Sluneční soustava

12.06.2002 00:00 Karel Mokrý Sluneční soustava

Když se o Sluníčku mluví aneb 16. Celostátní sluneční seminář v Turčianských Teplicích

Když se o Sluníčku mluví aneb 16. Celostátní sluneční seminář v Turčianských Teplicích
Jak je již dlouholetou tradicí, jednou za dva roky pořádá Slovenská ústredná hvezdáreň Hurbanovo Celostátní sluneční seminář. Setkání je určeno především pro pracovníky lidových hvězdáren a klade si za cíl informovat tyto pracovníky o nejnovějších trendech a výsledcích v oblasti výzkumu naší nejbližší hvězdy. Semináře jsou pořádány pokaždé v zajímavé oblasti Slovenské republiky a jsou tak částečně zaměřeny i na poznávání krás slovenského kraje.

06.06.2002 00:00 Jana Tichá Sluneční soustava

První blízkozemní planetka objevená novým teleskopem na Kleti

První blízkozemní planetka objevená novým teleskopem na Kleti

V noci z 1. na 2.června 2002 objevili astronomové na jihočeské Observatoři Kleť dosud neznámou planetku pohybující se v blízkosti Země. Zemi minula o pouhé 0,02 astronomické jednotky, tj. o tři a půl milionů kilometrů. Dnes se už od nás bezpečně vzdaluje do vesmíru. Patří mezi velmi vzácné planetky typu Apollo, které křižují dráhu Země. Takových těles zatím známe jenom necelých devět stovek, zatímco počet všech už někdy zaznamenaných planetek se blíží dvou set tisícům a absolutní většina takových objevů připadá na velké americké hledací projekty.

17.05.2002 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Další měsíce Jupiterovy

Objev dalších jedenácti měsíců obíhajících kolem největší planety Sluneční soutavy posunul Jupiter na první místo v tomto žebříčku. S celkovým počtem 39 měsíců předstihl do té doby vedoucí Saturn o celých osm kusů. Objev byl učiněn pomocí 3,6m Kanadsko-francouzsko-havajského dalekohledu na Mauna Kea na Havaji. Snímky získala jedna z největších digitálních kamer používaných v astronomii nazývaná "12K", protože má průměr 12 tisíc pixelů. Právě nová generace velkoplošných a zároveň velmi citlivých detektorů umožňuje v posledních letech zvyšovat počty měsíců velkých planet. Všechny nové měsíce obíhají na skloněných, velmi výstředných drahách, ve vzdálenostech kolem 300 poloměrů planety (21 miliónů km), ve směru opačném než je rotace Jupitera. Měsíce jsou velmi malé, jejich průměr je odhadován na dva až čtyři kilometry. Astronomové se domnívají, že tyto i další podobné měsíce byly planetami zachyceny ve velmi ranných stádiích vesmíru.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 16. května
PK

22.04.2002 00:00 Karel Mokrý Sluneční soustava

Setkání SMPH ve Vlašimi

Setkání SMPH ve Vlašimi
26.4 - 28.4 se ve Vlašimi uskuteeční setkáníčlenů SMPH (Společnost pro meziplanetární hmotu).Na stránách o setkání neleznete kontkat, seznam přihlášených a seznam přednášek. Rozhodně vyrazte do Vlašimi.
Karel Mokrý

08.04.2002 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Srazí se Země za 9 století s planetkou?

Planetka 1950 DA byla objevena byla už v roce 1950, ale 17 dnů poté zeslábla a zmizela. Znovu byla pozorována o 50 let později. V březnu loňského roku prolétla ve vzdálenosti 7,8 miliónu km od Země a při této příležitosti byla studována radarem. Měření ukázala, že její tvar je mírně asymetrický a střední poloměr 1,1 km. Další výhodou radarových měření je přesné určení polohy planetky. Z toho vycházející výpočty vedly ke zjištění, že při blízkém setkání se Zemí 5. dubna 2880 je pravděpodobnost srážky až je 1 ku 300. Jelikož nejsou známy fyzikální parametry tělesa, je pravděpodobnost vyjádřena intervalem 0 až 0,33 %. U planetky jsou možné dvě osy rotace. Až bude dostatek dat na rozhodnutí, která je ta skutečná, podle níž se těleso otáčí, bude platit jedno z těchto dvou čísel. Důležité jsou i další parametry. Lidstvo má tedy dostatek času - 878 let - na to, aby zjistilo více o této planetce a případně přijalo opatření k zamezení této srážky. Rozhodně není důvod k panice ani teď ani později.
Zdroj: Jet Propulsion Laboratory Press release ze dne 4. dubna
PK

