu sousedovi? Bližší nahlédnutí slibuje sledovat planetu, která je navzdory některým společným rysům od Země zcela odlišná. Jaká tajemství čekají na Venus Express?

Karel Mokrý Sluneční soustava

Vesmírné kolize

Přibližně každých deset let dojde ve vrchních vrstvách atmosféry Země k výbuchu srovnatelnému se třemi hirošimskými bombami. Tyto exploze nemají původ v zakázaných nukleárních testech. Jedná se o kolize Země s asteroidy. Podrobnou studii založenou na datech z vojenských družic vypracoval tým pod vedením Petera Browna z University of Western Ontario. Výsledky jsou poměrně optimistické.

Pavel Koten Sluneční soustava

Záhada meteoritů z Marsu je vysvětlena

Většina z 26 meteoritů, které na Zemi přilétly z Marsu, je velmi mladá. Což nesouhlasí se stářím převážné části povrchu samotné planety. Tento nesoulad, který dráždil vědce po dvě desetiletí, byl nyní vysvětlen na základě simulací dopadů větších těles na Mars.
Pavel Koten Sluneční soustava

Planetka 1997 XF11 je zpět

Planetka o průměru jednoho kilometru, která byla objevena před pěti lety, způsobila krátce poté paniku. Média se tehdy okamžitě "chytla" malé pravděpodobnosti možné srážky se Zemí v roce 2028. Dodatečná pozorování tehdy ukázala, že minimální vzdálenost, na kterou se k Zemi v daném roce planetka přiblíží, bude 2,5 násobek vzdálenosti Měsíce. Srážka tedy byla vyloučena podobně jako v řadě případů v průběhu následujících let. Planetka se nyní k Zemi vrátila.
Karel Mokrý Sluneční soustava

2002 AA29 - souputník Země

Mezinárodní tým astronomů objevil planetku sledující Zemi na její oběžné dráze. Tato planetka se přibližně za 600 let stane nestabilním satelitem Země. V říjnovém vydání MPC žurnálu oznámili, že planetka 2002 AA29 sleduje Zemi na "spirálovité" oběžné dráze a každých 95 let se těsně přiblíží k Zemi. K příštímu přiblížení dojde 9. ledna 2003. Při tomto přiblížení bude planetka daleko za drahou Měsíce a bude detekovatelná pouze velkými astronomickými přístroji. Planetka sice obíhá Slunce na stejné dráze jako Země, ale díky společnému působení gravitačních sil Slunce a Země je Země chráněna před srážkou s touto planetkou.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Quaoar - ledový svět za Plutem

img:

Na snímcích z 4. června 2002 byl objeven největší objekt ve Sluneční soustavě od nalezení Pluta před 72 lety. Jeho průměr je 1300km, doba oběhu po kruhové dráze 288 let.

Objekt LM60 zvaný "Quaoar" (vyslovte kwa-whar) je přibližně poloviční ve srovnání s Plutem. Původně byl nalezen pozemským dalekohledem. Teprve HST umožnil podrobnější zkoumání.

Pavel Gabzdyl Sluneční soustava

Pod vlivem Měsíce

img: Pod vlivem MesiceStalo se vám někdy, že jste na obzoru zahlédli nepřirozeně velký Měsíc? Máte pocit, že se za úplňkových nocí špatně spí? Uchvátila vás přehlídka barev během úplného zatmění Měsíce? Lámali jste si hlavu nad tím, proč má náš vesmírný soused nízko nad horizontem tak podivné tvary? Na tyto a další podobné otázky najdete odpověď v publikaci Pavla Gabzdyla Pod vlivem Měsíce, která seznamuje zájemce o přírodní úkazy s našim odvěkým souputníkem tak, jak ho vidíme bez dalekohledu.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc na komíně

Večerní Měsíc 4.11.2025 na komíně

Další informace »