06.04.2002 00:00 Luděk Vašta Sluneční soustava

Planetek je více

Planetek v naší Sluneční soustavě může být více, než se dosud předpokládalo. Nasvědčují tomu první výsledky systematického výzkumu těchto objektů v infračervené oblasti spektra pomocí Infračervené vesmírné observatoře (ISO) Evropské kosmické agentury (ESA). Množství planetek v tzv. hlavním pásu (mezi planetami Mars a Jupiter) se odhaduje mezi 1,1 mil. až 1,9 mil. "kosmických balvanů" o průměru větším než 1 km - tedy dvojnásobek, než se doposud myslelo. Astronomové si však nemyslí, že by se měly kvůli tomu přepracovávat odhady rizika dopadu nějaké planetky na Zemi.
Zdroj: European Space Agency Press release ze dne 5. dubna
LV

05.04.2002 00:00 Jana Tichá Sluneční soustava

Projekt Klenot

Projekt Klenot - první pozorování blízkozemní planetky pořízená s novým 1-m dalekohledem
Nový 1,06-m dalekohled určený hlavně pro následnou astrometrii asteroidů v blízkosti Země byl uveden do provozu na Observatoři Kleť.

Výzkum planetek křižujících dráhu Země či naopak těles za drahou Neptunu patří v současnosti mezi nejrychleji se rozvíjející obory astronomie. Většina nových těles je objevována v zahraničí s dalekohledu o průměru zrcadla kolem jednoho metru či dokonce větších jako je LINEAR (1-m), Spacewatch II. (1,8-m), NEAT (1,2-m). Část z jejich objevů je pozorovatelná (alespoň brzy po objevu) i malými 0,3 - 0,5-m přístroji vybavenými ovšem CCD kamerami, jaké využívají i mnozí amatérští pozorovatelé v USA, Evropě a Japonsku. Část nově objevených těles je však velmi slabá či velmi rychlá a pro jejich následnou astrometrii, nezbytnou pro určení přesné dráhy, je třeba užívat 1-m či větší profesionální dalekohledy. Astronomové na Kleti blízkozemní planetky dlouhodobě systematicky sledovali s menším 0,57-m zrcadlovým dalekohledem vybaveným CCD kamerou. Dosavadní výsledky a vlastní i zahraniční zkušenosti je vedly k záměru postavit pro tento účel větší přístroj.

28.03.2002 00:00 Karel Mokrý Sluneční soustava

Prstence a vulkány

2002.03.28:Prstence a vulkány
S novou adaptivní optikou NAOS-CONICA získal ESO VLT na observatoři Paranalpůsobivé obrázky obří planety Saturn a Jupiterova měsíce Io, který je známýsvojí vulkanickou činností.

Oba objekty jsou zobrazeny s velkou ostrostí, nečekanou u teleskopu naZemi. Fotografie byly získány v průběhu probíhající kontroly tohoto hlavníhopřístroje VLT.

22.03.2002 00:00 Karel Mokrý Sluneční soustava

Další informace o 2002 EM7

Článek s dalšími informacemi o planetce 2002 EM7, která Zemi 8.března minulapouze ve vzdálenosti 460 tisíc kilometrů najdete na www.planetky.cz
O této planetce jsme již informovali v horkých novinkách - 20.3.2002: Další těsný průlet planetky.

20.03.2002 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Další těsný průlet planetky

K dalšímu těsnému průletu malé planetky v blízkosti Země došlo 8. března. Těleso o průměru 40 až 80 metrů minulo naší planetu ve vzdálenosti 480 200 km, tedy jen o něco více než je vzdálenost Měsíce. Jednalo se o deváté nejmenší známé přiblížení takového tělesa. Z bližších planetek byla přitom jenom jedna větší než tato. Na události je nejzajímavější skutečnost, že planetka nesoucí označení 2002 EM7 byla objevena až 12. března. Přilétla totiž ze směru od Slunce, tudíž ji nebylo možné předem pozorovat. Potvrdila tím, že tento směr je slepou skvrnou, kde astronomové nemají šanci jakékoliv těleso zaznamenat. Dopad takového tělesa by přitom stačil ke zničení velkého města.
Zdroj: Space.Com z 19. března.
PK

16.03.2002 00:00 Karel Mokrý Sluneční soustava

Krásná C/2002 C1 (Ikeya-Zhang)

Krásná C/2002 C1 (Ikeya-Zhang)

Nízko nad západním obzorem naleznete krásnou kometu. K nalezení je dobré mít mapku (pdf) a tmavou oblohu nerušenounevhodným osvětlením.barevný snímek D. Hanžla

13.03.2002 00:00 Karel Mokrý Sluneční soustava

Pozorujte kometu C/2002 C1 (Ikeya-Zhang)

Pozorujte kometu C/2002 C1 (Ikeya-Zhang)Kometa se nachází na večerní obloze nízko nad západním obzorem, putuje souhvězdími Ryb a Andromedy směrem do Cefea. k jejímu spatření je třeba kromě jasného počasí tmavá obloha nerušená nevhodně řešeným umělým osvětlením ve městech a obcích.K nalezení komety můžete použít mapku s vyznačenými polohami komety.Na mapce jsou vyznačeny polohy komety pro různé datumy. Dráha komety je velmi protáhlá.

11.03.2002 00:00 Ladislav Šmelcer Sluneční soustava

Nastane doba temna ?

11.3.2002: Nastane doba temna ?Nestává se často, aby se astronomie stala předmětem zájmu sdělovacích prostředků a jiných masmédií. Stává se tak obvykle v případech zvláštního úkazu na obloze či nějakého významného objevu ve vesmíru. V poslední době se však situace trochu změnila. Pravděpodobně poprvé v dějinách české astronomie totiž hvězdáři vstoupili na půdu poněkud neznámou a neprobádanou - na půdu politiky a legislativy. Poslanecká sněmovna připravila Zákon o ovzduší a bezelstní astronomové přispěli k přípravě jednoho odstavce o omezení světelného znečištění. Myslím, že při přípravě byly předloženy rozumné argumenty, proč je dobré přestat svítit do nebe. Přes úsporu elektrické energie až po bezpečnost v silničním provozu.

11.03.2002 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Dávné bombardování Země

Bombardování, které před 3,9 miliardami let přetvořilo povrch naší planety nebylo způsobeno kometami ale planetkami. Toto bombardování bylo tak těžké, že zničilo nejstarší horniny na Zemi. Výsledkem toho je skutečnost, že nejstarší nalezené horniny jsou mladší než zmíněných 3,9 miliard let. Kromě toho byly vytvořeny podmínky vhodné pro před-biotickou chemii a počáteční stádia vývoje života. Na Zemi vzniklo minimálně 20 tisíc kráterů větších než 20 km, přičemž 40 z nich bylo větších než 1 000 km v průměru a několik z nich dosáhlo velikosti dokonce 5 000 km. Tisíce těchto impaktů se odehrály ve velmi krátké době a způsobily významné změny v prostředí v průměru každých sto let. Také planety Merkur, Venuše, Mars a Měsíc nesou tisíce kráterů z tohoto období.
Zdroj: American Geophysical Union release ze dne 28. února.
PK, LV

03.03.2002 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Důkazy pro vodní led na Marsu

Už první výsledky, které získala kosmická sonda 2001 Mars Odyssey, přinášejí možné důkazy pro existenci vodního ledu ve vrstvách do několika metrů pod povrchem planety. Hned tři přístroje tvořící balíček zvaný spektrometr gama záření zjistily dvěma různými metodami výskyt velkého množství vodíku v oblastech pod 60. stupněm jižní šířky. Přístroje detekují výsledky interakce kosmického záření s atomy tvořícími povrch. Při této interakci vznikají protony a neutrony, které dále interagují s okolními atomy. Bylo zjištěno, že gama záření z povrchu odpovídá svojí energií absorpci neutronů atomy vodíku. Kromě toho z povrchu uniká jen malé množství rychlých a epitermálních neutronů, což je rovněž způsobeno množstvím vodíku, který je vynikajícím moderátorem rychlých neutronů. Také data z dalšího přístroje, který mapuje povrch ve viditelném a infračerveném oboru spektra, vědce příjemně překvapila. Jsou mezi nimi i vůbec první pořízené noční snímky, které ukazují velké rozdíly v teplotách různých částí povrchu způsobené jejich složením. Výprava je ale teprve na samotném začátku, pokud vše bude pokračovat bez komplikací, měla by trvat minimálně tři roky. Ale už tyto výsledky naznačují, že nová sonda otevře zcela nové okno pohledu na Rudou planetu.
Zdroj: NASA/JPL Press release ze dne 2. března
PK

19.02.2002 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Vnitřní část Měsíce je roztavená

Nově určená tzv. Loveho čísla naznačují, že uvnitř Měsíce je kolem jeho pevného jádra vrstva materiálu svojí strukturou připomínající roztavenou břečku. Potvrzují se tak domněnky z období výprav Apollo na Měsíc. Měření umělých "měsícotřesení" tehdy ukázala, že seizmické vlny ztrácí svoji energii v hloubkách kolem 1000 km pod povrchem, z čehož vyplývala právě existence roztavené vrstvy v těchto hloubkách. Nové výpočty vycházejí z laserových měření, která využívají odražečů zanechaných na Měsíci před třiceti lety americkými i ruskými výpravami. Tato měření umožňují s přesností na 2 centimetry určit vzdálenost obou těles. Ukazuje se, že tvar povrchu Měsíce se vlivem gravitačního působení Země a Slunce mění až o deset centimetrů v průběhu 27 dnů. Pro srovnání - v případě naší planety to je až o půl metru během jednoho dne. Zmíněná Loveho čísla obecně ukazují jak moc se povrch a vnitřek planet a měsíců pohybuje v závislosti na gravitačním vlivu okolních těles. Jsou pojmenována podle Augusta E.H. Loveho, matematika, který působil v Oxfordu a věnoval se matematickým teoriím o elasticitě a vlnění.
Zdroj: JPL Press release ze dne 13. února
PK

08.02.2002 00:00 Karel Mokrý Sluneční soustava

Snimek komety C/2002 C1

Snímek komety C/2002 C1 (Ikeya-Zhang) pořízený v noci z 3./4.února 2002.Tato kometa by mohla být koncem března viditelná okem.
Snímek byl pořízen na observatoři Kleť

01.02.2002 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Saturn a Io podle VLT

Snímky planety Saturn a Jupiterova vulkanického měsíce Io pořízené v průběhu testování 8,2m dalekohledu VLT-Yepun na Paranal Observatory v Chile patří mezi vůbec nejkvalitnější snímky získané ze zemského povrchu. "První světlo" bylo tímto dalekohledem zachyceno v listopadu loňského roku a od 22. ledna probíhá fáze testování nového přístroje. Do plného provozu bude dalekohled uveden později v letošním roce. Přístroj je vybaven systémem adaptivní optiky NAOS a infračervenou kamerou CONICA. Zejména snímky planety Saturn udivují svojí ostrostí. Jsou na nich viditelné jednotlivé prstence a mezery mezi nimi, stejně jako struktury oblačnosti na samotné planetě, pozůstatek obří bouře v blízkosti rovníku nebo temná skvrna o průměru kolem 300 km v blízkosti jižního pólu, která byla nedávno objevena jiným pozemským dalekohledem. Rovněž je zachycen měsíc Thetys, který byl použit adaptivní optikou jako referenční "hvězda". Na obrázcích měsíce Io je rozeznatelná řada povrchových útvarů jako vulkány či lávové proudy. Všechny snímky byly pořízeny v infračerveném oboru spektra.
Zdroj: ESO Press photos ze dne 31. ledna
PK

29.01.2002 00:00 redakce II Sluneční soustava

Dopad planetky před 250 milióny lety

09.01.2002 00:00 Luděk Vašta Sluneční soustava

Kometa 96P/Machholz u Slunce a koronální ejekce

9. 1. 2002: Kometa 96P/Machholz u Slunce a koronární ejekce
Sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) neustále sleduje našinejbližší hvězdu - Slunce. Účelem je sledování koróny, slunečního větru,vztahů mezi Sluncem a prostředím na Zemi. Jako vedlejší produkt však pomohlaobjevit desítky malých komet které prolétaly kolem. Na animaci (2,5 MB) vidíte přiblížení komety96P/ Machholzke Slunci. Nejčerstvější snímky jsouna stránce věnované projektu SOHO. V noci 8./9. ledna 2002 pak došlo kekoronární ejekci, takže na druhé animaci(1,2 MB) můžete sledovat nádhernékosmické divadlo.